Duben 2007

Akce proti Svobodné Evropě vlastně selhaly

Luděk Navara

Historik Prokop Tomek je autorem zatím nejobsáhlejší studie o působení československých agentů proti Rádiu Svobodná Evropa. Její závěr je jasný: StB nebyla v boji proti Svobodné Evropě úspěšná. „Vlastně se nepodařilo splnit žádný z cílů, který si StB dala,“ říká Tomek.

Které cíle to byly?

Ovlivňovat vysílání, dosáhnout vystěhování stanice z Německa, neboť stanice byla blízko Československa. Kdyby se podařilo dosáhnout odsunutí do USA, bylo by to pro komunistický režim výhodnější. Nebo dosáhnout dokonce umlčení stanice. Nic z toho se ale nepodařilo.

Proč? V čem StB dělala chybu?

Ti, kteří za to zodpovídali, byli odtrženi od reality. Neznali, jak to na Západě vypadá. Žili si ve své představě, a když tam třeba i vyjeli, bydleli někde v izolaci na velvyslanectví. Takže podnikali mechanické kroky, které nevedly k cíli.

Jaké například?

Nechali zjistit, kdo v rádiu pracuje, jaké má v Československu příbuzné. Pak se je pokoušeli získat ke spolupráci nebo se přes ně kontaktovat na lidi v rádiu. Ale byl to zcela schematický postup bez znalosti cizího prostředí. Mnozí si snad ani neuvědomovali, že málokdo bude pro pár západoněmeckých marek riskovat kariéru. Takže řada lidí kývla, ale ve skutečnosti spolupracovala s vědomím druhé strany.

Jací vlastně byli ti, kteří akce proti rádiu řídili?

Jejich profil nevybočuje z profilu řadového příslušníka StB. Byly to dělnické kádry, většinou bez univerzitního vzdělání. Lidé tvární, takoví, jaké StB potřebovala. Na druhé straně ty výsledky činnosti práce proti Svobodné Evropě byly limitované právě tím, že to byli tito lidé.

Tito lidé však rozhodovali o takových věcech, jako byly plány na uložení bomb, které jim posílal Minařík. Našel jste o tom dokumenty?

Ano, našel jsem zprávu z analytického odboru, aby se Minaříkovi na jeho návrh odpovědělo, zda ano, či ne. Dá se z toho tedy vydedukovat, že ho nechtěli v aktivitách brzdit, ale na druhé straně nechtěli riskovat skandál. Měli své pozice, o které se báli a v nichž se jim líbilo. Takže to vyšlo do ztracena. Ale kdyby se to odehrávalo tak v roce 1955, bombu by Minařík asi donesl.

Jiní agenti neplánovali výbuchy?

Agent Václav Šramota byl připravován na destrukční akce v budově Rádia Svobodná Evropa v šedesátých letech. Jednalo se o akci Morava, ale nakonec z ní sešlo. Neměl jsem k dispozici všechny dokumenty, ale v tomto případě došla příprava bombového útoku nejdál. Už v roce 1957 Šramota opatřil na žádost řídícího orgánu plány kanalizace v budově rádia.

Jak do akcí proti Rádiu Svobodná Evropa zasahovali Sověti?

I tady fungoval systém poradců. Ale do konkrétních akcí nezasahovali, spíše šlo o jakési jednání „v souladu“. Ale Sověty nezajímala v první řadě Svobodná Evropa, ale Rádio Svoboda, které bylo zaměřené přímo proti Sovětskému svazu.

A byly plány i s jinými zeměmi?

Když se vrátil Minařík a „odhalil pravdu o Svobodné Evropě“, objevil se projekt jakéhosi pomyslného mezinárodního tribunálu, který měl Svobodnou Evropu odsoudit. Ale projekt rázně ukončil Andropov, tehdejší šéf sovětské tajné služby KGB, který si nepřál další vyhrocování mezinárodní situace. Projekt se mu zdál zbytečně útočný.

Kdo z řídících funkcionářů měl největší vliv?

Jaroslav Lis byl jeden z nejagilnějších, byl na svém postu dlouho a podílel se na největším množství akcí. Rückert zase řídil přímo „rušivé“ akce. A Vodrážka zase úspěšně řídil Minaříka a stal se posledním náčelníkem rozvědky.

(MFDNES)