Duben 2007

Policisté v zajetí hvězdiček

Jaroslav Spurný

Je to nečekaná událost sledovat české policisty, jak vytáčejí sirény, hromadně pískají a mávají transparenty. Strážci pořádku u nás ještě nikdy nedemonstrovali, takže to pozornost určitě vyvolává. Jen málokdo však při sledování záběrů protestujících věděl, o co vlastně jde. Veřejnost jen matně tuší, že jde o peníze. Tady ale už pozornost končí, vždyť policisté mají mnohem větší problémy, než jsou sumy na výplatních páskách. Policejní sbor je v těžké krizi, není schopen podávat profesionální výkony, je považován za zkorumpovaný a má slabé velení. O tomto problému policisté nemluví, možná jim ani nedochází, že pověst jejich profese je až tak špatná. A to je jejich největší problém.

Nostalgie po hodnostech

Zůstaňme chvilku u peněz, o kterých policisté stále mluví. Je tu totiž jedna zajímavá otázka: Jak je možné, že berou menší platy než loni, ačkoli jim služební zákon platy zvýšil? Porozumění tomuto paradoxu je klíčem k pochopení hloubky bažiny, ve které se sbor pohybuje.

Vtip je v tom, že resort vnitra vždy dostával peníze na výplaty na všechna tabulková místa policistů, tedy i na ta, na kterých nikdo ve skutečnosti nepracoval. Prostě peníze, které zbyly po volných tabulkových místech (šlo zhruba o miliardu a půl) se rozdělily na odměnách mezi sloužící policisty a každému z nich vyskočila měsíční výplata rázem o osm až deset tisíc korun. Nový zákon takové výplaty odměn nedovoluje, a tak přestože byl policistům letos zvýšen základní plat, oproti minulým letům si pohoršili.

Samozřejmě, že obyčejní strážníci nebo detektivové za to nemohou. Ale služební zákon vznikal několik let za přímé účasti policistů. A když už měl začít platit loni, ale kvůli zvýšení platů a logickému nedostatku peněz na mzdy v rozpočtu byl odsunut, policisté protestovali proti jeho odložení. Ovšem ani je nenapadlo přemýšlet, jaké vlastně peníze za mrtvé duše ukládají do peněženek.

Tehdy se bili za jinou věc. Možná v jejich boji byla nostalgie po starých totalitních časech. Nový zákon původně v policii zrušil vojenské hodnosti implantované do sboru po roce 1948 – poručík, kapitán, plukovník – a nahradil je ve světě běžnými posty jako inspektor, komisař, vrchní referent.

Policisté se však odmítli vojenských hodností vzdát, „hvězdičky“ na ramenou jim prostě učarovaly a veškerou energii vrhli do jejich zachování. Dnes je mají, ale s nimi další patálii, která je podle jimi sepsaného protestního manifestu ponižuje. Neberou za tyto hodnosti žádné příplatky. A ještě ke všemu – každé nově zřízené funkci typu komisař je přiřazena hodnost. A protože u policie bylo příliš mnoho plukovníků a na každého se odpovídající funkce logicky nedostala, jsou z mnoha z nich najednou poručíci nebo kapitáni. Podraz, křičí dnes policisté.

Vezměte si své výsluhy

Možná tato válka o peníze a hvězdičky říká o policejním sboru daleko víc než všechny náznaky a nepřímé důkazy o tom, jak je sbor alibistický, neochotný, zkorumpovaný, jak snadno podléhá politické moci. Policistům ani trochu po léta nevadilo brát peníze za mrtvé duše, nenapadlo je přemýšlet o tom, proč máme jeden z nejpočetnějších sborů v Evropské unii a zároveň kriticky málo lidí ve skutečném výkonu funkce. Nikdy jsme nezaznamenali náznak protestu proti tisícům kancelářských krys, plukovníků, kteří brali peníze za vyplňování nesmyslných papírů (a po policejním prezidiu se pohybovali v bačkorách, županech a dalším domáckém oblečení). Neviděli jsme třeba demonstrace proti organizaci sboru, který má víc důstojníků a sekretářů než policistů v ulicích. Neslyšeli jsme žádná vyjádření k velkému počtu odhalených strážců pořádku, kteří se upsali zločinu.

Na začátku devadesátých let navštívil autor tohoto textu Dánsko a setkal se tam s několika vysokými policejními důstojníky. Na amatérské otázky typu, kolik berete a jaké máte pravomoci, odpovídali Dánové s chápavým úsměvem: „Na to se neptejte, to není tolik důležité. Povolání policisty je výjimečné. Není to zaměstnání, je to poslání a vy musíte věřit, že na to máte. Teprve potom se jedná o penězích a kompetencích.“

S podobným přístupem se lze setkat v tuzemsku opravdu zřídka. Naopak patnáct let posloucháme zejména výčitky. Máme málo peněz, špatné podmínky k práci, málo pravomocí, nevyhovující služebny, říkají nejčastěji policisté.

Teď to vykřikli během historicky první české policejní demonstrace naplno. Kašleme na to, že tato práce je poslání, že boj proti zločinu je specifický úkol, a nic vám není po tom, že za ni bereme v průměru víc, než berou v zaměstnání civilisté, máme delší dovolené, měsíční nemocenskou v plné výši platu, že po odchodu z policie dostaneme desetitisícové odstupné a jako další bonus mnohatisícové měsíční příplatky za odsloužené roky až do důchodu a tak dál. Nezajímají nás zločinci, ale peníze.

Na pražském Výstavišti demonstrovaly na dva tisíce lidí, podle jejich mluvčích reprezentovali přinejmenším polovinu policistů ze skoro padesátitisícového sboru. Bylo by asi lepší, kdyby vzali své výsluhy a šli (jeden z mluvčích na demonstraci byl policista, který loni na jiné demonstraci zmlátil dnešní poslankyni Kateřinu Jacques). Mimochodem nový služební zákon velmi zvýhodňuje odchodné pro policisty, kteří slouží už od dob totality, dokonce i pro ty, kteří sloužili u Státní bezpečnosti. U policie jsou jich stále ještě stovky, možná tisíce. Proti tomu nikdo nikdy neprotestoval (v Polsku bude parlament probírat zákon, podle něhož nebudou mít bývalí příslušníci politické policie nárok na odchodné, a navíc se jim drasticky sníží dodnes skvělé důchody).

Nic než reorganizace

Ministr vnitra Ivan Langer dnes řeší, co jako stínový ministr nemohl v opozičních lavicích zažít. Skutečné šéfování desítkám tisíc lidí, jejichž sbor prochází hlubokou krizí a on už s tím musí něco udělat. Na jednu stranu si pochvaluje, že vysoké odchodné vymete ze sboru staré neproduktivní policisty, na druhou stranu se rozhodl, že požádá erár o tři sta milionů korun, aby dopady snížení platů pro policisty zmírnil. To je ale nesystémové. Pořád mu zůstává nebývale masivní a málo výkonný sbor a jediné, co může udělat, je totální reorganizace.

Spočítat podle západních vzorů, jak má vypadat efektivní policie. Kolik lidí potřebuje a také kolik kanceláří. Má na to zřejmě ještě tři roky, a to se dá stihnout. Nevyhne se sice dalším demonstracím ohvězdičkovaných důstojníků, ale pokud nebudou protesty policistů směřovat ke skutečné nápravě krize, neměl by si jich všímat.

(Respekt, www.respekt.cz)