Červenec 2007

Proč odchází Krejčík

Jaroslav Spurný

Každá z těch tří informací je sama o sobě výbušná. Dohromady dávají přesvědčivý obrázek o stavu ministerstva obrany a armády, který přinutil minulý týden Bezpečnostní radu státu uvažovat o zřízení krizové komise, která by resort vyvedla z těžkých zmatků.

Začněme u jedné z klíčových postav příběhu – Miroslava Krejčíka. V půli května opustil ze dne na den post šéfa Vojenského zpravodajství (kontrarozvědka spojená s rozvědkou). Stalo se tak chvíli poté, co si jej premiér Mirek Topolánek přivolal na vládu a pak mu mezi čtyřma očima ukázal dokumenty označené razítkem důvěrné. V dokumentech se měly nacházet kompromitující informace na Krejčíka. Ten po jejich pročtení okamžitě rezignoval.

O jaké závažné informace šlo? Generál Krejčík nechce o několika stránkách textu, který viděl, mluvit, stejně jako zasvěcení ministři, kteří se odvolávají na utajení celého případu. Šest lidí, kteří měli možnost dokument číst nebo jej aspoň prolistovali, jej ale komentuje slovy pamflet, neuvěřitelné bláboly, snůška nesmyslů, hloupost. Důležité však je, že takto popisovaný materiál podepsal Krejčíkův zástupce generál Pavel Adam. A vzápětí po šéfově odchodu se stal jeho nástupcem.

Jaký měl generál Adam motiv a co má takový útok na šéfa jedné z tajných služeb znamenat? Jde o velice delikátní věc ovlivňující bezpečnost země, jakékoli oficiální dotazy jsou tedy bez šance. Je nutné se spolehnout na neoficiální zdroje. Z nich lze zjistit, že ministryně obrany Vlasta Parkanová pověřila Adama, aby nechal Krejčíka sledovat a přezkoumal jeho práci. Vedle toho se opakovaně pokoušela Krejčíka odvolat. Ovšem nebylo to tak snadné: takové odvolání musí schválit vláda, a hlavně Topolánek za Krejčíkem stál. Nakonec Parkanové pomohl až Adamův materiál. Podle lidí seznámených s případem se Krejčík nelekl nějaké konkrétní kompromitující informace, znechutila ho vůbec povaha sbíraných materiálů a angažmá jeho zástupce. „Odešel sám, na základě toho materiálu bychom ho nikdy neodvolali,“ potvrzuje jeden z ministrů.

Pytle plné agentů

Proč ale Krejčík Parkanové tak vadil? „Ztratila jsem k němu důvěru, hlavně co dal rozhovor do jednoho média, kde mluvil o svých zásluhách. To nesmí šéf tajné služby dělat,“ opakuje už měsíce Parkanová.

Krejčík se opravdu v médiích pochlubil, že ze své služby vymetl bývalé estébáky či jejich agenty. Důležitější ale byla jiná Krejčíkova aktivita. Když se stal na podzim ministrem obrany Jiří Šedivý, předal mu Krejčík údajně řadu informací o podezřelých armádních obchodech a lidech, kteří se na nich podíleli. „S panem Krejčíkem jsem se setkal, nějaké informace mi dal, ale chápejte, nesmím o tom mluvit,“ vzpomíná Šedivý. Vojenské zpravodajství předalo vzápětí řadu materiálů protikorupční policii a na jaře proběhla razie v těch kancelářích ministerstva obrany, kde se zakázky připravovaly. Policie zajistila spoustu důkazů a odhaduje, že zmanipulované stavební zakázky, kterými se na základě informací vojenského zpravodajství zabývala, způsobily armádě až třímiliardové škody.

Ministr Šedivý navíc zadal zpracování „personálního auditu“ svého resortu. V jeho rámci měla nezávislá firma zjistit, kdo odpovídá a odpovídal za stovky neprůhledných zakázek, na nichž stát tratil možná desítky miliard a armáda z těchto obchodů měla jen minimální strategický či transformační prospěch. Kdyby ministerstvo postupovalo podle závěrů auditu, o místo by pravděpodobně přišly desítky, možná stovky úředníků, kteří rozhodovali o zakázkách. Jenže v rámci koaličních dohod musel Šedivý přepustit místo na ministerstvu obrany Parkanové a ta audit zastavila. „Připravujeme jiný audit, který by měl zamezit korupci na obraně,“ tvrdí Parkanová, nic konkrétního se ale zatím nerozběhlo.

Dnes už je také jasnější, o jaké zdroje se Krejčíkovo úspěšné vymetení estébáků z jeho úřadu opíralo. Minulý týden totiž vyšlo najevo, že Krejčíkovi podřízení našli před rokem v kancelářích své služby šedesát pytlů s materiály někdejší StB. Přesně řečeno se spisy šestnácti stovek někdejších agentů nebo zaměstnanců třetí správy StB – vojenské kontrarozvědky. Tyto spisy byly původně připraveny ke skartaci, která se ale nestihla. Pak dokumenty nikdo nezpracoval – možná úmyslně. Jména lidí ze spisů byla proto utajena pro lustrace i pro prověrky Národního bezpečnostního úřadu. Respektu se nepodařilo zjistit konkrétní jména, z indicií ale vyplývá, že část těchto lidí pracuje na ministerstvu dodnes, a dokonce ve funkcích na generálním štábu nebo na postech úředníků, kteří schvalují zakázky. Na tyto lidi pak velmi pravděpodobně upozorňoval Krejčík i exministra Šedivého.

A ještě zpět ke zprávě generála Adama: ta podle našich informací kromě jiného obsahuje i jakýsi právnický rozbor, že Krejčík propouštěl své lidi s agentskou minulostí v rozporu se zákonem. Krejčíkovy právnické analýzy podle neoficiálních informací říkají opak.

Nemyslím, že to projde

Sehnat reakce odpovědných lidí na tyto otázky není možné. Všechno je schováno v hrnci s nápisem Tajné. „Nemůžeme to komentovat,“ sděluje mluvčí Vojenského zpravodajství Ladislav Šticha, totéž slyšíme od mluvčího Vojenské policie, která Krejčíkovo údajné pochybení prošetřuje. Politici, především poslanci různých bezpečnostních komisí a výborů, mimo mikrofon prohlašují – je to všechno šílený průšvih a budeme to muset prověřit, na jasné závěry je ale zatím brzo.

O situaci v ministerstvu obrany jednala minulý týden Bezpečnostní rada státu. V oficiálních výstupech sice najdeme jen nic neříkající sdělení, že rada „projedná do září opatření, která určí další transformaci ozbrojených sil“. Za těmito frázemi se ale schovává poplach dosud nebývalého rozsahu: rada bude prověřovat podezření na gigantickou korupci kolem zakázek, personální politiku ministerstva obrany, a dokonce zvažuje zřízení jakéhosi krizového štábu, který by mohl přebrat část pravomocí ministryně obrany.

„Možná, že tam něco takového padlo,“ říká jeden z ministrů, který nechce být vzhledem k utajení agendy jmenován, „ale nemyslím si, že by při současném složení koalice něco takového prošlo.“

(Respekt, www.respekt.cz)