Červen 2007

Ústav proti agentům StB

Josef Kopecký

Poslanci schválili vznik Ústavu pro studium totalitních režimů. Na agenty bude více vidět. Archivy dokumentující počínání bývalé komunistické tajné policie se více otevřou. Více než sedmnáct let po listopadu 1989 kývli včera (02. 05. 2007 – pozn. red. CS-magazínu) poslanci na vznik nového Ústavu pro studium totalitních režimů. Do jeho archivu v Praze se mají přestěhovat veškeré materiály bývalé StB, ať už je spravuje ministerstvo vnitra nebo je zatím mají k dispozici tajné služby.

„Celé to zapadá do projektu Otevřená minulost, který jsme zahájili. Naším cílem je mimo jiné dát všechny archivy Státní bezpečnosti pod jednu střechu a to spolu nese i možnost, že osoby, které disponují negativním lustračním osvědčením a prověrkami, už v budoucnu takové doklady mít v rukou nebudou,“ pochvaluje si vznik nového ústavu ministr vnitra Ivan Langer z ODS. Podle bývalého ministra vnitra Františka Bublana z ČSSD může zákon ohrozit některé zahraniční agenty rozvědky.

Pro nový ústav, který se má kromě zkoumání komunistické minulosti věnovat také období nacismu, zvedli ruku poslanci tří vládních stran a spolu s nimi i Miloš Melčák a Michal Pohanka. Proti byli komunisté, jinou formu protestu zvolili sociální demokraté. „Tohle není podoba společnosti, kterou bychom chtěli stavět, proto odcházíme,“ řekl krátce před závěrečným hlasováním jménem sociální demokracie místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek.

Ústav budou mít pod palcem politici

Trochu překvapením bylo, že mnohem vášnivěji než komunisté proti úřadu, jehož obdoba je v Německu, v Polsku i na Slovensku, vystupovali sociální demokraté. „Bude to nový ústav marxismu-leninismu naruby,“ hřímal při projevu poslanec za ČSSD David Rath. Velké vášně levicových poslanců vzbuzovalo i to, že nejvyšším orgánem Ústavu pro studium totalitních režimů bude sedmičlenná rada, kterou bude volit Senát z kandidátů navržených Poslaneckou sněmovnou, prezidentem a občanskými sdruženími. To je podle opoziční levice zasahování do svobodné vědecké práce.

Komunisté chtěli zkoumat minulost až po Bílou horu

Opozici naštvalo i to, že členy rady nesmějí být bývalí členové KSČ či kandidáti členství. Snažili se marně zákon rozbít pozměňovacími návrhy, aby pracovat v radě ústavu nesměli ani členové dalších stran bývalé Národní fronty. Komunistka Kateřina Konečná dokonce prosazovala, aby se nový ústav zabýval zkoumáním minulosti už od vlády Habsburků v 16. století.

„Zákon má podporu politických vězňů, už jenom kvůli nim budu hlasovat pro zákon, z té diskuse je mi špatně,“ rozzlobil se včera ve Sněmovně premiér Mirek Topolánek z ODS. Jeden z autorů návrhu zákona, senátor Jiří Liška z ODS, na rozdíl od levicových poslanců vyzdvihl to, že archivy StB budou vyňaty z přímé kontroly ministerstva vnitra, čímž se podle něho omezí možnost politického ovlivňování, co se zveřejní a co zůstane před veřejností uzavřené.

Zákon původně počítal s tím, že nový ústav bude dokumentovat jen totalitu komunistickou, na přidání éry nacistické okupace se poslanci dohodli až při dodatečných úpravách zákona. Ministr vnitra to přivítal. „Období nesvobody je stejné, ať už bylo pod hákovým křížem nebo pod rudou hvězdou se srpem a kladivem,“ řekl Ivan Langer.

Co má dělat Ústav pro studium totalitních režimů Bude dokumentovat komunistické a nacistické zločiny. Má zpřístupňovat veřejnosti dokumenty o období komunistické totality. Bude řídit nový archiv bezpečnostních složek, ve kterém mají být na jediném místě shromážděny dokumenty všech složek bývalé Státní bezpečnosti (včetně materiálů rozvědky i vojenských tajných služeb). Má také zveřejňovat informace o době nesvobody, o činech i osudech jednotlivců, pořádat odborné konference a diskuse. Nejvyšším orgánem ústavu bude sedmičlenná rada volená Senátem. Členy rady nesmějí být bývalí členové komunistické strany.

(MFDNES)