Březen 2007

Je Alzheimerova choroba nakažlivá?

Osud obětí Alzheimerovy choroby je smutný. Čeká je neodvratný pokles duševní výkonnosti a těžké narušení intelektu. Lékaři jsou před touto chorobou bezmocní. V pozadí nemoci stojí vznik dlouhých, jemných vláken tvořených bílkovinou amyloidem. Vlákna jsou pro buňky mozku toxická a vzdorují snahám organismu o jejich likvidaci. Navíc se vlákna sama od sebe rozrůstají díky tomu, že na sebe chytají volné molekuly amyloidu. Velké shluky vláken se drobí a vytvářejí další „ložiska“, ze kterých růst vláken pokračuje ve stále vyšším tempu.

Chování amyloidových vláken v mnoha směrech připomíná jiné „vrahy mozku“ zvané priony. Ty vyvolávají například nemoc šílených krav a její lidský protějšek Creutzfeldt-Jakobovu chorobu. O nakažlivosti prionů nikdo nepochybuje. Velice drastickou ukázkou toho, co dovedou, je smrtelná nová varianta Creutzfeldt-Jakobovy choroby vyvolaná konzumací infikované nervové tkáně takzvaných „šílených krav“.

Mezinárodní vědecký tým vedený Mathiasem Juckerem z univerzity v Basileji se rozhodl prověřit možnost, zda nejsou infekční také amyloidová vlákna z mozku obětí Alzheimerovy choroby. Využili k tomu laboratorní myši, které jsou po cíleném zásahu do dědičné informace zvýšeně náchylné k onemocnění připomínajícímu lidskou Alzheimerovu chorobu. Podobně jako u člověka se u myší projeví onemocnění až ve stáří.

Pokud myším vstříkli do mozku amyloidová vlákna izolovaná z mozku obětí Alzheimerovy choroby, nastoupilo onemocnění už ve velmi raném věku. Vlákna podaná injekcí vyvolala v mozku myší vznik dalších toxických vláken.

Už dříve dokázali vědci navodit růst vláken z amyloidu v laboratorních podmínkách „ve zkumavce“. Studie Juckerova týmu zveřejněná v prestižním vědeckém týdeníku Science poprvé přesvědčivě dokazuje, že se stejný proces odehrává i v živém organismu.

Podle amerického biologa Rolanda Reika z kalifornského Salkova ústavu tak Jucker a jeho tým dokázali, že Alzheimerova choroba může být nakažlivá podobně jako choroby vyvolané priony. Vědci zatím nevědí, zda jsou oběti Alzheimerovy choroby zdrojem nákazy a jak by se taková nákaza přenášela. „Je to šokující zjištění, ale dojít k tomu může. Co teď?“ ptá se Reik v komentáři na stránkách vědeckého týdeníku Nature. „Musíme zjistit, zda a za jakých okolností se mohou „semínka“ této choroby skutečně přenášet mezi lidmi a zda mohou vyvolat onemocnění nebo urychlit jeho nástup.“

Hrozbu nelze brát na lehkou váhu. Alzheimerova choroba postihuje především lidi starší pětašedesáti let, kdy se riziko vzniku onemocnění pohybuje mezi pěti až deseti procenty. Ve věku nad 85 let ohrožuje přibližně už 40 procent lidí. Podle údajů Světové zdravotnické organizace je Alzheimerovou chorobou na celém světě postiženo asi 18 milionů lidí. S prodlužováním lidského života se bude výskyt Alzheimerovy choroby s nejvyšší pravděpodobností dále zvyšovat. Odhaduje se, že do roku 2005 stoupne počet jejích obětí na dvojnásobek.

(jp)

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)