Květen 2007

Příliš mnoho ananasů

Tomáš Sachr

Zní to jako vtip: Česko dostalo teď od Bruselu pokutu za to, že před třemi lety při vstupu do Unie leželo ve zdejších skladech dost jídla. V systému férové soutěže a otevřených hranic ale o vtipy nejde. Evropské komisi šlo tenkrát při skoku na východ o vyloučení rizika, že velkoobchodníci z nových členských států nakoupí zásoby levných potravin a získají neférovou výhodu nad svými kolegy ze „staré“ EU.

Obavy to nejsou bezdůvodné: dovoz potravin z mimoevropských zemí podléhá v Unii vysokému clu, a když si podnikatelé z nového členského státu přinesou na společné tržiště velké množství vlastních neproclených zásob, mohou svým konkurentům zasadit těžké rány.

Proto před třemi lety při zatím největším posouvání unijních hranic určili komisaři hned sto dvacet potravin, které si mají národní vlády nováčků „pohlídat“. Tedy zajistit, aby se jejich množství ve velkoskladech před vstupem nijak výrazně nelišilo od předchozích let. Dohoda stanovila, že pokud se to u některé komodity nepodaří, nechají vyjednavači „provinilého“ člena prostor nadbytečné zásoby vysvětlit. A v případě, že podezření ze spekulace rozptýlit nedokáží, bude zemi vyměřena pokuta. Všichni nováčci stvrdili s takto postavenou agendou souhlas.

Poučení: jen žádný strach

Že devět z deseti nováčků v roli hlídače neuspělo (bez výtek prošli jen Maďaři), ohlásil Brusel už pár měsíců po rozšíření. Praha byla požádána o vysvětlení u poloviny kontrolovaných potravin. Jednání se táhlo déle než dva roky. Jeho výsledek je znám od minulé středy: v případě Česka zůstalo z původních šesti desítek položek na „černé listině“ pouhých šest s celkovou pokutou 350 milionů korun. Vzhledem k původnímu počtu nadbytečných komodit je konečný seznam určitě vyjednávacím úspěchem. (Například velké množství cukru, jehož zásoby ve skladech tvořily v den vstupu do EU polovinu zdejší roční spotřeby, vysvětlila naše delegace „nadcházející zavařovací sezonou“ – a Brusel to akceptoval.)

Nicméně u šesti potravin – kuřecího masa, rýže, ananasu, mandarinek, žampionů a ovocného džusu – nabídnuté vysvětlení neobstálo. Třeba o čtvrtinu větší zásoby mražené drůbeže mohly podle Unie znamenat jediné. Totiž to, že se zdejší velkoobchodníci zásobili právě jen kvůli ziskům při dalším prodeji.

Tady se ale dosud hladký chod zadrhl. Místo přijetí verdiktu a kdysi avizovaného došlápnutí na firmy, které si s bruselskou hrozbou nedělaly těžkou hlavu, přišla česká strana s novým dějstvím: to, že Brusel neprominul rovnou celý seznam, chce ministerstvo zemědělství napadnout u Evropského soudu v Lucemburku. S ohledem na velikost unijního trhu je podle ministra Petra Gandaloviče kritizované množství pouhou kapkou vody v jezeře a unijní konkurenci nemohlo nijak ohrozit. „Hlavní důvod pokuty v podobě narušení evropského trhu tak ztrácí smysl,“ říká ministr. „Těžko hovořit o překročení limitů, když žádné konkrétní limity nebyly předem dané,“ dodávají jeho úředníci.

S ohledem na pravidla mezinárodního obchodu to ale s touto argumentací nemusí mít u evropské soudní autority snadné. Za „nestandardní“ se například v rámci světové obchodní organizace považuje už 10% meziroční nárůst. Že se navíc původní dohoda s Bruselem vykládala všelijak, připouštějí i tuzemští obchodníci. „Bylo to balancování mezi strachem z pokuty a obchodním uvažováním,“ vysvětluje šéf jednoho z největších českých importérů potravin z Asie Libor Smažík, proč se na skladech jeho firmy ESSO objevilo zhruba o 30 % víc rýže a konzervovaného ovoce než v předchozích letech.

Onen strach pocházel z toho, že podle původních vyhlášení ministerstva budou „pokutu za nadbytečné zásoby“ platit Bruselu ti, kteří ji na Česko přivolali. Ale teď při lámání chleba se situace mění: Gandalovičovo ministerstvo totiž není schopné vysvětlit, jak by penále na firmách vymáhalo. Takže úředníci už dnes „nedokáží vyloučit“ ani možnost, že by se pokuta uhradila ze státního rozpočtu. Jinými slovy, že by na neférové zisky importérů připlatil každý daňový poplatník.

(Respekt, www.respekt.cz)