Březen 2007

Je Mrázkův vrah už po smrti?

Jaroslav Kmenta

Rok po vraždě šéfa českého podsvětí Františka Mrázka se spekuluje, že ho mohl popravit bývalý důstojník BIS. Je 25. ledna 2006 krátce před osmou hodinou večer. Sedmačtyřicetiletý František Mrázek se dodíval na televizní zprávy v sídle své firmy v Praze 4. Se svým synovcem vychází na parkoviště k opancéřovanému autu. V tu chvíli ale odněkud vychází rána. Vrah míří na hrudník. Speciální munice se oběti roztrhne uvnitř těla. Po pár minutách je Mrázek mrtvý.

Tento týden ve čtvrtek to bude přesně rok, co se poprava šéfa českého podsvětí odehrála. Detektivové vraha nemají. Verzí je však několik.

Jedna z nich míří k zajímavému příběhu. Podle ní zabil Mrázka čtyřicetiletý bývalý důstojník protidrogové jednotky a tajné služby BIS Jaroslav Pospíšil, přezdívaný „Chemik“. Sám už je mrtvý - dva dny po Mrázkově smrti ho našli s kulkou v hlavě v Příšovicích na Liberecku ve voze Hyundai nedaleko stanice Shell.

Přestože se kriminalisté přiklánějí k tomu, že šlo o sebevraždu, leccos nasvědčuje tomu, že ho mohl někdo zabít a pak to jako sebevraždu nastražit. Kdyby chtěl Pospíšil skoncovat se životem, proč by to dělal v polovině své cesty, na parkovišti a navíc poté, co si natankoval plnou nádrž?

K domněnce, že Pospíšil může mít s vraždou Mrázka něco společného, vede detektivy řada okolností. Pospíšil se podle výpisu svého mobilu pohyboval v den Mrázkovy vraždy v okolí Prahy 4. V této čtvrti sídlí Mrázkova firma, před níž byl podnikatel v osm hodin večer zabit.

Pospíšil si telefon v této lokalitě vypnul asi kolem třetí hodiny odpoledne a pak už ho „nenastartoval“. Že by to byl on, kdo vyčkával v zahrádkářské kolonii, odkud se střílelo?

Pospíšil, jenž poslední roky obchodoval s ojetými vozy, se právě chystal koupit autosalon a potřeboval peníze. A teď to nejdůležitější: Pospíšil se velmi dobře znal s lidmi z albánské mafie, která už léta operuje v Česku. Tyto kontakty získal v době, kdy pracoval u protidrogové jednotky. A vazby nezpřetrhal, ani když už ve státních službách nepracoval.

Přesně ty samé Albánce, s nimiž se Pospíšil stýkal, přitom detektivové často vídávali v přítomnosti Radovana Krejčíře - dalšího vlivného muže českého byznysu a podsvětí, který v červnu 2005 utekl na Seychely. Jedna z vyšetřovacích verzí tedy zní: Za vraždou Mrázka stojí jeho konkurent Krejčíř. A jeho albánští „přátelé“ si k vraždě vybrali Pospíšila a toho pak sami popravili, aby zametli stopy.

Motiv by tu byl. Krejčíř podezíral Mrázka, že právě on stojí za všemi problémy, jež ho v posledních letech potkaly - od zmizení otce Lamberta až po vyšetřování třímiliardového podvodu v podniku Čepro. (Krejčíř je přesvědčen, že Mrázek dával policii informace o tom, jaký podvod v Čepru chystal.) Má to ale jeden velký háček: je to jenom pracovní verze -důkazy nejsou žádné.

Pitr, Šrytr, Přibyl, Kočka...

Druhá verze, s níž policie pracovala, měla trochu jiné aktéry: jako objednavatel se v ní objevuje Mrázkův dlouholetý spolupracovník Tomáš Pitr (někdejší vládce potravinářské skupiny Setuza) a jako vykonavatel vraždy Pitrův bodyguard Pavel Šrytr.

Šrytr (jeho jméno figuruje v korupční aféře poslance ČSSD Pavla Ploce) pracoval v první polovině 90. let u zásahové jednotky URNA. Detektivové podrobili Šrytra tvrdému výslechu, ale ani v jeho případě nejsou důkazy. Jaký by měl Pitr motiv?

Mrázek s Pitrem měli koncem roku 2005 (pár týdnů před Mrázkovou smrtí) spor o to, komu a za jakých podmínek prodat Setuzu. Oba měli za tento obchod dostat mnohasetmilionovou odměnu. Zatímco Mrázek chtěl prodat Setuzu co nejdříve a upřednostňoval firmu Slavia Capital ze Slovenska, Pitr chtěl o prodeji ještě licitovat a razil jiné zájemce: PPF či J&T (majitel fotbalové Sparty).

Pitr se také na přelomu roku 2005 a 2006 ocitl v podivné situaci; když byl v Rakousku na dovolené, byl na něj vydán zatykač. A Mrázek za ním tehdy přijel a říkal mu: „Nevracej se, chtěj tě zavřít. Já tady prodej Setuzy dokončím a pak se podělíme.“

Jenže Pitr se vrátil a vysvětlil soudu, že utéci nechtěl. Za necelé tři týdny po této roztržce pak Mrázka někdo zabil. Krejčíř i Pitr zájem na zabití Mrázka popírají a naopak soudí, že za násilnou akcí stojí politici nebo znepřátelené policejní kruhy.

Původní verze, která se šířila podsvětím a která se pak objevovala v takzvané Kubiceho zprávě, zněla: Mrázka nechal zlikvidovat tehdejší premiér Jiří Paroubek a koordinátorem akce byl jeho přítel Václav Kočka, majitel pouťových atrakcí. Jenže ani tady policie nesnesla argumenty, byť motivů tu mohla být spousta.

Mrázek shromažďoval kompromitující materiály na Paroubka a chtěl ho zdiskreditovat. Podle logiky této verze by byl Mrázek zabit, aby „nemohl narušit ústavní pořádek země“.

V uvažování policie má ale politická verze ještě jiné hráče: místo Paroubka si dosaďte expremiéra Stanislava Grosse a místo Kočky uvažujte o jeho pravé ruce Pavlu Přibylovi. Toho také policie i dva měsíce odposlouchávala. Jenže důkaz o jeho možném zapojení do vraždy se nenašel.

Zvláštní roli sehrály v případu i bezpečnostní složky státu. BIS třeba podle informací MF DNES v den Mrázkovy smrti sledovala Pitra a monitorovala jeho schůzku v hotelu Esplanade s člověkem napojeným na ruskou KGB. U jiného stolu přitom ve stejnou chvíli seděl Mrázek. Sledoval tehdy někdo i jeho? Viděl tak někdo třeba později vraha?

Policejní verze Mrázkovy smrti:

1. Mrázka mohl nechat zabít jeho konkurent Radovan Krejčíř.

2. Mohl se ho zbavit jeho společník Tomáš Pitr kvůli sporům o Setuzu.

3. Vraždu si mohli objednat politici (Jiří Paroubek či Stanislav Gross), aby už je nemohl kompromitovat.

4. Za vraždou stojí policisté, kteří Mrázka zásobovali informacemi, ale pak je začal Mrázek vydírat.

5. V případu sehrály roli tajné služby. Vyráběly dezinformace a ty vedly k válce v podsvětí.

(MFDNES)