Červenec 2007

Tatíček Klaus kličkuje jak zajíc

Ross Hedvíček

S reputaci tatíčka Klause to už delší dobu nevypadalo dobře a tak nyní jeho tým sáhl k taktice používané Clintonovým týmem a jinými ultralevičáky zvané „spin-control". Dovolte mi mlaskavě, abych to všechno sumarizoval a generalizoval, což je moje oblíbená a náramně efektivně fungující pracovní metoda.

Václav Klaus nikdy nebyl žádný odpůrce komunistického režimu, právě naopak - historická fakta se nedají obelhat. Obelhat se ovšem dá česká veřejnost, když se ji s pomoci pár prodejných novinářů, podsunou zmanipulované dokumenty a patřičně se to v novinách překroutí a najednou tatíček Klaus voní jako disidentská růže!

U.S. House of Representatives, Permanent Select Committee on Intelligence projednával v roce 1993 rozsáhlou zprávu připravenou pracovníky CIA Station v Mnichové, která se zabývala osobami Václava Klause a Vladimíra Dlouhého. Klaus byl jasná česká špička, Vladimír Dlouhý byl v té době „nejoblíbenější politik" v ČSFR/ČR a všeobecně se počítalo s tím, že z něj něco velkého jednou bude (pokud ho tedy předtím něco malého nesežere). Před Sametovým podfukem byl Vladimír Dlouhý předsedou místní organizace KSČ v Prognostickém ústavu ČSAV a byl všeobecně číslo 2 po příteli Che Guevary Valtru Komárkovi. Dlouhý zmizel z politiky (jistě, že ne s prázdnými kapsami). Zpráva údajně obsahovala velké množství dokumentů o obou osobách velmi pravděpodobně získaná klasickým způsobem, tedy za dolary přímo od KGB. KGB v těch letech byl značně zchudlý a demoralizovaný a za pár dolarů by vám prodal i vlastní babičku.

Zpráva byla natolik zajímavá, že byl uvědomen tehdejší prezident Clinton, který nařídil, aby zpráva byla označena za přísně tajnou (classified Top secret). Zpráva dosud nebyla odtajněna. Hypotéza praví, že prezident Clinton, který sám měl hromady problémů se svou vlastní minulostí udělal obchod s Klausem. Výměnou za „ztrátu dokumentů" o Clintonově „studentské" návštěvě Prahy cestou z Moskvy, což zařídil Klaus, Clinton zase nařídil utajení dokumentu o Klausově a Dlouhého minulosti.

Klausova historie se dá vygooglovat na internetu, na to není třeba číst dodnes classified dokument: Václav Klaus byl protekční dítě, syn komunistů, který nejen studoval na prestižní komunistické vysoké škole v době, kdy slušní lidé byli zavření v uranových dolech, ale jeho „kariéra" byla taky přinejmenším „podivná". Cestoval do kapitalistického zahraničí v době, kdy se takové cesty povolovaly jen spolupracovníkům StB, případně někomu v nomenklatuře KGB. Takoví lidé pak už ani nemuseli vstupovat do KSČ - nebylo třeba. Žádné dokumenty se pochopitelně nedochovaly - na to už soudruzi dohlédli. Akorát sem tam něco uklouzlo, jako třeba Klausovo sezení v Prognosťáku v jedné kanceláří s Karlem Koecherem, špiónem StB/KGB, kterého Američani s Rusy vyměnili za propuštění Anatolije Ščaranskeho (minulý týden jsem o tom četl v nově zveřejněných denících Ronalda Reagana).

Václav Klaus byl jedním z hlavních architektů vytunelování české ekonomiky - jeho osobní přátelství s největšími privatizačními grázly jako by nikdy neexistovalo. Co ovšem existuje, jsou fotografie Václava Klause ze společných výletů s Alexandrem Rebjonkem, sovětsko-českým „biznismenem", který dřív byl důstojníkem... šmankote, já se to i bojím říci! A dokonce Klausovi ten Rebjonek i půjčil lyžařskou bundu. Jo jo!

O tom, jak V. Klaus trpěl za bývalého režimu, nechť promluví sám. V Ekonomu č. 5/1994 na straně 18 píše: „Naši ekonomové by měli navázat na první debaty o udělování Nobelovy ceny za ekonomii, které v letech 1980 - 85 probíhaly v rámci mých seminářů pořádaných v tehdejší Státní bance československé. Leccos užitečného jsme při nich tehdy pochopili". Vzhledem k tomu, že V. Klaus nepublikoval jediný odborný článek ve světových odborných ekonomických časopisech, ješitnost neskonalá. A teď se mu ty jeho, ehm, ehm, „semináře" budou hodit ještě jednou, pro vybudování image téměřdisidenta a někoho sledovaného StB. To jsou frky, co?

Poté, co se stal prezidentem, dělal Václav Klaus jednu ostudu za druhou, pozvání do USA mu posílaly už jen úplně neznámé levicové univerzity a dopracoval to tak daleko, že se stal v Bílém domě „persona non grata" - což už doufejme bylo vymazáno právě proběhlou Bushovou návštěvou v Praze.

Bylo třeba s tím něco udělat. Nastoupil „spin control". Spolehlivým novinářům (vezmeme je za odměnu na nějakou státní návštěvu do Mongolska nebo Severní Koreje) byly podstrčeny možná pravé, možná ne, ale v každém případě pečlivě vybrané dokumenty a rozjela se kampaň za účelem ovlivnění názoru veřejnosti na Václava Klause a vytvoření jeho úplně nové image coby estébáky sledovaného disidenta a ubližovaného myslitele. A přitom ten „myslitel" ještě nedávno v českých novinách tvrdil, že nikdy nebyl antikomunistou, že byl vždy jen nekomunistou. Hmmmm. Hmmmm. Aha!