Srpen 2007

Spaste se, Murdoch se blíží

David Klimeš

Na počátku tohoto roku jsme od mediálního mogula Ruperta Murdocha dostali nečekané doznání. Seděl na davoském fóru ve Švýcarsku, nohu přes nohu, a na otázku, zda nějak ovlivňoval vnímání irácké války, s úsměvem odpověděl: „Zkusili jsme to. Zásadně jsme podporovali Bushovu politiku na Středním východě, ale byli jsme kritičtí ke způsobu jejího provedení.“ Nikdo nečekal takovou upřímnost, překvapení to však pro nikoho nemohlo být. Během příprav invaze v roce 2003 všech jeho 175 novin po celém světě více či méně volalo po vojenském útoku.

S nezávislostí obsahu médií na vlastníkově názoru má Murdoch vůbec celoživotní problém. Velká slova o nezávislosti a objektivitě novin používá pouze tehdy, pokud to neškodí jeho byznysu nebo to neodporuje jeho politickému přesvědčení, takže prakticky jen u konkurence. Jeho tažení proti liberálnímu smýšlení v USA se stalo už pojmem. Svůj heroický boj proti liberální (rozuměj vůči republikánům kritické) novinařině kdysi ironicky formuloval: „Tak kromě ABC, CBS, NBC, MSNBC, CNN, New York Times, Washington Post a asi další stovky novin zde vidím jen velmi málo liberální zaujatosti v médiích.“ Není tak divu, že jeho poslední akvizice vyvolala více pozornosti, než se běžně u jeho úspěšných obchodů stává.

Wall Street Journal (WSJ) dostal od Murdocha nabídku, kterou sám list označil jako nepřátelské převzetí. Pro vlastníky, rodinu Bancroftů, by se asi lepší nabídka než 5 miliard dolarů v mediálním byznysu nenašla. Na druhé straně je zde ale strach o obsah jedněch z prestižních novin světa. James Ottaway Jr., který kdysi vedl firmu Dow Jones (formální vlastník WSJ), a rovněž její malý podílník, všechny pochyby pregnantně shrnul do komentáře: „Těžko si představit, že Rupert Murdoch v horním Manhattanu bude vydávat New York Post, který každý den odráží jeho osobní, politické a obchodní zájmy, a na dolním Manhattanu bude vydávat WSJ bez jakéhokoliv zasahování.“ Murdoch samozřejmě ví, jakou má pověst, a tak vychází novinám vstříc s návrhem editorské rady, která by jako jediná mohla najímat a vyhazovat vedoucí pracovníky. Ještě než by se prodej uskutečnil, po pěti jménech by do rady najmenovala jak Murdochova News Corp., tak bývalý vlastník. Minulý týden se Murdoch nechal slyšet, že jeho nabídka platí „dva tři týdny“. I kdyby WSJ nakonec nezměnil majitele, Murdoch své asi dřív nebo později dostane. V jeho impériu chybí celosvětově citovaný ekonomický list. Pokud by to náhodou nedopadlo s WSJ, je pravděpodobné, že podobně těžko odolatelnou nabídku dostanou britské Financial Times. Murdoch už dlouho neprohrál, a určitě na tom nechce nic měnit.

Od Margaret k Tonymu

Podnikatelská cesta Ruperta Murdocha kolem světa začala v Austrálii, kde se narodil otci Keithovi, místnímu mediálnímu magnátovi. Jeho studijní léta jsou zcela v protikladu k pozdějšímu životu – z jeho oxfordských meditací nad filozofií, politikou a ekonomií ani z jeho idealistického koketování s labouristy nic nezbylo. Po otcově smrti se ihned vrátil a ujal se malého novinového impéria. První australský televizní magazín, žádaný časopis pro starší dámy a další sázky na jistotu mu brzo nadělaly jmění.

V roce 1964 se poprvé a naposled zapletl se seriózní žurnalistikou z ideologických důvodů. Svůj omyl ale brzo napravil. Projekt prvních celoaustralských seriózních novin Australian se rychle proměnil v senzační bulvár. Austrálie mu byla malá a jeho prvotní britské akvizice jsou možná dodnes nejobdivovanější. Na konci 60. let vstoupil do země Roberta Maxwella, jehož News of the World v mnohamilionovém nákladu zaplavily ostrovní domácnosti. Murdochův Sun se ale brzo vyšvihl na jeho místo a tento tabloid (menší formát, ale hlavně s neskrývanou tváří bulváru) je dnes nejprodávanějším deníkem Británie. Čím Sun získal čtenáře, je známé. Murdoch ihned začal servírovat na straně tři k ranní kávě dívčí prsa a palcové titulky se v průběhu let více či méně dotahovaly na nepřekonatelný hovorový výkřik „Gotcha!“ („Máme ho“), kterým Sun oslavil potopení argentinského bitevníku během falklandské války.

Dnes je Murdoch v pozici, kdy většině Britů filtruje informace i zábavu. Na novinovém stánku si vedle jeho bulvárního deníku můžete koupit i jeho seriózní The Times. Přes satelit sledujete fotbal na jeho televizi Sky, případně na placené BSkyB. Mudrochův obrovský vliv na politiku začal už za éry Margaret Thatcherové. Rozuměli si ve svých konzervativních názorech a smyslu pro ekonomickou efektivitu. Thatcherová propouštěla horníky z prodělečných dolů, Murdoch zase jedním podpisem propustil 5 tisíc lidí ze svých redakcí a v podstatě ukončil éru vlivných tiskařských odborů z Fleet Street.

Ještě v roce 1992 pojistil výhru konzervativce Johna Majora, o pět let později už ale s labouristou Tonym Blairem slavil jeho vítězství. Murdoch byl v Blairově premiérském sídle stálý host, což bývalý mluvčí předsedy vlády Lance Price ohodnotil jako „faktické členství v Blairově kabinetu“. Ani Blair si mu nedovolil vytknout, že ve svých novinách agituje proti přijetí eura. Případný odklon z magnátovy přízně mu totiž mohl ukončit kariéru dříve než až po 10 letech. Není také bez zajímavosti, že nový premiér Gordon Brown a konzervativec David Cameron nyní vedou boj o Murdochovu přízeň. Dobře vědí, že koho bude volit Sun, ten pravděpodobně vyhraje.

Od Ronalda k Hillary

I Británie ale nakonec byla Murdochovi příliš těsná. Několik menších amerických akvizicí korunoval v polovině 70. let koupí New York Post, který od té doby hladí po duši republikány. V roce 1985 získal i občanství a mediální komise přestaly reptat, že americký trh ovládá Australan s melbournskou firmou. U konzervativního deníku a ještě konzervativnějšího týdeníku Weekly Standard totiž Murdoch nezůstal. Jeho FOX TV vytlačila CNN z pozice americké kabelové jedničky a Murdoch je spokojený hned dvakrát. Kromě finančního úspěchu je to další hřebík do rakve liberálních médií. O pravicové zaujatosti FOX ví každý, a stala se tak i předmětem mnoha vtipů. V jedné kultovní sérii Simpsonů vysílá jistá Faux TV, jejíž hlavní zprávy jsou: Počet bezcenných zpráv vzrostl o 37 procent, Způsobují demokraté rakovinu?, Rupert Murdoch: báječný tanečník, JFK posmrtně přestoupil k republikánům... Jistým vtipem na druhou je pak to, že animovaný seriál Simpsonovi patří 20th Century Fox, tedy opět Murdochovi.

Sám mogul byl přítelem Ronalda Reagana, nyní chválou zahrnuje George Bushe. Podobně jako v Británii však tuší politický obrat, a tak posílá své lobbisty s dolary už i za demokraty. Svoji šťastnou ruku dosvědčil i tím, že byl překvapivě mezi sponzory znovuzvolení senátorky Hillary Clintonové, která má nyní značné šance dostat se až do Bílého domu.

Od demokratů ke komunistům

Mohlo by se zdát, že Murdoch má vystaráno a 76letého podnikatele bude spíše trápit, jak miliardy a vliv rozdělit mezi svoji rozvětvenou rodinu. Omyl. Murdoch se stále pouští do nových oblastí mediálního průmyslu. Ještě v 90. letech tvrdil, že ho internet nezajímá, dnes kupuje v kyberprostoru kde co a vede věštecké přednášky o mladé generaci internetu a iPodů. V roce 2005 koupil za 580 milionů dolarů portál MySpace, nyní zvažuje jeho „výměnu“ za podíl v Yahoo!.

Ještě zajímavější než jeho internetová dobrodružství je jeho mediální avantýra s komunistickou Čínou. Když rozjížděl satelitní vysílání pro Asii Star TV, nemohl začít hůře. Prohlásil, že „moderní technologie jsou nepřekonatelnou hrozbou pro jakékoliv totalitní režimy“. Dnes už je vše jinak. Jeho syn a bývalý šéf Star TV James Murdoch tvrdí, že západní reportéři jsou „destabilizující síly“ a pronásledovaná spirituální sekta Fa-lun-kung je „nebezpečná a apokalyptická“. (Mimochodem, právě za reportáže o pronásledovaných členech Fa-lun-kung získal WSJ v roce 2001 Pulitzerovu cenu. Po převzetí Murdochem by se toto téma mohlo ocitnout na indexu). Sám Murdoch starší posílá experty z FOXu, aby pro čínskou oficiální agenturu vybudovali internetové oddělení, plánuje televizi pod střechou tamního Komunistického svazu mládeže, a když přijde řeč na dalajlamu, odvětí: „Slyšel jsem cyniky, kteří ho považují jen za starého politického mnicha šourajícího se v botách od Gucciho.“ Bez zajímavosti není ani to, že po dlouhá léta neporaženému mediálnímu mogulovi na čínský trh pomáhá proniknout i jeho o 36 let mladší žena Wendi Deng, původem právě Číňanka.

Rupert Murdoch

1931 – narodil se v australské Victorii;

1952 – po smrti otce Keitha převzal jeho lokální novinové impérium a expandoval po celé Austrálii;

1969 – britský bulvár Sun začal dobývat Velkou Británii;

1996 – jeho konzervativní hodnoty v USA začíná propagovat kabelovka FOX TV;

1999 – dva týdny po druhém rozvodu si bere Wendi Deng, která mu porodí páté a šesté dítě;

2007 – uchází se o prestižní The Wall Street Journal.

(Respekt, www.respekt.cz)