Červenec 2007

New Yorku se zelení

Michal Sedláček

New York není typický vzorek Ameriky, spíše „hlavní město planety“, jak to odpovídá sídlu OSN i globální pozornosti médií. Jakými starostmi ale žijí jeho běžní občané? Čím se zabývá radnice této megalopole? Částečnou odpověď a zároveň inspiraci pro jiné dává čerstvý projekt starosty Michaela Bloomberga. Plán rozvoje New Yorku do roku 2030 byl představen na Den Země, 24. dubna. Každý starosta se snaží na profilu svěřeného města zanechat určitý otisk. Zatímco kontroverzní Rudy Giuliani se proslavil bojem s kriminalitou, oblíbený Bloomberg chce být vnímán jako stejně úspěšný příznivec životního prostředí.

Podle prognóz se New York do roku 2030 rozroste o další milion obyvatel a již nevydrží nekonečné dopravní zácpy ani vysoce nehospodárné nakládání s energií. Bloomberg proto navrhuje zavést osmidolarové mýtné za vstup do centra Manhattanu (pod 86. ulici), podobně jako v Londýně či v Singapuru. Plán počítá též s další výstavbou metra místo nových dálnic, s otevřením 290 nových dětských hřišť a mnoha kilometrů cyklistických stezek i se zrušením prodejní daně u vozidel s hybridním pohonem.

Jak se k těmto prioritám město propracovalo? Příběh New Yorku posledních dekád souvisí i s politickými posuny v Americe. Tradiční baštu demokratů řídí republikánští starostové, ale aby uspěli, museli svou agendu přizpůsobit potřebám města.

Hledáme Giulianiho nástupce

Michael Bloomberg pochází z Bostonu. Do New Yorku dorazil po absolvování obchodní fakulty na Harvardu v roce 1966, kdy vrcholila éra hippies a odporu proti válce ve Vietnamu. Tehdy nastupuje k investiční firmě Salomon Brothers a pracuje jako makléř na Wall Street. Rychle postupuje, stává se jedním z partnerů společnosti, ale v roce 1981 – po akvizici Salomon Brothers jinou firmou – odchází. Peníze získané z prodeje svého podílu využívá ke startu vlastního podnikání.

U kořenů jeho dnešní síly je společnost Bloomberg LP, jež v 80. letech zásadně mění způsob obchodování na burze. Michael Bloomberg makléřům nabízí počítačový program, který nahradí dosavadní pracné vyhledávání informací o akciích v novinových archivech. O dvacet let později jeho služby využívá 165 tisíc zájemců. Dnes ho časopis Forbes uvádí jako 44. nejbohatšího člověka na světě, s majetkem odhadovaným na 5,5 miliardy dolarů.

Jak jeho byznys vzkvétá, Bloomberg se oddává své další vášni, filantropii. Zakládá program pro oběti domácího násilí v New Yorku, sponzoruje Fond pro dětské zdraví, který se stará o děti bezdomovců, a daruje 300 milionů dolarů na výzkumné zdravotnické programy Johns Hopkins University. Tím se přibližuje světu politiky právě v době, kdy Giulianimu končí druhý mandát starosty a republikáni v New Yorku hledají jeho nástupce.

Když Giuliani přebíral po těsném vítězství v roce 1993 New York, kriminalita dosahovala nevídaných rozměrů. Ke koloritu města patřily drogy, krádeže, bezdomovci na každém rohu a prostituce. Řada náměstí i Centrální park byly po setmění považovány za životu nebezpečné oblasti a jízdy večerním metrem se odvážili jen otrlí. Chůzi po 42. ulici ze slavného Times Square k autobusovému nádraží na 8. avenue, kde dnes sídlí několik muzikálových divadel, kin a restaurací, nedoporučovali ani policisté.

Giuliani stavěl svou politiku na boji se zločinem. Jako bývalý státní zástupce věděl, jak nejlépe udeřit proti bossům i obyčejným zlodějíčkům. Do ulic nasadil nebývalý počet policejních pochůzkářů, zpřísnil pravidla pro parky a trval na dodržování zákonů. Vypudil pochybné noční podniky z centra Manhattanu a bezdomovce z ulic do městem zřízených nocleháren. New York v 90. letech prošel nevídanou změnou a stal se relativně bezpečným městem.

Nebojovat s každým

Giulianiho přísné metody ale mají i řadu kritiků. Demokraté, jejichž příznivci New York zcela ovládají, se chystají získat po Giulianiho éře radnici zpět. Říká se, že v New Yorku na jednoho republikána připadá pět demokratů. I oba senátoři za stát New York – Hillary Clintonová a Charles Schumer – patří mezi významné demokraty a tuto hegemonii na čas narušil pouze guvernér státu George Pataki. Ještě v létě 2001 tak průzkumy nedávají kandidátu Bloombergovi šanci.

Jenže přichází 11. září 2001. Den, na který se chystají demokratické primárky pro volbu starosty, zcela mění uvažování newyorských voličů. Popularita Giulianiho, do té doby klesající, náhle stoupá do nebeských výšin a Newyorčané opět začínají klást větší důraz na bezpečnost města než na úroveň sociálních služeb.

Vše hraje do karet Bloombergovi – Giuliani, který již potřetí kandidovat nemůže, ho podpoří jako nejlepší volbu, svým dílem přispívá newyorským republikánům i tehdejší obliba prezidenta Bushe a sám kandidát utrácí na kampaň 73 milionů dolarů z vlastní kapsy. Takže byť je nakonec Bloombergovo vítězství nad Markem Greenem jen těsné (50 : 48 %), republikáni se poprvé v historii stali dvakrát po sobě primátory města.

Ač Bloomberg slíbil pokračovat v Giulianiho linii, jeho vládnutí se od předchůdcova zásadně liší. Bloomberg odmítá primátorský plat a je odměňován symbolicky jedním dolarem ročně. Nebydlí v tradičním sídle primátorů Gracie Mansion, ale zůstává ve svém manhattanském apartmá na Upper East Side. Do práce jezdí každé ráno metrem, a to i za zvýšeného nebezpečí teroristických útoků. Vzhledem ke svému nenápadnému vzezření a průměrné výšce 170 cm snadno v ranní špičce zapadne.

Bloombergovi se podařilo vystoupit ze stínu superhrdiny, za jakého je v New Yorku dodnes považován Giuliani. Jeho politika přináší méně kontroverzních návrhů a nesnaží se s každým bojovat za každou cenu. Bloomberg je založením liberální republikán, staví se za právo žen na potrat, registrované partnerství homosexuálů i přísnější podmínky pro držení zbraní. Jako obchodník často podporuje podnikatelské aktivity a plně se postavil za poté neúspěšnou kandidaturu New Yorku na olympijské hry v roce 2012.

Učit se a snížit emise

Svůj první mandát Bloomberg zaměřuje na reformu systému vzdělání. Neúčinnou vzdělávací komisi nahrazuje „ministerstvem školství“, které je přímo podřízeno primátorovi. Prosadí zákaz používání mobilů ve všech školách, ač si tím vyslouží kritiku od řady rodičů. Pouští se i do kuřáků – zákaz kouření se rozšíří do všech veřejných prostor včetně restaurací a barů. V roce 2005 je Bloomberg opět zvolen s více než 20% náskokem, což představuje nový rekord republikánů. Ani slavný La Guardia nezvítězil s takovou převahou.

Hlavní odkaz svého druhého mandátu by rád viděl ve zmíněném zeleném plánu. Ten sice vyžaduje státní dotaci 200 milionů dolarů ročně a o velké granty Bloomberg požádá i federální vládu, ale newyorští politici – včetně guvernéra státu, demokrata Eliota Spitzera, - jej vítají. Podobá se totiž mnohem více agendě místních demokratů než tradičním prioritám republikánů.

Bloombergův plán počítá i s vysazením více než milionu stromků, a to do hlubších květináčů, aby mohly lépe zachytit vodu stékající při bouřkách po ulicích. Za 400 milionů dolarů se mají vyčistit kontaminované skládky a na takto získaných areálech stavět obytné domy (celkem 250 tisíc bytů). A k novým linkám metra má přibýt i další železniční tunel pod řekou Hudsonem – pro příměstskou dopravu z New Jersey. Cílem je zlepšení dopravní situace, ale i snížení emisí skleníkových plynů o 30 % do roku 2030.

Bloomberg chce udělat z New Yorku nejenom zelené město, ale hlavně místo schopné se rozvíjet v 21. století. Proto hodlá reformovat i městskou správu – spojit několik úřadů v jeden, zvýšit svůj vliv na rozhodování dopravního podniku. Mýtné se má vybírat pomocí již zavedených automatických karet nebo pomocí kamer v ulicích – ty by snímaly poznávací čísla a řidič by pak dostával účty po internetu (instalace kamerového systému má přijít na 225 milionů dolarů).

Primátor hovoří o vzniku dvou nových agentur, jež by se věnovaly efektivnímu využívání energie. Volí tedy recept spíše ve stylu státních zásahů a regulací, než aby skrze daňové úlevy povzbuzoval žádoucí chování Newyorčanů. Bloomberg si však zakládá na své nadstranickosti a nechce se řídit ideologickými recepty.

Jeho poradci a příznivci šíří informace, že by primátor mohl příští rok kandidovat na prezidenta. Bloomberg podobné návrhy zatím odmítá. Plně se soustředí na svůj velkolepý plán, který musí nejprve prosadit. A v úřadě mu již zbývá méně než tisíc dní.

Michael Bloomberg

Narodil se 14. února 1942 v Bostonu v chudé židovské rodině polského původu. Od čtyř let do konce studií žije s rodiči v městečku Medford ve státě Massachusetts. Na oblíbené skautské tábory si vydělává prodejem vánočních stromků a jinými brigádami;

60. léta – bakalářská studia na Johns Hopkins University, vydělává si jako noční hlídač parkoviště;

1966 – titul MBA na obchodní fakultě Harvardovy univerzity, pak nastupuje jako makléř do společnosti Salomon Brothers;

1982 – zakládá společnost Bloomberg LP, věnující se prodeji obchodních informací;

1990 – zakládá tiskovou agenturu a později i vlastní rozhlasovou stanici a zpravodajský televizní kanál;

2001 – zvolen primátorem New Yorku;

2005 – mandát s přehledem obhajuje.

(Repsekt, www.respekt.cz)