Srpen 2007

S pozdravem od Karla Srby

Silvie Blechová

Na klíčové pozice v CzechInvestu přišli lidé se špatnou pověstí. Kauza agentury CzechInvest má další pokračování – minulý týden (od 11. 06. 2007 – pozn. red. CS-magazínu) se kvůli ní hádala ve sněmovně vláda s opozicí a z nitra agentury dolehly zprávy o nováčcích ve vedení, u jejichž jmen se – častěji než je na pozicích s vlivem na miliardy korun zdrávo - objevují slova jako korupce či střet zájmů.

Jaroš a spol.

Když na apríla ministr průmyslu a obchodu Martin Říman odvolal generálního ředitele CzechInvestu Tomáše Hrudu, hrozila polovina zaměstnanců, že odejde, a spekulovalo se o tom, že se celá agentura zhroutí. Po necelých třech měsících je pryč čtyřicet členů týmu a k prvnímu červenci se chystá odejít další stovka lidí, nejčernější scénáře se ale zatím nenaplnily – projekty běží dál i odcházející zaměstnanci normálně pracují a nový šéf je za to oceňuje.

Složitější je to ale s lidmi, kteří původní sestavu v nejvyšších patrech CzechInvestu nahrazují, a také s některými plány, které nové vedení s agenturou má. Jména jako Pavel Jaroš, Pavel Vinohradník či Vladimír Nešpůrek nepatří mezi známá. První jmenovaný je dnes novým finančním ředitelem a šéfem divize interních služeb, druhý šéfem divize rozvoje podnikání, která je odpovědná za čerpání prostředků z evropských fondů, a třetí stojí v čele odboru řízení investičních projektů.

Všichni jsou přitom nějak spojení s neslavnou érou Miloše Zemana. Pavel Jaroš pracoval na ministerstvu zahraničí za éry Jana Kavana jako generální sekretář. Spolu s Karlem Srbou, který ho Kavanovi doporučil, a dalšími sedmi lidmi stál před soudem kvůli podezření z korupce ve třech případech rekonstrukcí českých ambasád. Soud ho spolu s ostatními osvobodil pro nedostatek důkazů, přestože znalecké posudky ukázaly, že rekonstrukce byly o mnoho milionů předražené.

Pavel Vinohradník, který má mít v CzechInvestu pod palcem evropské peníze, je zase bývalým šéfem pracoviště Pozemkového fondu ČR v Bruntále, jehož odvolání bylo koncem devadesátých let na spadnutí, protože svému otci pronajal zvýhodněně pozemek pro provozování lyžařského vleku. Později rozšířil na ministerstvu zemědělství řady blízkých spolupracovníků tehdejšího rezortního šéfa Jaroslava Palase.

Bývalý kriminalista Vladimír Nešpůrek rovněž stál před soudem kvůli podezření z korupce, proces ale po šesti letech vyzněl do ztracena – hlavní svědek nakonec odmítl vypovídat. Podle serveru Aktuálně.cz Nešpůrka zmiňují i záznamy protikorupční služby, která sledovala skupinu kolem zavražděného šéfa podsvětí Františka Mrázka. Měl prý dokonce pro Mrázka zařizovat u policie čistý trestní rejstřík, policii se to ale nepodařilo prokázat.

Další členové nového vedení CzechInvestu – nový šéf divize podnikatelských nemovitostí a infrastruktury Michal Koryčánek či ředitelka divize podpory investic a aplikovaného výzkumu Alexandra Rudyšarová – jsou zase v jasném střetu zájmů. Figurují totiž podle obchodního rejstříku ve firmách, které podnikají v investicích či realitách.

Údiv či rovnou zděšení nové posily agentury vyvolávají u bývalých zaměstnanců, bývalých šéfů agentury i u těch, kteří ještě v CzechInvestu zůstávají. „Takové vedení pro nás není důvěryhodné,“ říkají dva ze stávajících zaměstnanců agentury, kteří stejně jako další zaměstnanci hovoří s novináři pouze s podmínkou zachování anonymity. „Navíc nevíme, odkud se ti lidé berou. Zjevně neproběhla výběrová řízení, jak bylo dosud zvykem. A navíc Hruda byl odvolán kvůli nesrovnalostem při zadávání veřejných zakázek – a pak sem přijdou lidé, kteří kvůli korupci stáli před soudem.“

Nástup nového vedení se znepokojením sledují i bývalí šéfové CzechInvestu – Jan Amos Havelka, který agenturu vedl od počátku do konce devadesátých let, a Radomil Novák. „Pokud v čele agentury stojí lidé, o kterých se píše v souvislosti s takovými kauzami, tak to minimálně poškozuje její pověst,“ říká Havelka. „A střet zájmů je šokující, pokud v těch firmách nadále zůstávají. Já jsem kdysi vyhodil člověka za to, že investoval na burze a byl v podezření, že při tom využívá informace z CzechInvestu.“

Kritika zní z opozice, paradoxně i od sociálních demokratů. Paradoxně proto, že problematická jména jsou spojena s nejtemnější érou vlády ČSSD. „Ti lidé mají problémy se svou minulostí, jde hlavně o korupční aféry,“ říká stínový ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. „To je nepřijatelné.“ A pochyby koneckonců – byť jen velmi opatrně – zaznívají i z vládního tábora. „Je to trochu zvláštní,“ komentuje personální obsazení CzechInvestu poslanec ODS Jiří Papež. A ve čtvrtečním rozhovoru pro Frekvenci 1 to naznačil i sám ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. „Nevěděl jsem o tom, prověřím si to a nevylučuji nějaké zásahy,“ řekl Říman.

Oni jsou kvalifikovaní

Nový generální ředitel CzechInvestu Roman Čermák, který si nové lidi přivedl, svá rozhodnutí brání. Při rozhovoru je nicméně zjevné, že z tématu nemá radost. Viditelně raději mluví o tom, jak chce vnést do CzechInvestu „duch státní správy“, zaměstnance zavázat, aby neodcházeli do komerční sféry (dostaneš školení za sto tisíc, musíš zůstat rok), a dalších reorganizacích v CzechInvestu. „Z vedoucích pozic jsme patnáct z nich obsadili z interních zdrojů a třináct zvenku, takže pokračuje kontinuita,“ říká Čermák. „Dostal jsem jak z ministerstva průmyslu a obchodu, tak od personálního oddělení CzechInvestu či přímo sám řadu životopisů a doporučení. Hledal jsem lidi, kteří mi pomohou stabilizovat stav v agentuře, který nebyl dobrý.“ Proč právě na pěti klíčových postech jsou lidé tak snadno zpochybnitelní? „Všichni jsou kvalifikovaní, žádný není odsouzený a ti podezřelí ze střetu zájmů už z firem odešli,“ namítá Čermák.

Jakou kvalifikaci má bývalý sekretář ministerstva zahraničí Pavel Jaroš? „Má praxi ze státní správy. Chci v CzechInvestu zavést státní správu a on umí velký úřad řídit,“ říká Čermák. „Nikoho jiného než bezúhonného člověka bych sem nevzal. Soud ho neodsoudil a dostal nedávno prověrku na přísně tajné. Nemám víc nástrojů pro ověření bezúhonnosti než Národní bezpečnostní úřad a soud.“

Copak ale neběhají po Česku desítky, možná stovky vhodných finančních expertů s praxí ze státní správy, kteří ale nikdy nestáli před soudem, v jejichž minulosti nefiguruje Karel Srba a kteří nebyli ze státních služeb propuštěni s ostudou? „A jak bych zjistil, že oni v minulosti také nemají Karla Srbu? Co kdyby se přihlásil někdo, kdo nosil Srbovi tajně svačinu?“ namítá Čermák. „Navíc tu neběhá tolik lidí – měl jsem ještě další dva lidi na pohovor. Pro jednoho byly podmínky v organizaci málo, druhý se nechtěl stěhovat do Prahy. Finanční ředitelé jsou nedostatkové zboží.“

(Respekt, www.respekt.cz)