Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Zaří 2007


Advokát bojuje za letce, o němž se dověděl z novin

Jan Gazdík

Pozůstalí po válečném hrdinovi Josefu Bryksovi, který v roce 1957 zahynul v komunistickém lágru, měli v jedné věci ohromné štěstí. Vypátral je a začal jim pomáhat advokát Lubomír Müller. Způsob, jakým se právník k rodině pilota dostal, je zvláštní - vždy si totiž kladl otázku, kdo je ten Bryks, podle něhož je pojmenována ulice, v níž bydlí. A když se to náhodou před léty dozvěděl z MF DNES, zaujal ho tragický příběh letce britského Královského vojenského letectva natolik, že od té doby bojuje za Bryksovu rehabilitaci. Český stát totiž nikdy plně neodškodnil veterány pronásledované komunistickým režimem.

Právník Müller se může pochlubit některými úspěchy. Před několika dny na státu „vyhádal“ půdu, kterou totalitní režim stíhači jako „zrádci“ v roce 1950 zkonfiskoval. Na sklonku loňského roku se mu povedl jiný husarský kousek, dosáhl toho, že nositel Řádu britského impéria není už sedmnáct let po pádu totality dezertérem. Na ostatních frontách však Müller zatím bojuje neúspěšně. Bryksova manželka Trudie stále nedostává vdovský důchod a odškodněna nebyla ani za to, že její manžel zemřel (spíše zahynul) v pracovním lágru. Rovněž jeho úspory si stát ponechává. I s úroky přitom může jít o nezanedbatelnou částku.

Bryksův synovec Karel je ze situace zklamaný, zvláště když srovnává postoj českého státu s postojem Německa ke vdově po pilotovi Trudie vězněné nacisty. „Německo tetu Trudie za čtyři roky válečného věznění samo odškodnilo a nemuseli jsme se nikoho ani doprošovat. Takhle naše rodina chápe omluvu. Zato český stát nám nikdy nedal nic zadarmo. Všechno jsme si museli vysoudit, spíše ale vyhádat,“ vysvětluje Karel Bryks. „A byla pěkná štrapáce dokázat, že paní Trudie má na tu půdu nárok a že nikdy neztratila české státní občanství,“ říká advokát Müller.

Historik Jiří Rajlich říká, že zná desítky dalších válečných hrdinů, kteří tento boj s byrokraty raději vzdali, než aby se léta poníženě dohadovali se státem, na co vše mají při odškodnění nárok. Jiné země podle něj samy odškodňují hrdiny, jimž v minulosti ublížily. To je i případ Německa, které v éře nacismu věznilo stíhače britského Královského vojenského letectva (RAF) Josefa Brykse. Česko má s nápravou křivd, jichž se na letci dopustilo, problém dodnes.

A nejenom s Bryksem. Oficiálně se sice spory nevedou. Rozdávají se medaile, povyšuje se - Brykse dokonce v době, kdy byl právně stále zběhem. Ale jinak stát pasivně vyčkává, zda někdo z veteránů se o svá další práva přihlásí, či ne. „Je to pro úředníky pohodlnější a pro jejich úřady zřejmě i lacinější,“ říká předseda Historické letky československé Milan Mikulecký.

Mnohé veterány podle něj navíc uráží trapně se dožadovat svých práv. „Nasazovali v boji za naši svobodu životy a teď se mají doprošovat odškodnění za všechny křivdy?,“ říká Mikulecký.

Ten sice obdivuje advokáta Lubomíra Müllera za to, že boj s byrokraty už dávno nevzdal, ale upozorňuje i na rodiny ostatních válečných hrdinů. „Nikdo mi nevymluví, že se jen čeká, až i zbývající veteráni zemřou a jejich rodiny na jakékoliv tahanice se státem o majetek či plnou rehabilitaci rezignují.“

Bryksova rodina je advokátu Müllerovi velmi vděčna za to, jak již léta české úřady „otravuje“. „Nebýt jeho, tak jsme strýcovu půdu od státu nikdy nevymohli,“ stěžuje si Karel Bryks - synovec letce. Ani Bryksově rodině tedy už nikdo nevysvětlí, proč Němci Trudie Bryksovou bez průtahů a v plné míře odškodnili, zatímco český stát si hraje - a nejenom v tomto případě - na mrtvého brouka. Stále častěji se proto Bryksovým vnucuje myšlenka, že hrdinové jsou v Česku dobří akorát k tomu, aby například při výročí vítězství nad nacismem tvořili většině politiků vhodnou kulisu. „Čest výjimkám, jako je třeba prezident Klaus,“ míní Mikulecký.

Vdova po jiném válečném hrdinovi RAF, Aloisi Šiškovi, smířeně říká: „Poté, co jsme si s manželem užili, si myslím, že každý, kdo svůj život žil čestně, se nakonec spravedlnosti dočká. A věřím, že i utrápený Josef Bryks.“ I Anna Šišková se při hájení práv veteránů stávala v jejich sporech se státem nechtěným advokátem.

(MFDNES)



Zpátky