Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Zaří 2007


Československo ve znamení štíra

Štěpán Húsek

Sláva astrologie nyní zase pohasla. Tato disciplína, případně věda, pěstovaná již u starých kultur světa a v českých zemích zastoupená evropsky známým Tycho de Brahem a jeho ještě slavnějším nástupcem na dvoře Rudolfa II. Janem Keplerem (1571-1630), momentálně módní není. Aspoň co se výkladu horoskopů jedinců týče. Pokud se jedná o horoskopy států, myslím si, že je zájem větší.

Československo, předchůdce České republiky, bylo založeno 28. října, tedy v astrologickém znamení štíra. Štír začíná 24. října a končí 22. listopadu. Podle teorie dekád curyšské astroložky Dombrowské (prvních deset dnů znamení stojí pod vlivem předchozího astrologického slunečního znamení, ve druhé dekádě působí nejsilněji znamení samo, třetí dekáda je poznamenána znamením dalším) by mohl být horoskop České republiky poněkud zabarven znamením vah, které končí 23. října. Dekády však neberou astrologové absolutně. Navíc ten, kdo zná trochu historii českých zemí a jejích obyvatel, pět dnů vzdálený vliv s interpretací vah odmítne.

Lze si těžko představit, že země jako noční plazivec štír omamuje kořist nebo vyřazuje vetřelce jedem, který jim vstříkne do těla bodcem na konci ocasu. Lhostejno zda při útoku nebo obraně štíra. Osten s jedem budí respekt, neboť může být smrtelný. (Vědecko-fantastičtí spisovatelé typu švýcarského E. Dänikena by míru nebezpečí země české podtrhli vlastnictvím uranové rudy sloužící k výrobě atomové bomby.) Ve většině bojů v přírodě štír vítězí. Nejen proto, že to dělá rád, ale proto, že vítězství zachrání jeho existenci. Ať jde o cizí tvory, či o soukmenovce ze sousedství. Díky tomu štír ví, že něco je a vlastní určitou hrdost. Nejasným zůstává, jak časté je použití bodce. Vezme-li soupeř do zaječích, nasazení bodné zbraně se stane zbytečným. Štír oplývá statečností v boji a cítí nenávist vůči neznámému nepříteli, i když tento utíká.

V obou případech není možno vyloučit strach. Strach z toho, co je neznámé a cizí. Co může zahubit, stane-li se očividně nepřátelským. Jsme u klasického příkladu xenofobie. U Československa ji máme z nedávné doby ještě v živé paměti. Po porážce komunistů v Řecku byli v rámci mezinárodní solidarity pozváni doma ohrožení do Čech, aby byli brzy necháni jejich osudu. Podobně o něco později Albánci po navázaných sympatiích s Čínou. Obojí v 50. letech. V 80. a 90. letech byli postiženi postupně Severoafričani a Vietnamci. O „lásce" k Romům přitom ani nemluvě.

Aplikujme astrologii na českou historii, charakter lidí a jejich mentalitu. Souvislosti a skutečnosti, které se zde nabízejí, nechť posoudí nezaujatý čtenář a srovná je se svými českými zkušenostmi. Najde-li shody, tím lépe pro astrologii.

Vraťme se k reakci štíra na okolí před (případným) použitím jedovatého bodce. Nebude vždy rychlá, v první fázi zůstane dokonce omezená na minimum. Opatrnost je matka moudrosti. Motivy nebezpečné situace budou nejprve štírem detailně zkoumány. Je-li štír požádán o službu, neodmítne. „To udělám", odvětí. Mnohokrát nebude jeho slib splněn. Na svoje já ale nezapomene a jeho vášně dosáhnou hloubek. Nečinnost není zcela vyloučena, nevede však nikdy ke ztrátě iniciativy. A začít znovu, třeba od píky, není problémem. Štír ale není prakticky schopen zapomenout na něm spáchanou křivdu. Usadí se mu pevně ve vědomí a odveta s pomstou budou nejen sladké, nýbrž i promyšlené. Trvá-li dlouho, než k pomstě dojde, mohou nastat deprese. Jako možné terapie pomohou klid a překonávání nenávisti, jakási pasivní rezistence.

Majetek má pro štíra cenu. Ctižádost a hrdost mu brání to přiznat. Ještě horší je to s přiznáním závisti. Tato vlastnost dosahuje však takové intenzity a je tak zřejmá, že její popření nepomůže. Krutost, poživačnost, náruživost a touhu po reformách považuje štír za ryze osobní záležitosti a řadí je ke sklonům, které je nutno tajit. Tajemství má vůbec obzvlášť v lásce.

Na druhé straně neutajuje svoji velkou oblibu k jídlu a pití. Ukazuje zde svou pohostinnost a báječnost. Kritiku zato rád nemá a sebekritika je mu úplně cizí. K dlouhým diskusím se tak jako tak zlákat nenechá a jeho mínění je neotřesitelné. Nic a nikdo na světě ho nepřinutí, aby měnil své názory. Mínění druhých ho vlastně nezajímá. Sám chce být dobrým občanem. O občanství má svou vyhraněnou představu. Nedá-li se spojit s jeho přesvědčením, myšlenkami a cíli, stáhne se zpět a všichni mohou jít k čertu. Nepomůže ani vlísávání se. Vůči lichocení a pochlebnictví získal štír již dávno dostatečnou odolnost. K porušování různých předpisů také. Autority pro něho prostě neexistují. Svatouškovství mu neznámo není a občas se tím blýskne.

Ke slabostem štíra musí být počítána jeho touha. Mít méně omezení a více možností. I lásku chápe jinak, než je obvykle zvykem. Tato láska se týká citu pro všechny věci, s nimiž přijde do styku. Není to láska povrchní, ani lhostejná. Když není možné totální odmítnutí nebo téměř slepé zbožňování, dojde k ignorování objektu. (Jestli to někomu připomíná známé dubisko, není daleko od pravdy.) Že tomuto citu předchází hluboké zkoumání, bylo již v jiné souvislosti uvedeno na začátku. Zkoumání může být i nebezpečné, má-li být analyzováno zlo. Ale jak praví K. Gibran v jednom ze svých spisů: „O dobrém v tobě mohu mluvit, ne o zlém. Zlo je dobro trýzněné hladem a žízní. Hladové dobro hledá potravu v temné jeskyni a když žízní, pije dokonce stojatou vodu." Celkem dokonalý popis štíra.

Štír je vybíravý ve svém přátelství. Dobrému příteli dovede být neobyčejně věrný, špatného zapudí. Paleta činností je celkově pestrá. U náboženství se může fanatismus změnit během času v úplný ateismus. Velkým výkyvům podléhá také štíří důvěra a vztah k penězům. Delší nouzi snáší štír špatně. Po čase se bude snažit o změnu, při čemž ve snaze ji docílit bude vykazovat méně ohledů. Účel zde světí prostředky, poctivost může přijít zkrátka. Pozoruhodné přitom je předvídání a odkrytí nejnemožnějších způsobů zisku peněz. Právě těch, jejichž realizace zaručí dobrý výsledek. A plánů do budoucna, jak finanční výsledek dále zlepšit, má v zásobě vždy několik. Většina jich dosáhne svého cíle. Když to situace nebo užitečnost vyžadují, dovede se štír ohnout, podřídit. Zná cenu úspěchu a je ji ochoten bez cukání nebo ústupků zaplatit. Ví, kdy přijde jeho čas.



Zpátky