Květen 2007

Za devět měsíců české hranice zmizí

Tomáš Nídr

Ministr Langer převzal v Lisabonu software, který Česku umožní od 1. ledna 2008 vykročit do schengenského prostoru.

Při pozemní cestě z portugalského Lisabonu do estonského Tallinu urazíte více než 3500 kilometrů a překonáte sedmero hranic. Od 1. ledna příštího roku k tomu nebudete potřebovat ani pas, ani občanku. Na včerejším jednání v Lisabonu to potvrdili ministři vnitra deseti evropských států. „Je to opravdové rozšíření Evropy. Má to stejný význam, jako když se po sametové revoluci na hranicích stříhaly dráty,“ řekl ministr Ivan Langer.

Langer převzal potřebný software, který umožní Česku a dalším osmi zemím začlenit se do evropského bezhraničního prostoru. Úderem půlnoci na letošního Silvestra se tak před Čechy definitivně zvedne pomyslná závora, která brzdila jednu ze základních svobod EU: volný pohyb osob po kontinentu. Program s kódovaným názvem SISI4all (Schengenský informační systém I pro všechny), který včera Langer obdržel, zachránil Evropu od dalšího kola hádek.

Záchrana od Portugalců

Unie se totiž zasekla při přípravě nové databáze, která se skrývá pod šifrou SIS II (Schengenský informační systém II) a která oproti starší verzi má obsahovat i fotografie, otisky prstů, případně DNA hledaných osob. Kvůli tomu hrozilo, že Češi a další středoevropští občané budou na hranicích se starými členy EU další tři roky potupně přešlapovat ve frontách. Byť rychle postupujících. Naštěstí se nabídlo Portugalsko a všem zájemcům zdarma poskytlo svoji mírně upravenou databázi, kterou už nyní užívají schengenské státy.

Aby byl projekt, který přijde český rozpočet na 500 milionů korun, od Silvestra spustitelný, musí se pokročit v mnoha věcech. Například ve zlepšení jazykových znalostí policejního sboru nebo v přebudování brněnského letiště. Detailní plán ministerstva obsahuje 26 položek, které se musí pod bruselskou kontrolou „odškrtnout“ v šibeničních termínech.

Tomáš Haišman, ředitel odboru azylové a migrační politiky na ministerstvu vnitra, vysvětluje, jak se postsilvestrovský režim projeví na životě českých občanů: „Hraničním přechodem budete moci projet bez zastavení. Nebude potřeba ani přibrzďovat.“ Podobně odpadnou kontroly i na mezinárodních letištích. Ta budou rozdělena na dva terminály: vnitroschengenský bez pasových kontrol a vněschengenský s přísnými imigračními úředníky. Mnohé změny čekají i policii. Pohraniční policisté opustí budovy na přechodech, o jejichž osudu ještě není rozhodnuto. Nebudou propuštěni, jen se přesunou do jiných složek. „Dnes každý z nich ví, kde v lednu skončí,“ řekl k tomu Haišman.

Hranice pro policisty nyní nebudou překážkou. Dříve stačilo prchajícímu zločinci překonat „čáru“ a pronásledovatelé už na něj nemohli. Nyní ho budou moci chytat i na území Německa. A pro německé policisty platí pochopitelně to samé.

Česko se stane, pokud se všechny resty u nás i v sousedních státech podaří vyřešit, jediným nováčkem bez vnějších pozemních hranic. V případě, že by například Slovensko nezlepšilo ostrahu svého východního pohraničí, může se „schengenská opona“ spustit už na česko-slovenském pomezí. Ministerstvo však podobný scénář nepředpokládá.

„Je to od sousedů důvěra, že se vzdají kontroly hranic a nechají to na nás,“ oceňuje okolní státy Langer. Největší potlesk ale zaslouží Portugalsko, bez nějž by se projekt zřejmě nespustil. Takže nezapomeňte. Až pojedete přes Rozvadov bez zastavení, řekněte: Obrigado, Portugal. Díky, Portugalsko.

Co je Schengen

V schengenském prostoru bez hranic lze cestovat volně bez kontrol na vnitřních hranicích členských států. Jen ve výjimečných případech lze hranici kontroly znovu dočasně obnovit. Učinilo tak například Španělsko v době svatby korunního prince Felipa před třemi lety.

V současné době do něho patří staré země EU s výjimkou Británie a Irska. Přidruženými členy jsou i Island a Norsko. Česko a ostatní nové země s výjimkou Kypru by se měly stát členy 31. prosince 2007. Teoreticky by se ve stejný čas mohlo připojit i Švýcarsko. Schengenský systém začal fungovat 26. března 1995. Původně měl být zaveden už 1. ledna 1990, jeho start byl však opakovaně odložen.

Členské země musí zavést společné podmínky pro překračování vnějších hranic. Na letištích a přístavech funguje oddělené odbavování cestujících, kteří přijíždějí z schengenské země nebo ze třetího státu. Země sdílejí stejné podmínky pro vstup cizinců, stejně tak udělování krátkodobých víz či žádosti o azyl. Pokud jeden stát například odmítne azyl udělit, ostatní to udělají automaticky.

SIS I znamená Schengenský informační systém. Jde o společnou databázi údajů například o osobách se zakázaným vstupem, o hledaných osobách, o ukradených autech a podobně. Nově má obsahovat též biometrická data, jako digitální podobizny a otisky prstů.

(MFDNES)