Červen 2007

Tabák jako zbraň proti rakovině

Jak přimět rostliny, aby nám ve velkém vyráběly léky, popisuje Tomáš Moravec z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.

Květiny dávaly lidem odedávna léčivé látky. Nyní se rostlinní fyziologové snaží přimět rostliny, aby léčivých látek dávaly víc a byly účinnější.

Velké pokroky v biologii a molekulární biologii za posledních zhruba 20 let umožnily využívat jako léčiv nejen jednoduché chemické substance, jako například acylpyrin, ale i složitější látky, třeba bílkoviny. Farmaceutické firmy mají připraveny desítky různých potenciálních proteinových léčiv, ale chybějí výrobní kapacity. Nyní zřejmě na světě nemáme dostatečné technologie na produkci řádově kilogramových, možná desetikilogramových množství čistého proteinu. Jednou z možností je použít produkční potenciál rostlin. Má i další výhodu: rostliny neobsahují žádné lidské nebo zvířecí patogeny, proto se od nich nelze při vakcinaci nakazit.

Ovšem to se pohybujete v genových manipulacích a těch se lidé dost bojí. Jak chcete přimět rostliny, aby pracovaly výhradně ve prospěch lidského zdraví?

Ano, abychom přiměli rostlinu k tvorbě vakcíny nebo nějaké léčivé látky, musíme ji geneticky manipulovat. To je zřejmě jediná cesta. S tím samozřejmě přicházejí nová rizika, která se snažíme minimalizovat. Jedno z možných rizik je případná kontaminace sexuálně příbuzných plodin rostlinou obsahující vakcínu. Vakcína se bude například vyrábět v kukuřici a pyl obsahující vakcínu oplodní vedle stojící pole s běžnou kukuřicí. Tak by bylo možné kontaminovat potravní řetězec farmaceutickými proteiny. Jednou z možností je používat jen plodiny, které nejsou určeny pro výživu lidí, jako třeba tabák nebo mech. Anebo se zaměřit na rostliny, které jsou samosprašné, a používat je pouze ve skleníku nebo v podobných uzavřených podmínkách.

O co konkrétně se snažíte v Ústavu experimentální botaniky?

Pracujeme například na vakcíně proti lidskému papilomaviru, který způsobuje rakovinu děložního čípku. Jde o jednu z prvních vakcín nového typu, tzv. podjednotkových. Neobsahuje celý patogen, ale pouze jeho malou část. Taková vakcína nemá skoro žádné vedlejší účinky, protože část viru nemůže člověka nakazit. Ovšem nevýhodou jsou vysoké výrobní náklady. Snažíme se je pomocí tvorby proteinů v rostlinách výrazně snížit.

Které rostliny to umožňují?

Nejčastěji se zaměřujeme na tabák. Používáme rostlinný virus, který není schopen nakazit savčí, ale pouze rostlinné buňky. Virus vyvolá tvorbu nějakého cizorodého proteinu, třeba právě protein papilomaviru. Dále používáme sóju, její semena totiž obsahují obrovské množství proteinů. Plody sójy lze navíc zpracovat na mléko a případně další výrobky. Již malé množství takovýchto produktů obsahuje dostatečné množství vakcíny. Další výhodou je, že tuto vakcínu lze skladovat prakticky po neomezenou dobu za pokojové teploty a zpracuje se až v okamžiku potřeby.

Jakou další nemoc se snažíte potírat pomocí svých rostlin?

Zaměřujeme se také na průjmová onemocnění, která jsou vhodným kandidátem na léčbu pomocí tzv. jedlých vakcín. Idea je zhruba taková, že rostlina s vakcínou se stane součástí jídelníčku. Naše první pokusná vakcína proti bakterii escherichia coelli, která způsobuje průjmy, se akumulovala v rostlinách na přibližné koncentraci 10 gramů na kilogram sójových bobů. To je zhruba desetkrát tolik, co poskytuje nejbližší produkční systém. Půjde vlastně o očkování bez jehly.

Takže dítě sní banán a bude odolávat nemocem?

Ano, to je populární představa, ovšem banán není pro výrobu vakcín nejvhodnější. Obsahuje totiž poměrně málo proteinů, poměrně špatně se skladuje, takže nelze dosáhnout konzistentního dávkování. Zřejmě by bylo potřeba sníst větší množství banánů, než člověk dokáže spořádat.

ib

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)