Červenec 2007

Co to tu dýcháme? Jak nám to škodí?

Eva Bobůrková

Stav ovzduší se za posledních 15 let zlepšil - s odsířením elektráren, modernizací či uzavřením provozů přestal být problémem číslo jedna oxid siřičitý, jeho emise se snížily na desetinu proti době před listopadem 1989. Na druhé straně neustále přibývá automobilové dopravy, o ekologickém vytápění v zimě si můžeme nechat zdát... Na to, co dnes nejvíc znečišťuje ovzduší, jsme se zeptali MUDr. Radima Šráma, DrSc., vedoucího laboratoře genetické ekotoxikologie Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze. Od roku 1993 se u nás sledují jako nejnebezpečnější drobounké prachové částice (PM), které na sebe vážou karcinogenní látky vznikající při nedokonalém spalování nafty, benzinu, uhlí, tzv. polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU). Je prokázáno, že prachové částice menší než půldruhého mikrometru mají vliv na zvýšení úmrtnosti, počet nádorových onemocnění, srdečně-cévní onemocnění, na dýchací onemocnění zejména u malých dětí. Expozice PAU snižuje porodní váhu novorozenců a zvyšuje nitroděložní růstovou retardaci. Pro člověka je to jedna z nejvýznamnějších skupin škodlivin, zejména s ohledem na jejich rozšíření v životním prostředí.

Jak vypadá situace v ČR a která místa jsou na tom nejhůř?

Situace se zhoršuje kvůli automobilové dopravě. Dělali jsme studie v Praze a Brně, s překvapením jsme zjistili, že koncentrace karcinogenních PAU byly v Brně podobné jako v Praze. Nemáme ještě výsledky, ale předpokládáme zhoršení i v severních Čechách, neboť po otevření dálnice na Drážďany tam teď jezdí mnohem více nákladních aut. Úplně nejhůř jsou na tom Bartovice a Radvanice, lokalita na Ostravsku, kde žije několik tisíc lidí. V Ostravě-Porubě je to podle našich - a musím říci překvapivých - zjištění dvakrát horší než v Praze.

A jak je na tom Česko ve srovnání s Evropou a světem?

Koncentrace PAU se často zejména v Evropě přepočítávají na karcinogen benzo(a)pyren - v Praze jsou jeho hodnoty čtyřikrát vyšší než v Londýně a New Yorku. Jsme na tom zhruba stejně jako obyvatelé Bangkoku. V rámci Evropy víme, že jsou čtyři místa s nejvyššími expozicemi PM2,5 (částicemi menšími než 2,5 mikrometru), údaje o benzo(a)pyrenu chybějí. Nejhorší je oblast severně od Varšavy, druhá je oblast Slezska, třetí severní Itálie a čtvrté místo je v bývalé Jugoslávii.

Auta jsou největší problém?

Obecně je velký problém technická kvalita aut, zejména stará dieselová auta mají na svědomí velikánské znečištění. Za opravdu zbytečnou frajeřinu považuji, když někdo jezdí kupříkladu po Praze s velkými terénními auty, která spotřebují dvojnásobek pohonných hmot. Nejnovější studie z Mnichova prokazují, že dieselová auta produkují několikanásobně více škodlivých látek do ovzduší než benzinová.

Jak byste to řešil?

Správná ekologická daň by měla být nastavena tak, že víc bude platit ten, kdo víc znečišťuje. V Praze bych využil tratě pro častou a spolehlivou osobní dopravu, odpadla by část důvodů pro dojíždění autem. Vybudoval bych konečně silniční okruhy, které odvedou nákladní dopravu mimo město. A Ostravsko? Tam by se v prvé řadě měly poznat zdroje znečištění, pak podle toho zahájit rozumný program. Je-li Ostravsko jedno z nejhorších míst v Evropě, rozhodně by se něco dělat mělo. Bohužel, odezva je zatím vlažná.

Co všechno tedy mohou způsobovat miniaturní prachové částice? Ví se, že poškozují spermie, vývoj plodu. Vaše nová studie řeší i vliv karcinogenů na onemocnění dýchacích cest.

Ano, je vidět, že to poškozuje zejména děti do dvou let. Při zvýšených koncentracích se se zpožděním sedmi dnů objevuje více onemocnění dýchacích cest -například ve zmíněných Bartovicích je to nárůst o polovinu, u prachových částic PM2,5 o čtvrtinu. Má to tedy daleko větší význam, než se původně předpokládalo, a tohle je první práce, která ukazuje, že látky tohoto typu mohou u dětí ovlivňovat onemocnění, jako je bronchitida či astma.

Jak vlastně poškození organismu „technicky“ probíhá?

Vdechnuté miniaturní prachové částice vyvolají zánětlivou reakci organismu, při níž dochází k tvorbě volných kyslíkových radikálů. Právě s nimi souvisí řada onemocnění. Teď jsme dělali studii na pražských řidičích autobusů, kteří tráví celý den v hustém provozu. Očekávali jsme, že bude vyšší expozice karcinogenním PAU. To se zatím neprokázalo, ale zjišťujeme u nich zvýšené oxidační poškození na úrovni DNA a lipidů - to jsou faktory, které urychlují proces stárnutí a vznik kardiovaskulárních onemocnění.

A co látky, které se na tyto jemné částečky prachu váží?

Na základě mnohaletých zkušeností se domníváme, že nejhorší jsou polycyklické aromatické uhlovodíky. Tyto karcinogeny způsobují mutace DNA a posléze změny na chromozomech, což má dalekosáhlé důsledky - počínaje zvýšenou fragmentací DNA ve spermiích. Když míra fragmentace překročí dvacet procent, snižuje se schopnost oplodnění. Do hry zde vstupuje i genetická výbava, někteří lidé jsou schopni jedovaté či karcinogenní látky lépe odbourat, jiní hůř.

A jaký je vliv na těhotenství?

Žena, která je vystavena vyšší koncentraci těchto látek v prvním měsíci těhotenství, podstupuje zvýšené riziko, že se jí narodí dítě s nitroděložní růstovou retardací. Takové dítě je funkčně hůř vybaveno, a tedy může být nemocnější v dětském věku, ale zejména, co se zdá být dnes daleko závažnější, je více nemocné i ve středním věku. Jak ukázaly studie ve Velké Británii, týká se to zejména chorob srdce a cév a diabetu. Výzkum v New Yorku dospěl k závěru, že expozice ovlivňují i duševní vývoj dítěte.

Což teprve v Praze, kde je těchto škodlivin třikrát více.

Tyto výsledky je ještě třeba pořádně analyzovat, my jsme totéž zkoumali u dětí školního věku v rámci programu Teplice, ale vliv na duševní vývoj jsme nepozorovali.

Co je horší: ulice plné výfukových plynů, či zakouřený byt?

V rámci jedné studie jsme srovnávali hladiny metabolitu nikotinu u dětí kuřaček, které chodí do školky a které jsou s matkou doma - hůř na tom byly děti, které jsou s matkou doma. Už se to u nás trochu mění, ale pořád mnoho lidí nerado slyší, že by pro sebe a své děti udělali nejvíc, kdyby přestali kouřit.

Co ještě může člověk pro sebe učinit, kromě nekouření?

Může pomoci i zdravá výživa. Přísun ovoce a zeleniny umožňuje vyšší aktivitu detoxikačních enzymů. Trvale sledujeme městské strážníky a poškození jejich chromozomů - skupina, která měla vyšší přísun vitaminu C, na tom byla jednoznačně lépe.

A co takové početí? Kdy a kde je v našich podmínkách nejvhodnější doba a nejmenší riziko poškození spermií či plodu škodlivinami v ovzduší?

Koncentrace jsou největší v Praze, severních Čechách, Plzni, v průmyslovém pásu napříč Moravou, nejhorší je z tohoto hlediska Ostrava. V průběhu roku maxima dosahují v zimních měsících, minima v létě. Znamená to jediné: není nejšťastnější začínat první měsíc těhotenství v zimě.

(MFDNES)