Březen 2007

Lesy zrychlují oteplování Země

Luděk Vainert

Sázení stromů není všelék, který by mohl vyřešit problémy s klimatem. Podle nové studie stromy rostoucí na dálném severu dokonce přispívají ke globálnímu oteplování. Vědci z Carnegieho institutu ve Washingtonu a Lawrencovy Národní laboratoře v Livermore spolu s odborníky z Francie zveřejnili výsledky počítačového modelu, podle něhož k ochlazení přispívají pouze stromy v tropech. Přínos lesů z oblastí vzdálenějších od rovníku je diskutabilní a někdy i záporný.

Bezmocný bohatý sever

Všechny rostliny, tedy i stromy, při svém růstu pohlcují uhlík v podobě oxidu uhličitého, nejznámějšího ze skleníkových plynů. Tento fakt samozřejmě studie nezpochybňuje. Stejně tak lesům přiznává kladné body za to, že se z nich vypařuje velké množství vody, čímž přispívají k tvorbě mraků. Bílá oblaka velmi efektivně odrážejí sluneční paprsky zpět do vesmíru, takže zemskou atmosféru ani nestihnou zahřát. Zasaď strom, zničíš Zemi? Modifikace hesla ekologických organizací v titulku je možná až příliš úderná a jednostranná, ale z hlediska globálního oteplování pravdivá. Američtí a francouzští vědci s pomocí komplexního modelu vyjádřili vliv lesů na klima planety a s překvapením zjistili, že stromy v severských oblastech Zemi spíše zahřívají. Pokud by byla na místě lesů zasněžená pláň, odrážela by totiž zpátky do vesmíru většinu slunečního záření, zatímco lesní porost ho pohltí. V pásu, do kterého spadá i Česko, je kladný vliv stromů, zejména pohlcování oxidu uhličitého, téměř zcela eliminován vyšší „přitažlivostí“ tmavých větví a kmenů pro teplo.

Skutečnou zbraní proti globálnímu oteplování jsou tedy jen pralesy v tropech. Ty ale člověk kácí stále vyšším tempem. Ekolog Govindasamy Bala a jeho kolega Ken Caldeira však do rovnice zavedli další proměnnou - vliv odrazivosti samotných lesů. Kmeny stromů a zelené listy či jehličí jsou obvykle tmavší než porost pod nimi. Pohltí tedy větší množství tepla než jiná vegetace. Rozdíl je markantní zejména při srovnání se zasněženou krajinou. „Zjistili jsme, že ve středních zeměpisných šířkách, kde leží Spojené státy i většina zemí Evropy, má vysazování nových stromů z hlediska klimatu efekt blížící se nule. V oblastech pokrytých po část roku sněhem může být zakládání nových lesů (z tohoto hlediska) i kontraproduktivní,“ řekl BBC Bala.

Zalesňování oblastí relativně blízkých pólu by podle výpočtů vedlo do roku 2100 k oteplení o několik stupňů. Vyspělé státy, označované někdy jako „Sever“, tedy v tomto ohledu proti globálnímu oteplování příliš nezmohou. Právě v bohatých zemích však podle posledních údajů lesů přibývá.

Ledničky z deštných pralesů

Jiné je to tropech. Deštné pralesy rostou mnohem rychleji než dřeviny v chladnějších oblastech a dokáží tak „neutralizovat“ mnohem více skleníkových plynů. Také odpařování vody a z něho plynoucí příspěvek k tvorbě oblačnosti je vyšší. Navíc je efekt jednosměrný. Alternativou k pralesům totiž není po několik měsíců zasněžený povrch, ale erodovaná půda, která teplo „přitahuje“ ještě efektivněji než stromy. Tropické pralesy tedy nejsou jen plícemi planety, ale slouží také jako obří lednička.

Autoři studie varují, že plány počítající s „odpustky“ umožňujícími emise oxidu uhličitého výměnou za rozšiřování lesů nepřinesou očekávané výsledky, pokud se nezohlední, kde nově vysazené stromy rostou. Příroda však s šířením severských porostů už začala. Hranice oblasti, ve které v Arktidě rostou keře, se během posledních let posunula na sever. Pokud bude trend rostoucích teplot pokračovat, budou keře zřejmě následovat i stromy.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)