Srpen 2007

Účelová manželství na česko-německý způsob

Anneke Hudalla

Bez Němců by tam byla pouhá skála. I když zajímavá: jako píšťaly obrovských varhan čedičové sloupy ční až do výše dvanácti metrů. Tento útvar zvaný Panská skála u severočeského Kamenického Šenova bezpochyby patří k nejvýraznějším přírodním památkám v Česku. Přesto se návštěvníkům až donedávna neukazovala zrovna v nejvlídnějším světle: málo parkovacích míst, žádný informační stánek. Radnici to vadilo, jenže kde vzít ve čtyřtisícovém městečku dost peněz na investice? Naštěstí je tu Evropská unie. Spolu se saským partnerským městem Oybin se radnice ucházela o prostředky, kterými EU podporuje přeshraniční spolupráci. A povedlo se: město zaplatilo jen čtyři a půl milionu, zbytek do celkových osmnácti dodal Brusel.

Stejně jako Kamenický Šenov profitovaly za poslední roky z česko-německé přeshraniční kooperace stovky obcí, spolků a iniciativ, jenom za projekty se Saskem bylo od roku 2000 do konce roku 2006 uvolněno téměř 300 milionů eur. Člověk by tedy čekal, že se to na obou stranách hranice jen hemží projekty česko-německého sbližování. Realita je ale poněkud přízemnější: za tyto peníze se zhusta dláždily ulice, pokládala se kanalizace, stavěly turistické stezky a další atrakce. Třeba v saském Marienbergu se z peněz na česko-německé sbližování renovovala kanalizace, v Ostrově na Karlovarsku se pokládal nový asfalt, výletní restaurace Větruše v Ústí nad Labem si dopřála zrcadlové bludiště a celá řada měst na německé straně vděčí blízkosti české hranice za nové sanitky či hasičské vozy.

A tak i když mají evropské peníze z programu zvaného Interreg IIIa sloužit k posilování spolupráce na obou stranách hranice, žádná spolupráce se často nekoná. Přesněji řečeno, koná se, ale jen na papíře – v žádostech o financování. Stejné je to i v Kamenickém Šenově: tvrdit, že peníze z EU tady založily nějakou hlubší kooperaci, by bylo značně přehnané, stejně jako není jednoduché poznat, v čem je vlastně parkoviště pro německou stranu užitečné. „Jak vypadá naše spolupráce s Němci? No, vlastně jsme u nich hlavně získali zkušenosti jak na ty evropské peníze,“ říká Ivana Šmídová z radnice v Kamenickém Šenově.

Sám o sobě žádný z těchto projektů není zbytečný či špatný. Přesto se vnucuje domněnka, zda látání děr v obecních rozpočtech penězi z programu Interreg IIIa není tak trochu nedorozumění. „To by byl negativní pohled na věc,“ říká k tomu Stephan Brauckmann, který na saském ministerstvu hospodářství a práce (SMWA) financování česko-saské přeshraniční spolupráce koordinuje. „Musíte si uvědomit, že situace na hranici mezi Českou republikou a Německem je trochu jiná než například na hranici mezi Německem a Nizozemskem. Tam máme dva vysoce vyspělé a homogenní regiony, které z Bruselu na spolupráci dostávají málo peněz. Tady v Sasku máme na spolupráci hodně peněz, ale regiony na obou stranách hranice ještě nejsou schopné tyto peníze na skutečnou spolupráci použít. Proto jdou do posílení regionu jako takového.“

Spolupráce za 350 milionů

V celkových číslech šla tedy (do září 2006) na stavbu nových silnic, kanalizace apod. více než třetina všech peněz. Do „lidských zdrojů“, tedy do oblasti, kde jde o skutečnou spolupráci a setkávání lidí, nebylo investováno více než dvaadvacet procent podpory z EU.

Teď ale Brusel chystá změnu: podmínky pro čerpání peněz se mají zpřísnit tak, aby šly skutečně do utužení vzájemných vztahů. „Společné plánování, společná implementace, společné financování a společný personál – kdo se chce ucházet o peníze, bude muset splnit alespoň dvě z těchto čtyř kritérií,“ vysvětluje Ulrike Grosseová z unijní drážďanské kanceláře, která na rozdělování peněz dohlíží.

Žádný problém by přísnější pravidla nepředstavovala třeba pro zámky v Děčíně a Weesensteinu. Již dva roky mezi nimi běží společný projekt o šlechtickém rodu pánů z Bünau, kteří v 16. a 17. století budovali a obývali řadu zámků na obou stranách hranice. Muzejníci z Děčína a Weesensteinu spolu vytvořili velkou putovní výstavu s informačními letáky a dvojjazyčnou knížkou. „Tímto způsobem chceme podnítit zájem lidí o památky na druhé straně hranice,“ vysvětluje František Šuman z Děčína. Projekt dostal z Bruselu 60 tisíc eur.

Na financování akcí sousedské spolupráce je v příštích šesti letech v Česku k dispozici více než 350 milionů eur, což jen pro severní Čechy znamená více než dvojnásobek dosavadních peněz. Další peníze má k dispozici Sasko.

(Respekt, www.respekt.cz)