Duben 2007

Digitální ticho před bouří

Tomáš Sachr

Odklad televizní revoluce vynáší Nově s Primou miliardy ročně. Diváci jsou na tom hůř. V pražském sídle televizní společnosti Z1 se měla v tyto dny odehrávat velká věc – spouštění jednoho z prvních digitálních kanálů českého televizního éteru. Teď to tu ale rozhodně na oslavu nevypadá: z původních třiceti zaměstnanců občas dochází do práce jediný – ředitel Martin Mrnka. Peníze investované vloni na jaře pomalu mizí v dáli, hlavně v nákladech na udržení studií a techniky, aniž by přinesly jakýkoliv efekt.

Spolu se šéfy pěti dalších televizí (Óčko, Febio TV, TV Barrandov, RTA a TV Pohoda) se Mrnka vloni na podzim dozvěděl, že udělené vysílací licence neplatí a o jejich držitelích musí rozhodnout soud. Soud neplatnost licencí potvrdil, teď se čeká na odvolání. Zatím ani jedna z televizních firem nezbankrotovala, některé drží nad vodou příprava programů pro jiné společnosti, jiné zatím vysílají v regionálních sítích. Ztráty se ale podle odhadů pohybují v řádu stovek milionů a Mrnka i jeho kolegové budou chtít zřejmě na státu náhradu.

Nejen kvůli této hrozbě a všem zmatkům kolem licencí se minulé úterý sešla sněmovní komise pro sdělovací prostředky. Cíl: udělat si jasno a najít co nejrychlejší cestu k tomu, na co všichni netrpělivě čekají – spuštění nových digitálních kanálů. „V dnešní době je zvykem hlavně hledání viníků, to my tu ale dělat nebudeme,“ prohlásil na úvod předseda komise Vítězslav Jandák s dovětkem, že podstatnější je teď celou záležitost posunout k cíli. Žádné zázraky ale od poslanců čekat nelze.

Někdo jiný než rada

Plány na zavedení digitálních sítí a rozšíření programové nabídky se tu poprvé objevily už za Zemanovy vlády a postupně se zpřesňoval i také jejich scénář: čtyři kanály pro Českou televizi, po jednom si měly odnést Nova a Prima, to vše jako náhrada za dosavadní analogové vysílání. O šest dalších programů se svedl boj ve výběrovém řízení, protože počet programů je zatím kvůli možnostem digitálních sítí omezený.

Kvůli tomu teď výsledek osmnáctiměsíčního maratonu zaměstnává soudy. Televizi Nova totiž jedna „frekvence“ nestačí, chce spustit i nový sportovní a filmový kanál. Podala tedy proti rozhodnutí protest, k němu se přidalo i několik dalších neúspěšných uchazečů. Městský soud v Praze protest uznal a licence zrušil. Mrnka a další držitelé licencí reagovali stížností u Nejvyššího správního soudu, dovolání podala také Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která licence uděluje. Výsledek zatím není jasný, podle odhadů se spory mohou táhnout déle než rok a ani po případném potvrzení licencí nemusí být vyhráno. Bez změny zákonů se může celý kolotoč žalob opakovat do nekonečna.

Na tom se ostatně minulý týden shodli i poslanci a ze strany ministerstva kultury dostali příslib, že potřebná novela by měla být nejpozději v červnu hotová. Podle náměstka ministra kultury Jaromíra Talíře jeho úřad například řeší, jak přezkoumávat udělení nebo neudělení licencí. „Rozhodování by se mohlo nově svěřit například specializovanému senátu, jehož verdikt by měl jednoznačnější platnost než výrok rady,“ říká Jaromír Talíř. Nova a spol. totiž napadá radu za to, že své rozhodnutí řádně neodůvodnila, přestože podle zákona měla. Právě tohle soud uznal. Specializovaný senát nebo jiný orgán, o němž hovoří Talíř, by proto nebyl tolik svázaný zákonem. Jinak řečeno, měl by jasné kompetence rozhodnout o licencích bez složitého odůvodňování. Ministerští právníci hledají i jiné možnosti, jak postupovat, o vypsání úplně nového licenčního řízení se podle Talíře neuvažuje, znamenalo by další dlouhé průtahy.

Možná 2008

I tak si ale komplikovanější vstup do éry digitálních televizí Češi mohli stěží vymyslet. Pro dokreslení: K rozjezdu digitálního vysílání je třeba zrušit analogové licence, jenže k tomu je podle dosavadního zákona potřeba souhlas jejich majitelů. Dohoda s Novou a Primou je tedy klíčová, jinak se z technických důvodů nemohou vysílače připravovat pro nové digitální stanice, jejichž počet by se měl postupně rozrůstat. Obě televize teď naznačují, že nynějších obstrukcí by se zdržely právě za příslib dalších licencí, jenže ty zatím nejsou kvůli pomalému spouštění digitální sítě k dispozici. Navíc stát nechce Primu a Novu před ostatními uchazeči zvýhodňovat jen kvůli tomu, že dosud vysílaly analogově.

Ministerstvo kultury tedy zatím trvá na tom, že Nova a Prima dostanou po jediném kanálu a další teprve po modernizaci telekomunikační sítě. A když se televize nebudou chtít s takovou nabídkou spokojit? „Extrémním případem by mohla být zákonná úprava, která by je k tomu donutila. Zatím se ale chceme dohodnout,“ říká Jaromír Talíř.

Pro Novu a Primu navíc hraje čas. Kvůli odkladům digitalizace a snižování množství inzerce v ČT stoupla cena televizní reklamy za minulý rok na své maximum. Vzhledem k tomu, že předloni byl celý koláč 12 miliard korun, mohly by si privátní televize přijít při dělení bez ČT možná až na 20 miliard.

A co z toho všeho vyplývá pro diváky? Podle optimistických odhadů by se digitální vysílání v Česku mohlo spustit někdy v roce 2008. Stanice Z 1 a další odhadují, že i když jim stát licenci potvrdí, potřebují kvůli dnešním průtahům na spuštění programu další zhruba půlrok.

(Respekt, www.respekt.cz)