Červen 2007

Zestátnění Víta je podfuk

Václav Drchal

Katolická církev přitvrdila v boji o svatovítskou katedrálu. Jednání soudu se chce napříště zúčastňovat hlava tuzemských katolíků kardinál Miloslav Vlk. Advokát Petr Zderčík navíc včera Obvodnímu soudu pro Prahu 1 předložil nové dokumenty, které mají prokázat, že komunisté při vyvlastňování chrámu v 50. letech podváděli.

Jedním z nich je zápis ze schůze předsednictva ÚV KSČ z 19. července 1954 a druhým informace o rozhodnutí vlády z téhož roku. Materiály potvrzují, že komunisté chtěli katedrálu vyvlastnit a zestátnit. Z politických důvodů se ovšem báli tato slova použít, a zábor chrámu proto schovali do formulace, že „náleží všemu československému lidu“. Takové jednání považuje Zderčík za nepřijatelné. „Hovorově se to nazývá podfuk,“ tvrdí.

Podle lidí z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) a z prezidentské kanceláře by ovšem dokumenty neměly výsledek soudu ovlivnit. „Konstatují staré známé pravdy, které už v řízení zazněly mnohokrát,“ tvrdí Jan Bárta, šéf právního odboru prezidentské kanceláře.

Milada Šípková z ÚZSVM, který stát před soudem hájí, dodává, že materiály jsou „zajímavé spíše jen mediálně“ a soud navíc nemá pravomoc katedrálu vrátit. To podle právničky může udělat jen parlament tím, že změní dnešní nedostatečné zákony „Křivdy z historie může napravit jedině zákonodárce, ne soud. Zdá se mi nedůstojné, že se přeme o katedrálu, jako by to byl nějaký domek mezi pozemky dvou sousedů,“ řekla LN Šípková.

Podobný názor má ostatně i Nejvyšší soud, který v únoru zrušil všechny předchozí verdikty, a vrátil tím spor zase na začátek a katedrálu do rukou státu. Nejvyšší soud zároveň potvrdil, že formulace „náleží všemu československému lidu“ skutečně chrám na stát převedla.

Soudkyně Libuše Fritzová se musí názorem Nejvyššího soudu řídit, vzala si ovšem čas na to, aby mohla posoudit, zda nové důkazy nemění situaci. Vše navíc komplikuje snaha kardinála vstoupit do sporu jako vedlejší účastník. Proti kardinálovu přání okamžitě protestovala Šípková, která ho označila za zdržovací taktiku. Soud musí o této věci rozhodnout přednostně, Fritzová proto jednání odročila na neurčito.

Spor o katedrálu se táhne už čtrnáct let a roky trvalo například jen zjišťování, kdo má za církev právo navrácení chrámu požadovat. K průlomu došlo až v říjnu 2005, kdy soudkyně Fritzová rozhodla, že chrám má dostat církev. Svůj verdikt tehdy zdůvodnila tím, že komunisté postupovali při vyvlastňování protiprávně a církev vlastně nikdy o svůj majetek nepřišla.

Její rozhodnutí potvrdil loni v červnu i pražský městský soud, verdikt se stal pravomocným, a stát proto chrám předal v září do rukou církve. Ta se ovšem ze svého vítězství radovala jen krátce, letos v únoru totiž zasáhl Nejvyšší soud. Několik dalších měsíců pak stát s církví jednal o znovuvydání katedrály. Chrám už stát převzal, stále se ovšem vlečou jednání o jeho vnitřním vybavení.

Stavba svatovítské katedrály začala v roce 1344 za vlády Jana Lucemburského. O její založení se tehdy zasloužil především pozdější český král a římský císař Karel IV. Stavba ale definitivně skončila až v roce 1929. Postavení katedrály sice inicioval Karel IV., ale hned na začátku ji věnoval církvi. V rukou katolíků byl chrám nepřetržitě až do roku 1954, kdy ho ukradli komunisté.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)