Zaří 2007

Vražda stará dvaašedesát let zůstane bez trestu

Artur Janoušek

Za vraždu sedmi německých chlapců ve věku 14 až 15 let, které zastřelili čeští vojáci a členové revolučních gard v červnu 1945 ve sběrném táboře v Postoloprtech, policie nikoho nepotrestá. Severočeští kriminalisté případ po ročním vyšetřování odloží. Zločinem se zabývali poté, kdy jim loni v létě předali veškeré podklady němečtí kolegové a požadovali vyřešení zločinu. „Případ odložíme, není koho potrestat. Konkrétní lidi z čety, která střílela, se nepodařilo odhalit. Víme sice, kdo jim velel a kdo vydal rozkaz ke střelbě, ale ten člověk už nežije,“ uvedl šéf severočeských kriminalistů Jiří Krupička.

Jméno velitele zatím nechce prozradit. „Případ ještě nemáme oficiálně uzavřený, zatím nevíme, jak jednání kvalifikovat. Zda šlo o návod k vraždě, účast na ní nebo přímé spolupachatelství. Do té doby bych nechtěl, aby si jméno viníka přečetli z novin jeho potomci. Věc každopádně odložíme,“ doplnil Krupička.

Dvaašedesát let stará událost se odehrála jen několik týdnů po ukončení 2. světové války. Sedm bývalých členů organizace Hitlerjugend tehdy přelezlo zeď a opustilo sběrný tábor pro sudetské Němce. Poblíž tábora je chytili čeští vojáci. Jeden z velitelů pak vydal rozkaz hochy zastřelit. Jejich mrtvá těla měli ozbrojenci někde zakopat.

Zatímco pachatelé jsou již mrtví, svědci, kteří sběrným táborem prošli a událost viděli na vlastní oči, dosud žijí. Občas se scházejí v Žatci, jejich otřesné vzpomínky jsou stále živé. Například Heinrich Gichtz ze Žatce loni při vzpomínkové akci popisoval, co se dělo: „Strážní chlapce zadrželi a dovlekli ke kasárenské zdi, kde se na ně ostatní Němci museli dívat. Byly jim staženy kalhoty a byli mláceni. Za chvíli přišel důstojník s pěti muži. Zaujali palebné postavení a byl vydán rozkaz: Pal! Dva byli mrtví hned. Další salvou vojáci zabili i zbývající tři,“ vzpomínal žatecký rodák. Důvody, proč chlapci tenkrát přelézali zeď, se různí. Pamětníci tvrdí, že si chtěli natrhat ovoce ze sadu. V dokumentech, které si vedlo vedení tábora, se uvádí, že vojáci stříleli na děti, protože se pokusily o útěk.

Severočeští kriminalisté na případu pracují od loňského června, kdy německá policie sesbírala na základě svědectví pamětníků z tábora informace o údajných pachatelích, a dokumenty poslali do Ústí nad Labem. V Česku je zločin vraždy promlčený už po dvaceti letech, v Německu nikdy. A jeden z pamětníků těchto událostí žijící v Bavorsku podal nedávno trestní oznámení. „Dostali jsme spisy, které zaplní celý prádelní koš. Obsahují přes 500 stran svědeckých výpovědí, články z tisku i jména lidí, kteří tehdy střežili objekt,“ přibližuje kriminalistka Helena Pšeničková.

Kriminalisté překládali do češtiny stohy svazků a pátrali v archivech. Na případu pracují již přes rok, podle šéfa kriminalistů Jiřího Krupičky jej ukončí po dohodě se státním zástupcem pravděpodobně v září.

První vyšetřování v roce 1947 skončilo bez výsledku. Velitelé, kteří tehdy rozhodovali o osudu mladíků, svalovali vinu jeden na druhého. Vrazi, stejně jako v případě většiny dalších masakrů při divokém poválečném odsunu Němců, unikli bez trestu. Léto 1945 se totiž ještě bralo jako doba válečná, události navíc následovaly po válce, při níž se naopak Němci dopouštěli zvěrstev na obyvatelstvu okupovaného území. Jeden z Benešových dekretů pak promíjel odplatu na okupantech, která by jinak v míru byla trestná.

Od roku 2000 je to již potřetí, kdy Němci poslali severočeským kriminalistům dokumenty a požadovali vyřešení podobných případů, k nimž došlo ve vyhroceném poválečném období. Předcházející dvě vraždy byly nakonec také odloženy. Ze stejného důvodu: viníci jsou už dávno mrtví.

(MFDNES)