Duben 2007

Stavěl jsem sklady pro atomové pumy

Jan Gazdík

Stavební inženýr František Kapusta přes čtyřicet let mlčel o svém tajemství, že řídil výstavbu československých skladišť nukleárních hlavic. I dnes se zdráhá hovořit o věcech, které si podle přísahy měl vzít do hrobu.

„Já nevím, zda mohu o tom, co jsme tu v roce 1966 začali stavět pod dohledem Sovětů, mluvit. Ale snad je to již promlčené. A také si říkám, že lidé by měli vědět, co všechno a proč se v naší zemi za komunismu stavělo,“ vysvětluje Kapusta motivy, proč se rozhodl vůbec poprvé veřejně pro MF DNES o svém tajemství promluvit.

Projektová dokumentace k nukleárním skladům, které tehdy Čechoslováci pro Sovětskou armádu stavěli, přišla za zvláštních bezpečnostních opatření z Moskvy. A třebaže stavaři nevěděli, co jim roste pod rukama, leccos se dovtípili poté, co se na stavbě objevili důstojníci v uniformách československé armády, kteří hovořili výhradně rusky.

„Došlo nám, že to stavíme pro Sověty. Možná pro nějakou jejich supertajnou vojenskou techniku. A ještě jsme se hecovali – tenhle hluboko zapuštěný bunkr s nebývale silnými pancéřovými dveřmi není asi určen ke zrání olomouckých syrečků,“ vzpomíná Kapusta.

Stavařova výpověď je podle historika Pavla Minaříka cenná i v tom, že svědčí o plánech Moskvy, podle nichž by Sovětská armáda do Československa přišla bez ohledu na události roku 1968.

(MFDNES)