Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Duben 2007


Nejlepší univerzity v Německu

Štěpánka Neumannová

Technická Univerzita v Mnichově uspřádala nový ranking na téma nejlepší univerzity v Německu. Tímto tématem se doposud zabývala Ludvík-Maximiliánova univerzita v Mnichově, jedna z nejznámějších v zemi, která tvoří známý trojlístek s univerzitami ve Freiburgu a Heidelbergu. Avšak nyní tomu bylo jinak.

Velmi propracovaný žebříček pořadí, na jehož sestavení se podílel Statistický spolkový úřad, Frauenhofer – Institut für System- und Innovationsforschung, Biosis - Thomson Scientific, zveřejnil pak časopis Focus. K tomu je zapotřebí dodat, že nový žebříček byl především zaštítěn firmou Biosis - Thomson Scientific, dceřinnou společností firmy Thomson Corporation, která je jednou z nejrenomovanějších databank v oblastech práva, vysokého školství, zdravotnictví, financí ve světě. Dodejme k tomu, že její obraty v roce 2005 dosáhly 8,7 miliard dolarů. Thomson Scientific je největší databankou; v našem případě disponující daty z oblasti vysokého školství, napomáhající nejenom evidenci publikačních a vědeckých přínosů za účelem dalšího výzkumu, ale stejně tak v oblasti ekonomické a sociální.

Jak vypadá těch prvních Top Ten univerzit v SRN se ihned dozvíme. Jižní oblasti Německa, Bavorsko a Bádensko-Würtembersko jsou jako každoročně vpředu. Výjimky tvoří Humboldtova univerzita v Berlíně, univerzita v Bielefeldu a Bonnu. Odlišností je plno a univerzity se od sebe odlišují mnohem více, než tomu bylo v minulých letech. Jedním z důležitých indikátorů rozdílnosti jsou jednotlivé obory, počet studentů, ale také přístup ke studentům a naopak vztah studentů k nim, renomé vyučujících a jejich popularita u studentů, jakož i obecný a zároveň i specifický vztah mezi univerzitami a studenty. Na základě různých kritérií byl vytvořen žebříček prvních deseti. Na prvním místě se umístila Bavorská technická univerzita, jejíž image a 20 megawatový neutronový reaktor FRM-II přitahuje již dnes kolemjdoucí a natož budoucí inženýry, kteří zde najdou vynikající podmínky a vybavení ke studiu. Na dalším místě se umístila Ludvík-Maximiliánova univerzita v Mnichově, druhá největší univerzita ve SRN, která nadále zůstává věčným konkurentem, zejména již svou rozsáhlou nabídkou studijních oborů. Na třetím místě, s pěti body více než v minulém roce, se umístila univerzita ve Freiburgu. Tato v roce 1457 založená Albert-Ludvíkova univerzita si nechává o sobě říkat, že je jednou z nejlepších univerzit v oboru přírodních a sociálních věd. Svoji oblíbenost získala i díky své poloze, ležíc mezi Schwarzwaldem a Francií. Ruprecht-Karlova univerzita v Heidelbergu se umístila na místě čtvrtém; již dávno se odtud excelentní obory jako medicína a přírodní vědy přestěhovaly z idylického prostředí starého města do předměstí Heidelbergu.

A co Humboldtova univerzita? Tato nejstarší berlínská univerzita, založená roku 1810 podle vzdělávacího konceptu humanisty a kulturního politika Wilhelm von Humboldt, který položil základní kámen k reorganizaci pruského vzdělávacího systému, zprvu zvaná Fridrich-Wilhelmova univerzita, patří k těm nejživějším v SRN. Své soudobé jméno nosí teprve od roku 1949 a její historie snad nemohla být popsána přesněji než M. Leny ve pětisvazkové knize Geschichte der Königl. Friedrich-Wilhelms-Universität zu Berlin. Na této univerzitě studovali J. a W. Grimm, R. Koch, G. W. Hegel, jakož i A. von Humboldt a další. Humboldtova univerzita si však udržuje svoji pověst nadále, a to i navzdory politickým a finančním problémům, neboť je známo, že její genius loci ovlivňuje intelektuály po celém světě, jak to pyšně prohlásil viceprezident Humboldtovy univerzity Heinz-Elmar Tenorth před řadou nositelů Nobelovy ceny v jedné z jejích chodeb. Chodit po chodbách a chodbičkách starodávné budovy Humboldtovy univerzity, znamená pro člověka mnoho. Podle mého mínění to není dáno jen možností střetnout se s filozofy a intelektuály par excellence, která se Vám určitě nenaskytne na univerzitě v Mnichově nebo Paderbornu. Pro toho, kdo na ní studoval, neplatí pak slova anglického básníka Shelleyho: „Čím více studujeme, tím více odhalujeme svoji neznalost.“



Zpátky