Zaří 2007

Výroky prezidenta a členů vlády o zacházení s Němci

Pavel Neústupný

V době války:

Z Našeho boje, memoranda podplukovníka gšt. J. Kally, československého vojenského atašé v Londýně z 18. 1. 1940:

„Potřebujeme, aby v Sudetech teklo hodně krve... Hrůzy musí být tak veliké, aby strašily sudetské Němce po desítky let...“ „Proto je třeba se dívat na tento problém naprosto reálně. A přesto potřebujeme, aby v Sudetech teklo hodně krve, a to ze dvou důvodů:

a) aby si Němci po celé generace pamatovali, jaké hrozné následky měl jejich hřích, spáchaný na Československu a na Evropě zapříčiněním války. Hrůzy musí být tak veliké, aby strašily sudetské Němce po desítky let,

b) aby se opravdu německá minorita zdecimovala co nejvíce.

Z rozhlasového projevu Edvarda Beneše z 27. 10. 1943:

„V naší zemi bude konec války psán krví. Němcům bude nemilosrdně a mnohonásobně splaceno vše, čeho se v naší zemi dopustili od roku 1938. Celý národ se zúčastní tohoto boje. Nebude žádného Čecha, který by se tohoto úkolu nezúčastnil a žádného vlastence, který by nevykonával odplatu ze všechno, co musel národ vytrpět.“ (Central European Observer, citováno z Událostí v třetí republice (1945-48) se vztahem k válce, CS-magazín 05/2007, www.cs-magazin.com)

Z projevu Dr. Edvarda Beneše z 27. 10 1943 (Beneš, Edvard: Šest let exilu a druhé světové války. Řeči, projevy a dokumenty z r. 1938-45, Orbis, Praha 1947):

„Mluvím k vám, přátele, důrazně, vážně a slavnostně. Konec této války bude u nás psán krví. Bude se u nás bojovat jako všude jinde na evropském kontinentu a bude se vracet Němcům nemilosrdně a mnohonásobně všecko to, co od r. 1938 v naších zemích napáchali. Celý národ bude zapjat v tomto boji, nebude Čechoslováka, který by nepřiložil ruky k dílu, a nebude vlastence, který by nevzal spravedlivé odplaty za prožité utrpení národa.“

Edvard Beneš ve Státní radě 3. 2. 1944:

„Převrat musí být násilný, musí být násilným zúčtováním lidu s Němci... krvavý, nemilosrdný boj.“(Einheit 4/1944, citováno z Událostí v třetí republice (1945-48) se vztahem k válce, CS-magazín 05/2007, www.cs-magazin.com). Projev je otištěn v knize Beneš, Edvard: Šest let exilu a druhé světové války. Řeči, projevy a dokumenty z r. 1938-45, Orbis, Praha 1947. „Celý proces našeho převratu a vítězství půjde pak asi těmito hlavními cestami:

1. Válka, skutečná krvavá válka začne nyní přípravou druhé fronty a invase… Netajím vám, že všechny tyto věci připravujeme a připravit musíme, netajím vám, že to budeme dělat s organizovaným vojskem za hranicemi i doma, že to musí být doma veliká revoluční lidová vojna, jak jsem o ní již mluvil naposled na den 28. října 1943. Krátce, náš odboj a převrat v této válce bude a musí být revolučně a vojensky organizovaný a násilný a bude a musí znamenat u nás velikou odplatu a pro němce a fašistické násilníky konec opravdu krvavý a nemilosrdný.“ Beneš pak rozvíjí v devíti bodech své představy těchto hlavních cest.

Generál Sergej Ingr v britském rozhlasu 3. 11. 1944:

„Až přijde náš den, celý národ se vrátí ke starému husitskému pokřiku ,Řežte je, bijte, žádného nešetřete.´ Každý si musí sehnat vhodnou zbraň, aby mohl zasáhnout Němce. Ne-li pušku, pak něco jiného, co řízne, píchne nebo uhodí. (News Chronickle, 4. 11. 1944, citováno z Událostí v třetí republice (1945-48) se vztahem k válce, CS-magazín 05/2007, www.cs-magazin.com). Projev z je také citován v knize Habel, Fritz Peter, Kisler, Helmut: Němci a Češi 1948-1948, vydané v redakci Milana Kubese, Tschechischer Nationalausschuß in Deutschland, München 1987 v poněkud jiné formě: „Až přijde náš den, bude celý národ následovat starý válečný pokřik husitů: ,Bijte je, zabte je, nikoho nenechejte na živu!´Každý z nás by se měl už teď poohlédnout po vhodné zbrani, která trefí Němce nejúčinnější. Kdo nemá po ruce žádnou střelnou zbraň, ať si opatří jakoukoliv jinou a uschová ji.“

Prokop Drtina, tajný pokyn skupinám odporu ve vlasti před koncem války:

„Touto cestou“ (myšlen transfer) „bude možno se jich snad zbavit z části... Je třeba, abychom v prvních dnech po osvobození mnohé vyřídili sami... Myslete vždy na to... Mezinárodnímu řešení německé otázky musí tedy u nás předcházet co nejrychlejší možné obsazení a čistka.“ (Drtina, Prokop: A nyní promluví Pavel Svatý, Praha 1945. Citováno podle Chocholatý-Gröger, Franz: Květen-srpen 1945). Zpráva Benešova tajemníka Drtiny domácím odbojovým skupinám je rozvržena do patnácti bodů, desátý bod se týká otázky českých Němců a je uložena v SÚA Praha A1-50-57/17-24 (strojopis) a byla publikována v části Dokumenty- Vilém Prečan –Z korespondence Slovensko – Londýn v roce 1944 in Příspěvky k dějinám KSČ 6/1964. Celý 10. bod zprávy zní:

„V otázce našich Němců dává Vám president k tomu, co řekl ve státní radě, ještě toto vysvětlení: Pokud jde o mezinárodní řešení této otázky, závisí a bude mnoho záviset ještě na vývoji konečné fáze války. Poměr k Němcům a k Německu, ke způsobu, jak s Německem naložit po válce a tudíž také k tomu, co udělat s našimi Němci, se vyvíjí v celém světovém veřejném mínění stále k lepšímu tak, jak to náš národ potřebuje. Počítáme dnes tedy s možnosti provedení transferu našeho německého obyvatelstva. Nelze dnes definitivně říci, že by celých více než tři miliony Němců mohlo být transferováno na základě nějaké mezinárodní úpravy. Touto cestou bude možno snad se zbavit jen zčásti, snad maximálně asi dvou milionů a nemůžeme tedy spoléhat a vyčkávat mezinárodního řešení. Jest třeba, abychom si mnoho vyřídili sami ihned v prvních dnech po osvobození, aby všech vinných nacistů co nejvíce od nás uteklo ze strachu před občanskou revoltou proti nim v prvních dnech revoluce, a aby co nejvíce těch, kteří se budou jako nacisté bránit a klást odpor, bylo revolucí pobito. Na to stále myslete a na to musí být připraven celý národ. Mezinárodnímu řešení německé otázky u nás musí předcházet, tedy vedle osvobozovacího revolučního hnutí a později i řádných vojenských operací, až bude osvobozena celá česká země a celé území státu vojensky, zejména tedy pohraniční části, které byly od nás odtrženy Mnichovem, co nejrychleji obsazení a vyčištění též výběžků k hranicím, kde český živel vždy byl nejsilnější a kde pak prakticky šel až na pohraniční hory (například Šumava, jihovýchodně od Chodska, Jindřichohradecko, Znojemsko, údolí Dyje a na severu především uhelná pánev duchcovská, kde prakticky český živel byl ve většině již před válkou, dále Jilemnicko, české Podkrkonoší vůbec, německý ostrov liberecký a konečně Zábřežsko a okolí Králického Sněžníku). Konečně pak v poslední fázi přijde vnitropolitické opatření a těmi německými občany, kteří u nás zůstali. Budou to především ti, kteří s námi, zde za hranicemi věrně spolupracovali a kteří budou i doma spolu převrat dělat a ideu státu národního přijmou. Ale i o těch zdůrazňujeme Spojencům, že zvláštních práv minoritních mít nebudou, jen demokratická práva občanská, žádné školy střední a žádné školy vysoké. Jinak veřejné projevy prezidenta a vlády zde v Londýně musí o této otázce být zdrženlivé a dle toho je třeba i u nás posuzovat. Přirozeně, že se ovšem budeme snažit vyřešit tuto otázku co nejúplněji a hlavní slovo bude mít domov a ti, kdož pod Němci trpěli.“

Ve zprávě z 1. 9. 1944, která reagovala na Drtinovy instrukce a vyjadřovala mínění domácího odboje, stojí:

„K bodu 10- 11: Rozumíme a bude připraveno vše, aby tímto směrem byly vedeny davové instinkty, nahromaděné k výbuchu pomsty, ostatně zcela přirozeně.“ (1. září 1944 Praha- Zpráva z domova zaslaná doc. V. Tůmou s vyjádřením k Drtinovým instrukcím ze 16. července 1944 in Češi a sudetoněmecká otázka 1939-1945, Dokumenty, sestavila Jitka Vondrová , ÚMV Praha 1994)

Po válce:

Vláda z Košic před příletem do Prahy:

„Dejte vyvřít ze svých srdcí živelně nenávist k německým katanům. Jděte účtovat s Němci za všechna jejich zvěrstva a neznejte slitování s německými vrahy.“ (Sborník Cestou května, Dokumenty k počátkům naší národní a demokratické revoluce. Duben 1945 – květen 1946, Svoboda, Praha 1975, Praha 1975. Citováno podle Chocholatý-Gröger, Franz: Květen-srpen 1945). V této knize je dále uvedeno další provolání košické vlády:

„Čechové a Češky! Jednota a svornost národních řad jest v této chvíli příkazem nejsvětějším. Podejte si všichni bratrsky ruce a bez rozdílu politické příslušnosti, bez rozdílu stavu a třídy a bez rozdílu náboženského vyznání se semkněte v jednu širokou národní frontu, která by byla schopna urychlit pád německé okupační moci a zrádného háchovského režimu. Naplňte celou zemi duchem ofenzívy, bojové odvahy a vítězného sebevědomí. Dejte vyvřít ze svých srdcí živelné nenávisti vůči německým katanům. Vzpomeňte na všechna hrozná muka během šesti let německé okupace a uvědomte si, že nyní přišla chvíle odplaty za krvavé popravy Heydrichovy, Daluegovy a Frankovy, za smrt popravených a umučených, za utrpení vězněných, za ponížení zotročených, za slzy a žal tolika nešťastných rodin našeho národa. Jděte účtovat s Němci za všechna zvěrstva a neznejte slitování s německými vrahy. Zúčtujte nemilosrdně i se zrádci národa a republiky.“

Edvard Beneš z Popradu 28. 4. 1945:

„Běda, běda Němcům, třikrát běda! Za své zločiny budou hořce pykat! Zlikvidujte je! Běda jim! Vylikvidujte je!“ Edvard Beneš: Odsun Němců z Československa, Praha 1996. Citováno podle Chocholatý Gröger: Květen-srpen 1945...

V knize Edvard Beneš,Odsun Němců z Československa, Výbor z Pamětí, projevů a dokumentů 1940-1947, Dita Praha 1996, 2000 jsou uvedené zkrácené projevy a dokumenty, z nichž je někdy vynechána značná část, zvláště citlivých pasáži. Např. z výše citovaného projevu je zde uvedená jen jedna stránka a to onoho bez výše uvedeného výroku E. Beneše. Takto jsou kráceny všechny dokumenty uvedené v knize Šest let exilu a druhé světové války. Řeči, projevy a dokumenty z r. 1938-45, Orbis –Praha 1947. V knize Edvard Beneš,Odsun Němců z Československa jsou uveřejněny výtahy ze dvou projevu E. Beneše pronesených 23. 4. 1945 a to projev při vojenské přehlídce v Popradu 28. dubna 1945 (s. 134-135) a Odpověď na zdravici představitelů popradského okresního a místního národního výboru při slavnostním obědě v Redoutě v Popradu 28. dubna 1945 (s. 135-136). V projevu při vojenské přehlídce pronesl: „Aké úlohy nám kladie táto situácia? Odpoveď je jednoznačná. Musíme koncentrovať všetky svoje sily a bojovať za dokončenie oslobodenia republiky. Musíme biť Nemcov všade a nemilosrdne, bez milosti a sľutovania… Třeba to urobiť bez milosti a so všetkými z toho vyplývajúcimi dôsledkami. Preto zdôrazňujeme, musite zbaviť republiku Nemcov a Maďarov.“ (s. 134). Oba výše citované projevy byly cele publikované v knize Prezident opäť mezi nami, zostavil Miroslav Pálcat, Bratislava, knihtlačareň Litografia, nakladateľstvo K. Jaroň a spol. 1945, s. 104- 110

Edvard Beneš v Brně 12. 5. 1945:

„Německý národ přestal být v této válce už vůbec lidským, přestal být lidsky snesitelným a jeví se nám už jen jako jediná veliká lidská nestvůra... Řekli jsme si, že německý problém v republice musíme definitivně vylikvidovat“. Citováno podle Událostí v třetí republice (1945-48) se vztahem k válce, CS-magazin 05/2007, www.cs-magazin.com. V knize Edvard Beneš,Odsun Němců z Československa, Výbor z pamětí, projevů a dokumentů 1940-1947, Dita Praha 2000, je část projevu v zasedací síni radnice v Brně 12. května 1945 uvedena na s. 137 a 138 a projev z balkonu radnice v Brně 12. května 1945 na s. 139. Z projevu v zasedací síni radnice: „Tak končí svou válku nacism. Až do poslední chvíle hnal německý lid do fanatického boje a tento lid do toho boje šel. To, co se zda neuvěřitelným a nepochopitelným, se opravdu dělo. Ten německý lid šel do krvavého vraždění jako slepý hluchý, nevzepřel se, nezamyslil se, nezastavil se; šel a dával se tupě anebo fanatický zabíjet a zabíjel. Tento národ přestal být v této válce už vůbec lidským, přestal být lidsky snesitelným a jeví se nám už jen jako jedna jediná veliká lidská nestvůra. Tento národ musí stihnout za to všecko veliký a přísný trest. Vzpomínáte si, jak jsme se v roce 1938 pokoušeli naše Němce přesvědčit, přemluvit a získat k tomu, aby se s námi dohodli, aby nepřipravovali zradu, aby neničili svůj stát a svůj blahobyt? A jak nám zpupně odpovídali a nestoudně se hrnuli do vlastní záhuby? A myslíte , že je možno znovu to opakovat a znovu se s nimi dohodnout, a za deset , dvacet let znovu vytrpět ty hrůzy války a nové strašné katastrofy? Ne, tu starou politiku, tu starou svou zkušenost už opakovat nebudeme. Řekli jsme si, že německý problém v republice musíme definitivně vylikvidovat.“

Totéž opakuje v projevu z balkonu brněnské radnice: „Nyní se dáme do práce. A budeme dělat pořádek mezi námi, zejména také zde v městě Brně s Němci a všemi ostatním (potlesk). Můj program je – a já se tím netajím - že otázku německou musíme v republice vylikvidovat (potlesk, volání ,Výborně!´) V této práci budeme potřebovat všech sil všech nás. Já vím, jak se národ za celou tu dobu perzekuce dobře držel, jak zůstal věrný, jak vy všichni jste věrni zůstali, a v témže duchu budeme muset nyní dělat svou práci v budoucnosti na novém vybudování republiky. Do práce se všichni dejme a této práci provolávám srdečně zdar!“

Projevy také vyšly in Projevy při uvítání pana presidenta dr. Edvarda Beneše v Brně. Brno, Zemský národní výbor 1945, Bibliofilské vydání (části uveřejněné v knize Odsun Němců… jsou na s. 12-14, 17-18, 23-24).

Prokop Drtina, prezidentův pobočník, od listopadu 1945 ministr spravedlnosti:

„... co je, a co musí být prvým úkolem při zakládání nového života: vyčistit republiku celou a úplně od Němců... Soudím, že v naší nové republice by nemělo být z němčiny dovoleno mluvit více, než jen právě tato tři slovíčka: Heim ins Reich! Ale abychom tohoto cíle dosáhli, musíme začít s vyháněním Němců z našich zemí ihned, okamžitě, všemi způsoby, před ničím se nesmíme zarazit a zaváhat... Každý z nás musí pomoci při čistění vlasti.“ Článek ve Svobodném slově z 19. 5. 1945. Vyšlo knižně in Prokop Drtina: Československo, můj osud, 2.díl, Praha 1991, str. 63-64. Citováno podle Událostí v třetí republice (1945-48) se vztahem k válce, CS-magazin 05/2007, www.cs-magazin.com.

Dne 17. května se konala v 19. hodin v Lucerně schůze národně socialistické strany, kde promluvil dr. Prokop Drtina–Pavel Svatý. Dne 19. 5. 1945 vyšel ve Svobodném slově referát o tomto projevu pod titulem Dr. Prokop Drtina–Pavel Svatý: Nemůžeme žít z Němci v jednom státě.

Pravil mimo jiné: „Bestialita a vandalství, jehož se Němci v poslední chvíli dopustili v Praze – a jehož se ještě teď dopouštějí, jak slyším, ve městech tzv. sudetských, kde páchají násilnosti proti Čechům - tato obvyklá zvěrstva národa kulturträgrů sama nám naznačují, co je a co musí být prvním úkolem při zakládání nového života: vyčistit republiku celou a úplně od Němců.To je příkaz chvíle pro každého z nás, to je dějinný úkol naší generace... Soudím, že v naší nové republice by nemělo být z němčiny dovoleno mluvit více, než jen právě tato tři slovíčka: Heim ins Reich! Ale abychom tohoto cíle dosáhli, musíme začít s vyháněním .Němců z našich zemí ihned, okamžitě, všemi způsoby, před ničím se nesmíme zarazit a zaváhat.A každému jednotlivému členu národa zde připadá dějinná odpovědnost.Každý z nás musí pomoci při čistění vlasti... Nemůžeme žít s Němci... Mezi námi nemohou Němci více žít a chodit, protože po právě nabyté krvavé a bolestné zkušenosti bychom si nemohli být jisti, že mezi námi nechodí vrahové. Jeden z nás musí z této země pryč – buď Němci, nebo my – ale protože je to země česká a protože my jsme zvítězili, musí pryč oni! To je naše stanovisko k německé otázce. Je ve shodě s duchem a tradicí československého národního socialismu a musí mít proto a bude mít v našem hnutí oporu nejpevnější a nejrozhodnější.“

Prokop Drtina a redaktor Ivan Herben:

V brožuře My a Němci. Dějinný úkol strany národně socialistické při vystěhování Němců z Československa, Knihovnička Duch národa č. 4, Melantrich, Praha 1945, článku Ivana Herbena Ďábel mluví německy (s. 3 - 9). V článku Ďábel mluví německy jsou jednotlivá hesla psaná proloženě: „Není Němců dobrých, jsou jen špatní a ještě horší. … Není ani Němců demokratických (s.5)... Povinnosti naší generace je nejen zajistit české pohraničí, ale vštípit tyto pravdy o německém národě do duší naší mládeže. Český který nevychovává své děti k nenávisti vůči německé lžikultuře a nelidskosti, je nejen špatný vlastenec, ale také špatný táta... Jak je jen vůbec možné vychovávat své dítě k tomu, milovat tyto německé lidi (s. 6-7).

Prokop Drtina tamtéž v článku Musíme využít historického vítězství (s. 10 - 15): „Po tom všem co se v této zemi stalo od 15. března a co vytrpěl český lid, nemůžeme se již vrátit k Masarykově politice, kterou jsme vůči Němcům poctivě dělali mezi rokem 1918 a 1938. To žádá právě humanita, abychom se k takové politice nevraceli. Humanita si žádá spravedlnost. A spravedlnost žádá, aby Němci byli tak tvrdě potrestáni, jak ohromná je jejich vina. Za Hitlera, Himmlera, Henleina i Franka je odpověden celý německý národ a celý musí nést trest za zločiny, jichž se dopustil. Každý z nás by musel pokládat za nehumanitní, nelidské, kdyby Němci svému totálnímu potrestání unikli“ (s. 13).

Ministr informací Kopecký 29. 5. 1945 před kulturními pracovníky v Praze:

„Chceme využít naše velké vítězství nad Němci k mocné národní ofenzívě, a vyčistit naše pohraničí od Němců. Generál Svoboda posílá své oddíly a osvědčené partyzánské jednotky, aby tyto oblasti vyčistily od Němců.“

Toto je skutečné pozadí tzv. divokých odsunů a násilností a excesů – využít největší okamžik československé historie, jak to opakovaně čeští politici nazývali.

Edvard Beneš na shromáždění v Táboře 3. června 1945:

„Uděluji všem národním výborům přísný rozkaz, aby uvolnily našim lidem místo v pohraničí. Vyhoďte Němce z jejich bytů a udělejte místo našim! Všichni Němci musí zmizet! Co jsme chtěli provést už v roce 1918, provedeme teď! Už tehdy jsme chtěli všechny Němce odsunout. Německo ale nebylo zničeno a Anglie nám držela ruce, teď se to ale všechno musí vyřídit! Žádný německý sedlák nesmí mít ani jeden plošný metr země pod svýma nohama, žádný německý živnostník nebo obchodník nesmí vést dál svůj podnik! Chtěli jsme to provést trochu jemnějším způsobem, ale přišel nám do toho rok 1938. Toho všeho si musí být národní výbory vědomy a musí rychle jednat! Pro veřejnost si ještě musím obstarat povolení u „velké trojky“, ale to už nic nemění, vše je už rozhodnuto“ (Webseite von Jägerndorf. Překlad autor článku).

Projev v Táboře toho data mi není znám. Beneš měl projev na Žižkově náměstí v Táboře 16. června 1945. Část projevu je v knize Edvard Beneš,Odsun Němců z Československa. Výbor z pamětí, projevů a dokumentů 1940-1947, Dita Praha 2000 a to na s. 146-148. Jak jsem již dříve uvedl, projev je značně zkrácen. Beneš se zde odvolává na svůj projev Táboře z 21. 5. 1938, tedy v den mobilizace i na svou nabídku Němcům poskytnout dalekosáhlou národní koncesi a zrovnoprávnění ve státě. K otázce Němců je ve výběru projevu z 16. 6. 1945 uvedeno : „Chtěl bych dodat pro nás všechny v Československu dvě věci:

1. Nikdy nezapomeňme na to, co s námi Němci v této válce dělali a co zamýšleli s námi učinit. Bylo to tak hrozné a strašné, že toho navždycky musí být vzpomínáno.

2. Rozhodněme se, že musíme republiku odgermanizovat, všude a ve všem. Přemýšlejme, jak to učiníme. Půjde o odgermanizování jmen, krajů, měst, zvyků – půjde o všechno, co se vůbec odgermanizovat dá. Dnes přichází pro to doba. Vzpomínejme, co germanizací se nám za ta století od dob husitských stalo. Tož heslem naším bude: všude a ve všem odgermanizovat republiku.“ Projev byl uveřejněn ve Svobodném slově z 17. 6. 1945 na s. 1 a 2.

Zákon č. 115/1946 Sb. ze dne 8. května 1946 o právnosti jednání souvisících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků:

Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1

Jednání, k němuž došlo v době od 30. září 1938 do 28. října 1945 a jehož účelem bylo přispěti k boji o znovunabytí svobody Čechů a Slováků nebo které směřovalo ke spravedlivé odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů, není bezprávné ani tehdy, bylo-li by jinak podle platných předpisů trestné.

§ 2

(1) Byl-li někdo pro takový trestný čin již odsouzen, budiž postupováno podle předpisů o obnově trestního řízení.

(2) Příslušný je soud, u něhož se konalo řízení v první stolici nebo není-li ho, soud, který by byl nyní v první stolici příslušný, kdyby bezprávnost činu nebyla podle § 1 vyloučena.

(3) Sbíhá-li se s činem uvedeným v § 1 trestný čin, pro nějž byl obžalovaný týmž rozsudkem odsouzen, vysloví soud za tento jiný trestný čin nový trest rozsudkem, přihlížeje k výroku o vině již učiněnému.

§ 3

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti a národní obrany.

Dr. Beneš v.r. Fierlinger v. r. Dr. Drtina v.r. gen. Svoboda v. r.

(Sbírka zákonů a nařízení republiky Československé. Ročník 1946, částka 51, vydáno dne 4. června 1946

http://www.mvcr.cz/sbirka/1946/zakon_2q.html#castka_51

Tento zákon otřásl důvěrou v zákon, právo i vládu. Myslím, že zanechal hlubokou duchovní stopu v české historii.

(Předneseno na Severočeské křesťanské konferenci v Ústí nad Labem, 19. 5. 2007)