Březen 2007

Rusko - kolébka Evropanů

Zdeněk Urban

První moderní lidé přišli do Evropy přes krajinu mezi Černým a Kaspickým mořem. Dokazují to objevy předmětů starých přes čtyřicet tisíc let.

Nálezy nástrojů a ozdob odhalily další migrační cestu anatomicky moderních lidí druhu Homo sapiens - našich přímých předků - v závěru starší doby kamenné do Evropy. Hrdost, že na jeho území pobývali první Evropané vypadající jako my, může v této chvíli cítit Rusko. Vyplývá to z článku v časopise Science, který napsali Michail Anikovič a Andrej Sinicyn z Ruské akademie věd v Sankt Petěrburgu a John Hoffecker z Coloradské univerzity v Boulderu s dalšími dvanácti kolegy z Ruska, USA, Velké Británie a Itálie.

Archeologové pracovali na známých nalezištích u vesnic Kostenki a Borščevo rozkládajících se na nízkých terasách podél západního břehu řeky Don, asi 400 kilometrů jihojihovýchodně od Moskvy. Objevili kamenné a kostěné nástroje, různé ozdoby a kosti ulovených zvířat. Původ nálezů určili třemi nezávislými metodami do doby před 42 tisíci až 45 tisíci let. Předmětné vrstvy zasypal popel ze sopky v italské Kampánii, jejíž erupci vědci datují do doby před přibližně 40 tisíci roky. To pomohlo přesnost datování potvrtit.

Styl kamenných a kostěných nástrojů i ozdob poukazuje na lidi našeho druhu. Podle všeho jsou to nejranější známé doklady jejich přítomnosti v Evropě. Kámen na nástroje pocházel ze vzdálenosti až 160 kilometrů, ulity na ozdoby z Černého moře, vzdáleného 500 kilometrů. Ovšem nástroje se podrobnostmi liší od svých obdob západněji v Evropě z takzvané aurignacienské industrie. K Donu mohli první Homo sapiens přijít z jiné ohniskové oblasti v západní Asii než ti, kteří vytvořili aurignacienskou kulturu.

Homo sapiens vznikl před dvěma sty tisíci let na východě Afriky. Před 60 tisíci lety začal pronikat do Eurasie a o 25 tisíc let později už obýval území od Portugalska po Austrálii. Nálezy pozůstatků jejich afrických současníků však nejsou známy. Nové objevy a určení stáří však znalosti o migraci prvních lidí postupně doplňují. Fred Grine z Newyorské univerzity s kolegy nyní v časopise Science oznámil, že „majitel“ lebky od města Hofmeyr v JAR žil před 36 tisíci let. Tato varianta se shoduje s pravěkými Homo sapiens z Evropy, ale ne s mladšími africkými a ani s dnešními Evropany.

Demografie Evropy v závěru starší doby kamenné nebyla jednoduchá. Anna Olivieriová z univerzity v italské Pavii analýzou DNA dokazuje, že pravěcí Homo sapiens ze severu Afriky jsou původem z jihozápadní Asie, odkud odešli před 45 tisíci až 40 tisíci let stejně jako první Evropané.

V časopise Proceedings of the National Academy of Science tým Erika Trinkause z Washingtonovy univerzity oznámil, že na lebce z rumunské jeskyně Pestera cu Oase našel znaky neandertálce a Homo sapiens.Nejzajímavější je kus vyřezávané mamutoviny. Jde o pouhý úlomek. Podle vědců jde o hlavu nedokončené lidské postavy. Pokud se toto tvrzení prokáže, znamenalo by to, že v Rusku byl objeven celosvětově nejstarší známý doklad figurativního umění. Starší nálezy z Blízkého východu nepovažují odborníci za zcela průkazné.

V nejstarších vrstvách nalezišť u Donu spojených s Homo sapiens se zatím nenašly lidské kosterní pozůstatky. Dochovaly se pouze jednotlivé zuby, které se jen obtížně přiřazují konkrétnímu lidskému druhu. Dávní obyvatelé Kostenek a Berščeva lovili mamuty, srstnaté nosorožce, bizony, koně, losy a soby. Kromě toho také menší zvířata jako zajíce a lišky. Chemická analýza jedné tamější lidské kostry z doby před asi 30 tisíci let poukazuje na významný podíl vodních živočichů ve stravě - zejména ryb a ptáků.

Co přivedlo Homo sapiens tak daleko na sever do tehdy chladné a suché oblasti? Nejspíše hojnost zvířecí kořisti. A také nepřítomnost konkurenčních lovců z řad neandertálců. Ti sice kdysi v jižním Rusku žili, z předmětné doby však vědci žádné jejich stopy nenašli.

Anikovičův tým z datování vyvozuje, že Homo sapiens mohli poprvé vstoupit na evropské území nikoli z Blízkého východu přes Balkán, nýbrž postupem na sever přes Kavkaz na roviny Ruska. Dosud uváděné „dálnice“ do Evropy vedoucí dunajským koridorem a po severním pobřeží Středozemního moře použili moderní lidé až později.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)