Zaří 2007

České silnice jsou šesté nejvíce nebezpečné v EU

Jakub Pokorný, Ivana Svobodová

Na česko-německých hranicích by mohla řidiče vítat cedule: „Pozor, přijíždíte do zóny nebezpečných silnic.“ I když Česko dělá pokroky v bezpečnosti, zemřelo tu loni při dopravních nehodách průměrně 12,6 člověka na sto tisíc obyvatel. České číslo je šesté nejhorší v Evropské unii. Nejvíce se zabíjejí při haváriích Řekové, po nich Poláci, Belgičané, Slovinci a Maďaři. Naopak nejbezpečnější jsou silnice v Nizozemsku.

Špatná situace však je i v zemích, kam Češi nejraději jezdí na dovolenou. „Například Řecko a Slovensko také figurují v první desítce nejnebezpečnějších zemí, proto vyzýváme české občany k maximální opatrnosti,“ uvedl Tomio Okamura z Asociace cestovních kanceláří. Jeho asociace v Česku žebříček zveřejnila.

Pro českou policii je přehled jen další špatnou zprávou v řadě. MF DNES testovala před deseti dny české silnice: na 1700 kilometrech narazila pouze na šest policejních hlídek. Navíc letošní červenec předběhl v počtu mrtvých na silnici ten loňský už zhruba v půlce měsíce. „Měníme taktiku. Ustoupíme od celostátních kontrolních akcí. Ty nové budou odrážet problémy každého okresu,“ slibuje policejní mluvčí Pavel Hanták.

Kdyby na českých silnicích bylo tak bezpečno jako v Norsku nebo Nizozemsku, zemřelo by na nich ročně „jen“ asi 500 lidí. Jenže jich umírá dvakrát tolik. Podle studie dopravního výboru Evropské unie jsou ze 23 zkoumaných zemí nejlepší právě tyto dvě země. Horší než v Česku je situace už jen v pěti státech. Norský recept vypadá na první pohled jednoduše. „Povolali jsme více policistů na silnice, vymýšleli osvětové kampaně a správně nastavili rychlostní limity. Každé úmrtí na silnici je v Norsku také podrobeno důkladné analýze, proč se stalo a co zlepšit,“ radí Sissel Fallerová, šéfka komunikace norského úřadu pro dopravní bezpečnost. V Norsku také dbají na kvalitu silnic. V zemi platí samozřejmě bodový systém, o kterém Češi pochybovali. „Ale nevím přesně, nakolik zrovna ten pomohl srazit počet těch mrtvých na silnicích,“ říká Faller. Z více než čtyř a půl milionu obyvatel se jich v Norsku zabilo vloni při nehodách 242. „Rádi bychom to číslo ještě snížili. Ale zbývá hodně havárií způsobených tím, že řidič vjel do špatného pruhu nebo rovnou do protisměru a tam se srazil s jiným autem,“ vysvětluje Fallerová, proč v Norsku začali budovat zábrany, které od sebe jednotlivé pruhy oddělují.

Česká policie slibuje změny

V České republice zemřelo na silnicích letos jen za první tři červencové týdny 89 lidí. Řidiči se přestali bodového systému po roce jeho platnosti bát a nejvíc je to znát letos v létě. Příčinou je i to, že dodržování pravidel nikdo nekontroluje, policisté u silnic nejsou vidět. „Základem změn bude nová koncepce dopravní policie, která má vzniknout v šibeničním termínu už v půli srpna. A nový šéf dopravní policie by měl sám přijít s nějakou koncepcí, která se dá dohromady s tou, jež vzejde od vedení policie,“ vysvětluje náměstek policejního prezidenta Ivan Bílek. Nový ředitel si sedne do křesla po nedávno odvolaném Zdeňku Bambasovi 1. září. „Další změnou je, že policie chystá víc kontrol o víkendech, protože to se zabije nejvíc lidí, a více se zaměří na nebezpečné úseky,“ slibuje Bílek.

Velkým problémem je kromě nedostatečných policejních kontrol i stav českých silnic. „Jsou velmi zanedbané, protože na jejich opravy chybějí peníze. V pořádku není ani to, že osobní vozy u nás jsou průměrně kolem 14 let staré. Hlavní problém jsou ale agresivní a bezohledné způsoby řidičů,“ komentuje žebříček zemí sekretář Autoklubu Václav Špička. Varovat řidiče chtějí policisté i novými cedulemi typu „Zde zemřelo několik lidí“, aby každý věděl, kde si dát pozor.

Mrtví na silnicích na 100 tisíc obyvatel:

1. Řecko 15,9

2. Polsko 14,3

3. Belgie 13

4. Slovinsko 12,9

5. Maďarsko 12,7

6. Česká republika 12,6

7. Portugalsko 11,8

8. Slovensko 11,3

9. Lucembursko 11,1

10. Španělsko 10,3

11. Itálie 9,7

12. Rakousko 9,3

13. Francie 8,8

14. Irsko 8,4

15. Finsko 7,2

16. Německo 6,5

17. Island 6,5

18. Dánsko 6,1

19. Británie 5,6

20. Švýcarsko 5,5

21. Švédsko 4,9

22. Norsko 4,9

23. Nizozemsko 4,6

(MFDNES)