Květen 2007

Ukradli mi značku z auta

Milan Zlinský

Ráno se vzbudíte a jste jednou nohou v průšvihu, ani nevíte jak. Přijdete ke svému autu a zjistíte, že vám někdo ukradl „espézetky“. A po pár dnech vám volá soukromý detektiv, že jste u pumpy ukradl benzin. Přesně to se stalo mně.

Když jsem zjistil, že mé auto je bez registračních značek, hned mě napadlo zavolat na policii. „Nechci vás od ničeho zrazovat, ale my vám nepomůžeme. Je to jen přestupek. Zavolejte na registr vozidel, že potřebujete novou značku,“ dal mi radu policejní komisař z pardubického okrsku.

Zavolal jsem tedy do registrzu. „Na policajty nedejte. Jsou líní sepsat protokol. Rychle tam utíkejte a všechno nahlaste. Značky kradou chytráci, kteří pak ujíždějí bez placení od benzinek. Tady už bylo lidí, co se pak nemohli vyhrabat z problémů,“ vyděsila mne úřednice. Vyrazil jsem tedy na policii a nechal si sepsat protokol o krádeži. Neuplynuly ani tři dny a už jsem to ocenil.

Zazvonil telefon. „Pan Zlinský? Vy jste byl v noci na pátek v Hradci Králové na benzinové stanici Shell?“ uhodil na mne muž, který už si zjistil mé bydliště i číslo mobilu. Hrklo ve mně. A je to tady, říkal jsem si. Začal jsem nervózně brblat vysvětlení v domnění, že mluvím s policistou. „A máte na krádež značek papír? Zelené BMW s vaší espézetkou nabralo plnou a odjelo bez placení,“ vyzvídal muž.

Druhý den se ozval znovu. Zjistil si, že krádež je nahlášená. „To vás zachránilo,“ uklidnil mě. „Já pracuji pro pumpu, kde jste jako tankoval. Policie s tím nic nedělá, tak si pomáháme sami. Těch případů je hodně,“ řekl. Napadlo mě, jestli smí nahlédnout do registru vozidel. Bez toho by mě nevypátral. „To víte, že se to nesmí. Jenže vím, kam zavolat. Vždyť se tím živím,“ sebral mi detektiv iluze. Ani mne nepřekvapilo, že mi nechtěl říci své jméno.

Mimochodem: věřili byste, že za rok se v Česku ztratí z auta značky 16 tisícům řidičů?

U Shellu už mají databázi poznávacích značek aut, se kterými zloději k pumpám pro natankování „zdarma“ jezdí. „Před dvěma roky byla situace neudržitelná. Každý měsíc odjelo z každé naší pumpy v průměru jedno auto bez placení. Máme sto padesát pump,“ vzpomíná Pánek. „Po zavedení databáze klesly krádeže zhruba o polovinu. Zloději si mezi sebou řekli, že u nás mohou narazit,“ radí Pánek konkurenci, jak se benzinovému zlodějství bránit.

Čísla od policie potvrzují, že případů rozhodně není málo. Od začátku letošního roku už policisté zaznamenali 3797 krádeží nebo ztrát poznávacích značek. Přitom se jich podařilo najít jen 468. Případů bude zřejmě více, protože někteří lidé ani ztrátu nebo krádež značky nenahlásí. A to je velká chyba.

Policie přiznává, že je proti tankování bez placení téměř bezmocná. „Řešíme to jako každý jiný čin. Často ale skončíme na tom, že značky jsou kradené. Pak je pátrání po pachateli těžké,“ potvrdila tisková mluvčí pardubických policistů Jitka Vavřinová. V jejím kraji mají přitom od začátku letošního roku nahlášených už patnáct podobných případů krádeže benzinu.

Benzinoví gangsteři se dokonce znají mezi sebou. „Celé to má nádech organizovaného zločinu. Máme v databázi jednu espézetku, která byla u krádeže už třikrát a pokaždé na jiném voze. Zloději to mají perfektně vymyšlené,“ dodává Pánek ze Shellu. Pumpám se někdy ani nevyplatí proti tankování „zdarma“ bojovat. „Je to ohromný problém, který nám přináší velké ztráty. To, že si někdo vezme plnou nádrž a pak v klidu odjede, se nám stává často,“ říká mluvčí společnosti Jet Jana Gáliková. „Jenže když dáte do osobního vozu plnou nádrž, tak to je asi tisíc korun. Kdybychom měli platit soukromého detektiva, tak nás to celé vyjde dráž než sama loupež,“ dodává mluvčí.

Ztracené a ukradené registrační značky: 2006 16 879, podařilo se najít 1896. Od 1. 1. do 26. 3. 2007 3797, podařilo se najít 468

(MFDNES)