Květen 2007

Postrach policistů

Lucie Kořistová

Má opravdu zvláštní zálibu. Když vidí policistu, jak udělá hrubou chybu, třeba dopravní přestupek, neváhá vytáhnout fotoaparát, prohřešek zdokumentovat a postěžovat si u nadřízených. Jmenuje se Petr Pospíšil. O své činnosti ochotně mluví, odmítá se pouze fotografovat. Na základě jeho dokumentace už média zveřejnila řadu policejních prohřešků. A pár policistů, jak alespoň Pospíšil tvrdí, už kvůli jeho aktivitám přišlo o místo.

„Nejsem poslední strážce zákona, ale vím, co může způsobit na silnici i minimální odvedení pozornosti,“ říká Pospíšil. Pracuje totiž jako soudní znalec u dopravních nehod, jezdí i soutěžně rallye. Kromě toho však také podniká ve více oborech: prodává například rádiem řízené modely automobilů. „Protože nejsem závislý na příjmech z posudků, můžu si dovolit policii kritizovat, když něco neudělá správně nebo když se bezdůvodně po někom vozí. Kdyby mě ta práce živila, musel bych víc držet ústa a krok,“ přiznává podnikatel.

Dopravní nehody jsou pro něj téměř koníčkem. I při soukromé jízdě zastavuje u vážných havárií. Když je na místě první, zavolá záchranku i policii, uklidňuje řidiče, radí, co dělat, a zajišťuje stopy pro policii. Někdy se setká s opravdu neuvěřitelnými případy. Jeden z nich se odehrál třeba v Praze 4. Policista tam nikoho neposlal zajistit a ohledat prostřelené a zakrvácené auto. Proč? Končila mu služba a už chtěl jít domů. Po stížnosti Petra Pospíšila skončil muž v civilu. „Podobně dopadli čtyři, možná pět dalších policistů,“ uvádí Pospíšil.

Soudní znalec na dopravní nehody Petr Pospíšil zastavil na přechodu, aby nechal přejít několik dětí. Vedle něj zastavilo odtahové auto Správy služeb městské policie, které však na něj začalo troubit, ať nepřekáží a jede pryč. Řidič odtahovky neměl pásy. „Viděl jsem, že v autě sedí příslušnice městské policie v uniformě, proto jsem ji žádal, aby zakročila, jak jí ukládá zákon. Řidič vozidla odtahové služby se přece tím, že nebyl připoután, dopouštěl přestupku. Místo toho si ale strážnice strhla z vesty služební odznak a odjela v autě pryč,“ rozčiluje se Pospíšil, který si vše nafotil, a má tak důkazy.

Pospíšil si na chování strážnice stěžoval, viní ji ze zneužití pravomocí veřejného činitele. „Pokud se celá záležitost stala takto, tak to rozhodně není v pořádku. Nejdříve se ale musí všechno prošetřit, výsledek by měl být do čtrnácti dnů, a pokud se ukáže, že strážnice takto jednala, budu žádat exemplární potrestání,“ prohlašuje náměstek primátora pro bezpečnost Rudolf Blažek. Podle něj však nebylo v pořádku ani chování řidiče odtahovky. „Přestože se jedná o civilního zaměstnance, měl by jít ostatním řidičům příkladem. Takže by se měl v autě připoutat,“ dodává Blažek.

Přestože Petr Pospíšil dostal ujištění, že případ strážnice je naprosto ojedinělý a všichni ostatní strážníci nosí svůj odznak viditelně, za zhruba dvě hodiny se přesvědčil o opaku. „Potkal jsem další hlídku městské policie a jeden její člen neměl na vestě odznak,“ podotýká Pospíšil.

To sice není protizákonné, dotyčný strážník však zřejmě porušil interní normy městské policie o výstroji. „Zákon neukládá povinnost nosit odznak na reflexní vestě, strážník ho musí mít na uniformě a na požádání ho vždy ukázat. Pokud ale porušil interní normy, a to určí vyšetřování, bude potrestán,“ dušuje se náměstek ředitele městské policie Ludvík Klema. Podle něj si strážníci právě z tohoto důvodu nechali upravit reflexní vesty tak, aby na nich měli poutko, za které si mohou svůj odznak připnout. Podle zákona o obecní policii musí mít strážník svůj odznak s identifikačním číslem vždy na uniformě. Pokud ho nemá, tak je v podstatně pouze řadový občan.

Petr Pospíšil rozhodně není jediným, kdo si na strážníky stěžuje. Jen za minulý rok přišlo na městské policisty 829 stížností. „Lidé si stěžují na všechno možné, na rozepnutý knoflík na uniformě, nevhodné vystupování, přehnanou aktivitu či nečinnost nebo zase podnapilost,“ vyjmenovává náměstek ředitele městské policie Ludvík Klema. „Prošetřujeme všechny stížnosti, některé se ukáží jako oprávněné, jiné nikoliv. Ale někteří stěžovatelé se jen snaží odvést pozornost od svého přečinu nebo se třeba i chtějí pomstít. Za poslední rok si nepamatuji, že by se potvrdilo nějaké nařčení z opilosti,“ podotkl Klema.

Přesto se může stát, že se Pražané mohou cítit v právu a práci strážníka chápou jako šikanu. Pokud se jedná o skutečně závažnou věc, je potom dobré zavolat na linku 158 a přizvat si na místo policisty ČR. Na strážníky si lidé mohou postěžovat osobně, emailem nebo i telefonicky. „V podstatě vítáme, že jsou městští policisté pod veřejnou kontrolou,“ uvedl Blažek.

(MFDNES)