Březen 2007

Politická kultura na dně

Jiří Pehe

Po loňské předvolební kampani - překypující nevybíravými osobními útoky, úniky z policejních spisů a apokalyptickými varováními o příchodu modré nebo rudé totality - se zdálo, že politická kultura v zemi už dosáhla svého nejnižšího bodu. Jenže už v den skončení voleb dokázal svým projevem vše toto překonat předseda sociální demokracie Jiří Paroubek. Orgie pokleslého politického vkusu pak pokračovaly dalších více než sedm měsíců v rámci frašky pod názvem „Sestavování vlády“.

V druhé polovině minulého roku si tak veřejnost užila od všech politiků, kteří v tomto divadelním kusu hráli hlavní role, bezpočet dalších vzájemných výpadů a porušování pravidel slušného chování. Vláda byla nakonec ustavena s pomocí čehosi, co by se ve světě byznysu nazývalo „účetní trik“, který by narazil u každého berňáku. Což samo o sobě vypovídá leccos o politické kultuře v zemi.

Budiž, oddechli si mnozí, alespoň máme konečně vládu! Jenže kdybychom parafrázovali Masaryka, který kdysi řekl, že se státy udržují idejemi, ze kterých vznikly, mohli bychom konstatovat, že vlády a jejich opozice se udržují politickou kulturou, která je vytvořila.

Nikoho by tedy nemělo překvapit, že premiér ukazuje opozici v parlamentu vztyčený prst, za kteréžto gesto se pod tlakem hrozeb o disciplinárním řízení sice „omluví“, ale později společně s ministrem financí Miroslavem Kalouskem tvrdí, že je to jen způsob jejich vzájemné neverbální komunikace!

Nikoho by také nemělo překvapit, co v prostředí zbytnělé politické arogance pronese místopředseda vlády na adresu význačného německého europoslance Jo Leinena, který si dovolil říci, že euroskeptické postoje českého prezidenta mohou Českou republiku zahnat do izolace. Nás prý „nějaký Lenin, nebo jak se jmenuje“ do izolace nevystaví! Prezidentův tajemník ještě pro jistotu rozesílá textové zprávy do redakcí periodik, podle kterých by nám tady tenhle Lenin nejraději zavedl znovu protektorát.

Činí se i předseda strany vystavěné údajně na křesťanské morálce, který trapně kličkuje, když se snaží „vysvětlit“, jak ve funkci vsetínského starosty náhle přišel k téměř půlmiliónu korun.

A co opozice? Mnohé z barvitých urážek, jimiž zahrnul předseda ČSSD dva přeběhlíky, kteří umožnili vznik Topolánkovi vlády, lze najít už v textech, kterými normalizační režim kdysi častoval Chartu 77. I proto bude Paroubkovi teď jen málokdo věřit, že billboardy v podobě úmrtních oznámení pro oba přeběhlíky, nepocházejí z dílny ČSSD. V politické kultuře Česka je sice možné, že tyto billboardy stvořil zlomyslně někdo spojený s vládním táborem, ale tento kdosi zcela správně kalkuluje s tím, že veřejnost si vůbec nepřipustí, že by v ČSSD mohl existovat dostatek politické slušnosti a gentlemanství, aby něco podobného bylo nemyslitelné.

(www.pehe.cz)