Červen 2007

Nedbalá elegance pražských mužů

Martin Stropnický

Nastalo jaro a lid pražský změnil svůj šatník. O těsných blůzičkách a přiléhavých živůtcích, z nichž „dere se dvé bujných poupat“, psát nebudu. To za mne obstarají jiní. Co si ale neodpustím, je krátké zastavení nad jarní oděvní vášní nás, mužů.

Jak začne slunce jen trochu sálat, zalovíme v šuplíku a bez rozdílu věku, postavy, ba dokonce i postavení nasoukáme na svá sněhobílá těla zvláštní věc. Je to poměrně veliký kus látky, převážně praktické barvy. To je taková, na které nejsou vidět různé chlapské skvrny. Ten štof je často přepažený v krajině břišní důmyslnou šňůrkou. To kvůli pohodlíčku. Celé to má spoustu šikovných kapes, takže je to vlastně takový sympatický mírový mundúr. Něco mezi trenýrkami a tepláky. Začíná to pod mohutně klenutým žaludkem a končí kolem kolen. Někdy i níže. Vždy ale tak, aby vynikl impozantní lýtkový oblouk. Vhodným doplňkem je ostře nabité pouzdro na mobil v oblasti bohatýrského pasu a syntetické ponožky ve vzdušných pantoflíčkách.

Přidejte charakteristickou kachní chůzi a máte jarního Pražana jako na dlani.

„No a co,“ řeknete si. „Nic,“ odpovídám. Snad jen to, že tepláky a trenýrky už jsme překonali. Jednou budou podnikatelé v kraťasech taky passé. Nedbalá elegance pražských mužů přestane být nedbalá a stane se elegantní.

(MFDNES)

Martin Stropnický

Nastalo jaro a lid pražský změnil svůj šatník. O těsných blůzičkách a přiléhavých živůtcích, z nichž „dere se dvé bujných poupat“, psát nebudu. To za mne obstarají jiní. Co si ale neodpustím, je krátké zastavení nad jarní oděvní vášní nás, mužů.

Jak začne slunce jen trochu sálat, zalovíme v šuplíku a bez rozdílu věku, postavy, ba dokonce i postavení nasoukáme na svá sněhobílá těla zvláštní věc. Je to poměrně veliký kus látky, převážně praktické barvy. To je taková, na které nejsou vidět různé chlapské skvrny. Ten štof je často přepažený v krajině břišní důmyslnou šňůrkou. To kvůli pohodlíčku. Celé to má spoustu šikovných kapes, takže je to vlastně takový sympatický mírový mundúr. Něco mezi trenýrkami a tepláky. Začíná to pod mohutně klenutým žaludkem a končí kolem kolen. Někdy i níže. Vždy ale tak, aby vynikl impozantní lýtkový oblouk. Vhodným doplňkem je ostře nabité pouzdro na mobil v oblasti bohatýrského pasu a syntetické ponožky ve vzdušných pantoflíčkách.

Přidejte charakteristickou kachní chůzi a máte jarního Pražana jako na dlani.

„No a co,“ řeknete si. „Nic,“ odpovídám. Snad jen to, že tepláky a trenýrky už jsme překonali. Jednou budou podnikatelé v kraťasech taky passé. Nedbalá elegance pražských mužů přestane být nedbalá a stane se elegantní.

(MFDNES)