Srpen 2007

„Ale kdepak, byly to jen supertajné armádní pokusy“

Roman Bradáč

Ve washingtonském Muzeu letectví a kosmonautiky pracuje velmi přívětivý muž, který obvykle ochotně a trpělivě odpovídá i na hodně naivní otázky novinářů související s vesmírnými lety. Téma UFO a roswellskou záhadu však oficiálně komentovat nechce. O setkání třetího druhu začne mluvit až po ujištění, že jeho jméno zůstane v této souvislosti utajené. Bývalý expert NASA se nejspíš obává o svou vědeckou prestiž. A tak mu říkejme třeba doktor Jack.

„Často pracujeme s pravděpodobností. A právě z tohoto pohledu je téměř vyloučené, aby zrovna u Roswellu havaroval mimozemský stroj,“ vysvětluje Jack svůj skeptický pohled na roswellskou záhadu. „Pravděpodobnost výrazně snižuje fakt, že by se pilot z jiné části vesmíru dostal do potíží zrovna pár mil od míst, kde americká armáda dlouhodobě testovala ty nejtajnější letecké programy a technologie,“ říká s úsměvem Jack. „Naopak možnost, že se něco nepovedlo vojákům, se mi vzhledem k množství uskutečněných pokusů v této oblasti Nového Mexika jeví jako velice reálná.“

Podle Jacka našel Mac Brazel v pastvinách opravdu zbytky balonu. Nadmíru vzácného. „Nejspíš šlo o součást projektu Mogul. Ten byl zaměřen na vývoj špionážních atmosférických balonů, které by pod pláštíkem meteorologických zpráv dodávaly informace o případných sovětských jaderných pokusech. Balony nesly nízkofrekvenční akustické mikrofony, které testy řízené Moskvou dokázaly zachytit.“

Program Mogul byl označen zvláštním stupněm utajení, vyšším, než je Top Secret. Na přelomu června a července 1947 vypustili armádní experti několik sestav balonů ze základny Alamogordo vzdálené od Roswellu asi 150 mil. Některé testy startovaly ještě mnohem blíž městu, v prérijní oblasti Arabela. „Armáda podrobnosti o programu Mogul tajila až do devadesátých let. Trosky, které našel předák Brazel, nejspíš patřily balonu, který odstartoval z Arabely 4. června. Došlo k poruše spojovacího zařízení a balon se ztratil z radaru. Vojáci ho marně hledali. K jejich zděšení ho náhodou našel kovboj Brazel. Pak nastal zmatek,“ pokývá doktor Jack hlavou.

„Nikdo netušil, kolik lidí o nálezu ví, kolik civilistů má kousky nejpřísněji utajovaného zařízení doma v kredenci. Tak se snad zpočátku zdálo rozumnější hodit to na mimozemšťany. Reakce veřejnosti však byla tak prudká, že vojáci nakonec museli něco přiznat. Na část otázek však kvůli utajení programu Mogul odpovědět nemohli, a to ještě zesílilo spekulace o mimozemské návštěvě.“

Těla? To byly figuríny

Doktor Jack má vysvětlení i pro přítomnost podivných těl, která v prérii nalezla skupina archeologů. „Snad mohlo jít o senzorové figuríny, které letectvo tehdy využívalo při testech nových strojů a materiálů.“ Jackova teorie je, zdá se, hodně pevná. Jednotlivé střípky šedesát let staré záhady do sebe zapadají. Přesto vědec po chvíli zakroutí hlavou. „Dnes už stěží zjistíme, jak to skutečně bylo. Klidně v tom mohlo být i něco jiného. Je to ale nutné vidět v kontextu doby. Třeba tehdy armáda testovala něco, co se povedlo sebrat druhé straně. Sovětům. Občas mě to napadlo, když svědci roswellské události mluvili o podivných znacích na nalezených troskách.“

Jack se v muzejní hale zastaví u sovětské rakety středního doletu. Rychle přepíše několik znaků azbuky z jejího trupu na jednotlivé listy papíru. Pak zavolá kolegu, který postává u pultu informací. Starší muž si znaky pečlivě prohlíží, listy papíru různě otáčí, skládá a pak zakroutí hlavou: „Nedává to žádný smysl. Nějaké neznámé znaky. Nevím, co to je, pane doktore.“ Podobně odpovídají i další tři náhodně vybraní zaměstnanci muzea. Jack se spokojeně usměje: „Nenapadne je, že jde o ruštinu. Přesto každý u nich ty nápisy v azbuce vidí na raketě každý den. Je to běžná reakce člověka, který nezná ruská písmena. Lidé vidí záhadu často i tam, kde je vysvětlení nakonec až nudně snadné. Tak to mohlo být i v roswellském případu.“ Pak se doktor Jack podívá proskleným průčelím muzea na modré washingtonské nebe: „Z hlediska pravděpodobnosti je však také téměř nemožné, abychom byli v tak ohromném prostoru sami. Jenom se v něm zatím neumíme najít,“ dodá úplně potichu respektovaný vědec.“

(MFDNES)