Březen 2007

Jsme jedovatí

Vlastimil Marek

Stav světa a lidské společnosti, zvláště je-li nazírán prizmatem médií, neskýtá zrovna přívětivý pohled. Jsme nepoučitelní a ekologové a moderní proroci (prognostici a sociologové) varují, že včera již bylo pozdě. Konečně ale začínáme tušit, že ta základní chyba je někde v nás, ve způsobu, jakým myslíme a jednáme, tedy v našem mozku. A ten, právě tak jako naše těla, je poněkud „jedovatý“.

Začínáme zjišťovat, že „základní rozměry lidské osobnosti a inteligence sice ovlivňují geny“, jak píše i dr. Koukolík, „ale dnes již víme, že jen z 50%. Druhých 50%, které určují naši osobnost, mohou být náhodné vlivy a to zejména v průběhu nitroděložního vývoje mozku.“

Pro ty, kterým to nedošlo, zopakuji naplno a natvrdo: to, jak se budoucí maminka v těhotenství cítí, co a jak jí, pije a dýchá, a také jaké toxické látky se vyskytují v prostředí, ve kterém žije (a co následně způsobí kolísání hladin ženských hormonů a cosi náhodně, ale nevratně, a stále častěji než by bylo záhodno, ve stavbě budoucího mozku negativně změní), je velmi důležité pro zdravý vývoj a celoživotní emoční naprogramování jejího dítěte. Jedna cigareta ve třetím měsíci těhotenství, nebo médii stále ještě blahosklonně doporučovaná občasná sklenka červeného vína, nebo uzený losos nebo makrela nebo měkký sýr s listérií může znamenat celoživotní poškození mozku budoucího dítěte! A to jsou věci, o kterých už víme… o kolika ještě nevíme?

Začíná nám docházet, že tak jako se snažíme vyrábět čipy do počítačů v dokonale čistém prostředí, měli bychom obrátit pozornost také na to, v jakém prostředí „stavíme“ mozky našich dětí. Už víme, že např. nedostatek bílkovin (nebo válečné strádání) v těhotenství matky nebo v raném v dětství ve svém důsledku znamená špatně postavený mozek (a například v Indii a v Pákistánu či v některých oblastech Afriky jsou dodnes oblasti, kde je podvyživeno 50% tamních dětí). Tedy že děti zrozené v dobách války a hladu jsou také předem (stavbou svého mozku) naprogramované k násilí. Jak „agresivní“ budou asi děti, které se narodily v současném době, kdy prakticky každá potravina je plna chemikálií?

Začínáme prokazovat, že svou bezohlednou ignorancí vůči rostoucímu počtu důkazů, že naše „medicínské“ porodnictví a na nemoc orientované lékařství systematicky vyrábějí poškozené děti a lidi, a že i tak negativně programujeme své další generace. A že je to nakonec individuálně i celospolečensky nejen obtížnější, ale i dražší. „Angličtí psychologové vypočítali, že skupina dětí s (antisociální) poruchou chování stála daňové poplatníky do věku svých 28 let desetkrát víc než skupina, která poruchy chování neměla“ (citáty jsou z knihy dr. Koukolíka Homo sapiens stupidus).

Začínáme vnímat, co profesor Matějček věděl již před třiceti lety, že děti, které se narodí nechtěné, a jsou vychovávány v kojeneckých ústavech a dětských domovech, jsou s velkou pravděpodobností systematicky vychovávány pro kariéry kriminálníků a vrahů. A že trest nevychovává a je kontraproduktivní (a že nárůst dětské agresivity – máme 38% dětských recidivistů – úzce souvisí i s tím, že u nás je nejvyšší počet dětí v ústavech a dětských domovech v Evropě – více jak 20 000, a loni z nich uteklo 40% dětí a 50% z nich se dostalo a dostane do konfliktu se zákony – a soudy o adopci jsou trestuhodně pomalé): přesto vláda a ministerstva dál plánují a staví další vězení (i pro děti)!

Třeba nám začne docházet také to, že v době, kdy se „násilí stalo normou“ a stále více dětí vraždí své vrstevníky, skutečně není jedno, co máme (každý z nás, a především ženy) v tělech.

Odborníci z různých těch Spolan a (ne)zodpovědných ministerstev nám léta suverénně a trestuhodně tvrdili, že různých těch škodlivých chemikálií je tak malé množství, že to na naše zdraví nemá vůbec žádný vliv. Vida. I sám někdejší český ministr životního prostředí Ambrozek, jak ukázalo jeho vyšetření, má v krvi 55 ze 103 sledovaných škodlivin, včetně DDT (které se u nás přestalo vyrábět v roce 1973), polychlorovaných bifenylů (výroba zakázána v roce 1984) nebo zpomalovačů hoření (které jsou např. v krytech počítačů)! A poslankyně za Stranu zelených Kateřina Jacques, přestože, nebo právě proto, že je polovegetariánka a tedy jí pravidelně ryby, má v těle a vlasech zvýšené množství rtuti (vřele doporučuji kliknout na otřesný článek, který mne vyprovokoval). A taky již víme, že za změnou pohlaví u ryb (ze samců jsou dnes samice) a s velkou pravděpodobností i za snížením potence můžů stojí neuvěřitelně malá množství umělých ženských hormonů v potravním řetězci.

Jinak řečeno, tyhle a podobné škodliviny máme v krvi a těle všichni a mělo by to i ty naše „špatně postavené mozky“ setsakra zajímat! „Dobrou“ zprávou (i když jen) pro ministra bylo zjištění, že neměl v krvi ftaláty, protože si jako dítě hrával s dřevěnými hračkami a ne s těmi dnes tak obvyklými z PVC. Ale co ty všechny holčičky, které si s takovými hračkami hrály a stále hrají a které v budoucnu budou těhotné a porodí?

Jsme plni jedu (symbolicky i de facto) a začíná nám pomalu docházet, že současná celospolečenská krize (a nejen u nás, protože války a hlad a nakonec i „móda“ císařských řezů a medicínských porodů se v minulém století nevyhnula ani těm nejvyspělejším zemím) je jen důsledkem špatných rozhodnutí špatně postavených (protože i chemikáliemi ovlivněných a poškozených) mozků lidí, kteří dnes rozhodují (dr. Koukolík to nazývá „fosilním politickým myšlením“ a „cílenou debilizací společnosti“).

Co je na tom všem pozitivního? No přece (v duchu rčení „Nemůžeš z pasti, dokud nevíš, že jsi v ní“) - že už začínáme tušit, jak jsme jedovatí!

http://aktualne.centrum.cz/domaci/zdravi-skola-spolecnost/clanek.phtml?id=348974&tro450_0_0

http://lidovky.zpravy.cz/ani-nevite-jak-jste-jedovati-d14-/ln_noviny.asp?c=A070209_100005_ln_noviny_sko&klic=217639&mes=070209_1