Červen 2007

Atentát StB ve Štrasburku zůstane bez trestu

Václav Drchal

17. května uplyne 50 let ode dne, kdy výbuch bomby roztrhal ženu štrasburského prefekta Henriette Trémeaudovou. Za vraždou podle důkazů ležících v pražských a pařížských archivech stála československá StB, potrestán za ni ovšem nebude nikdo. České soudy nedávno definitivně přerušily stíhání Milana Michela a Stanislava Tomeše, dvou rozvědčíků, kteří podle obžaloby akci provedli. Problémem nebyl nedostatek důkazů, ale stejně jako v případě komunistického vyšetřovatele Aloise Grebeníčka vysoký věk Michela a Tomeše.

Oba čerství osmdesátníci porazili justici jednoduchým způsobem. Nesvolili, aby soud proběhl bez nich, zároveň ale odmítli na jednání, s poukazem na své chatrné zdraví, chodit. Stíhání proto kvůli vypracování lékařského posudku přerušil nejdříve pražský městský soud a definitivní tečku za případem udělal 20. dubna Vrchní soud v Praze. „Zamítl moji stížnost, a stíhání je tak pravomocně přerušeno,“ potvrdil LN žalobce Martin Omelka. Dovolání k Nejvyššímu soudu není možné a podle Omelky už není žádná možnost, jak stíhání obnovit. Tomeše s Michelem by před soud mohlo dostat jen zázračné uzdravení. To ale asi nepřijde. „Závěry znalce jsou u Michela jasné. U Tomeše prý určité teoretické možnosti pro změnu existují. To je ovšem teorie, v praxi vlastně ani nepřichází v úvahu,“ potvrzuje soudkyně Hana Hrnčířová.

Sám Tomeš včera LN řekl, že je nevinný a velmi ho mrzí, že se kvůli nemoci nemůže očistit. „Měl jsem zájem, aby se věci vyjasnily, protože to bylo lživé obvinění. To, že to zastavili, je sice hezké, ale není to věc, kterou jsem čekal. Bohužel na tom ale jsem dost mizerně,“ řekl Tomeš do domovního telefonu. Osobní setkání odmítl a vzápětí zavěsil. Michel sice dveře svého bytu na pražském Jižním Městě pootevřel, byl však ještě stručnější a odmítl cokoliv říci. I on ovšem v minulosti svou vinu popřel.

Odborníci, kteří případ znají, mají názor právě opačný. „Nejsem soudce, ale z historického hlediska důkazy hovoří jasně. Je to ukázka krajních, teroristických metod, které používala komunistická rozvědka,“ nepochybuje například historik Petr Blažek.

Henriette Trémaudová zemřela krátce před polednem 17. května 1957. V rukou jí vybuchla bomba maskovaná jako krabice s doutníky, která tři dny předtím přišla jejímu muži André-Marii Trémaudovi, prefektovi Štrasburku. Smrt ženy byla nechtěná. K explozi totiž mělo zřejmě dojít už 14. května, kdy Trémaud pořádal recepci po zasedání Evropského společenství uhlí a oceli. Na prefektuře se tehdy sešlo několik francouzských poslanců a dva expremiéři René Mayer a René Pleven.

Takový atentát by měl pro StB a sovětskou KGB, která si akci asi objednala, hlubokou logiku. Mohl totiž ohrozit rodící se integraci západní Evropy, a především tehdy křehké německo-francouzské vztahy. Štrasburk totiž leží v Alsasku, území, o které Francie s Německem několikrát válčila.

Explozi také předcházela letáková kampaň, ve které autor na papírech s hákovým křížem sliboval odplatu „francouzským utlačovatelům“. Letáky byly přitom psány na stejném stroji jako adresa na krabici s doutníky.

Akci podle Omelky naplánoval a provedl Michel, tehdejší šéf 4. (německého) odboru rozvědky, a jeho zástupce Tomeš. Důkazů proti nim je celá řada, všechny jsou ale nepřímé. Své bývalé kolegy usvědčují třeba Ladislav Bittman a Josef Frolík, čeští rozvědčíci, kteří po roce 1968 přeběhli na Západ. Řadu materiálů shromáždili Francouzi. Z nich plyne, že oba rozvědčíci byli v době atentátu ve Francii. To ostatně při loňské rozmluvě s LN Michel nepopřel. „Jezdil jsem po celé Evropě, to byla součást mé práce,“ připustil.

Další důkazy leží v českých archivech. Jde třeba o dokument, který je ve skutečnosti dotazem centrály rozvědky pařížské rezidentuře, jak dlouho francouzské poště trvá doručení balíku. Oba muži také dostali v roce 1957 vyznamenání a ve svých materiálech mají z tehdejší doby záznam o významné akci v cizině. Jestli by tyto důkazy soudu stačily, se už ale bohužel nikdo nedoví.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)