Zaří 2007

Čeští Maďaři chtějí odškodnění

Luboš Palata

Slovenská opoziční Strana maďarské koalice chce odškodnění za Benešovy dekrety. Včetně Maďarů odsunutých z Česka.

„Odstěhování lidí do pohraničí se projevilo nedostatkem pracovních sil v zemědělství, a tak na náš okres musel být 20. dubna vypraven transport Němců. Na podzim byli odsunuti do Německa a místo nich do zemědělství přiděleni slovenští Maďaři. Ale i tak se ve žních nedostatek pracovních sil projevil,“ uvádí se v kronice české Ledče nad Sázavou na stránce věnované roku 1946. Takovéto zmínky je možné najít v mnoha jiných poválečných kronikách českých měst a mnoho starších Čechů si ještě dnes vzpomene na slovenské Maďary, kteří byli v prvních poválečných letech přivezeni do Česka „na práci“.

Jednalo se o součást poválečného plánu, který počítal s tím, že české pohraničí, vylidněné vyhnáním sudetských Němců, bude dosídleno slovenskými Maďary - nuceně vystěhovanými z jižního Slovenska. Maďaři na Slovensku byli totiž po válce na základě Benešových dekretů zařazeni do stejné kategorie jako sudetští Němci, kolaboranti a zrádci - byli zbaveni veškerých práv a majetku. Do Maďarska se je ale nepodařilo vyhnat a „výměna obyvatelstva“, při níž byli měněni za Slováky z Maďarska, se nakonec týkala jen malé části slovenských Maďarů. V Maďarsku se totiž nepodařilo najít dost „vyměnitelných“ Slováků.

A tak vznikl plán vystěhovat Maďary z jižního Slovenska do Česka, převážně do sudetského pohraničí. Měli se tím vyřešit dva problémy. Snížit koncentraci Maďarů na jižním Slovensku, případně tím menšinu zcela zlikvidovat (podobně „vyřešili“ Poláci problém s odbojnou ukrajinskou menšinou). A současně tím zmírnit kritický nedostatek pracovních sil, hlavně v zemědělství, vzniklý vyhnáním tří milionů českých a moravských Němců.

Než komunistický převrat a Stalinem nařízené přátelství s Maďarskem akci ukončily, bylo do Česka nuceně vysídleno na devadesát tisíc slovenských Maďarů. Ti měli, jako bezprávní individua, v Česku postavení obdobné „nuceně nasazeným“ za druhé světové války - byť zacházení s nimi především na soukromých statcích bylo často poměrně slušné. Na Slovensko se mohli tito lidé vrátit až v roce 1947, to však už za situace, kdy jejich hospodářství zabrali Slováci. V Česku jich také proto zůstalo na patnáct tisíc, kteří tvoří základ dnešní přibližně stejně početné menšiny.

Také těchto do Česka po válce vyhnaných a na nucené práce nasazených Maďarů se týká včera zveřejněný návrh opoziční slovenské Strany maďarské koalice. Nový předseda strany Pál Csáky v něm otevřel otázku odškodnění slovenských Maďarů za Benešovy dekrety, byť ujišťoval o opaku. Potvrdil tím nepřímo obavy slovenských politiků, že se po odchodu umírněného Bély Bugára bude politická reprezentace slovenských Maďarů radikalizovat.

Vzorem je holocaust

Jak uvedl Csáky pro maďarský deník Magyar Nemzet, strana předloží ve slovenském parlamentu návrh na odškodnění obětí Benešových dekretů včetně Maďarů deportovaných na nucené práce do českých zemí. „Jako vzor chceme použít to, jak se Slovensko vyrovnalo s holocaustem,“ uvedl navíc Csáky v rozhovoru, z něhož citoval server Aktualne. sk. Jako možný model uvedl nadaci vytvořenou slovenskou vládou, z níž by čerpala dnes asi půlmilionová menšina prostředky na svůj rozvoj.

Ale i Csáky připouští, že návrh nemá šanci v parlamentu projít - podporu nezíská od žádné „slovenské“ parlamentní strany, jak opoziční, tak už vůbec ne vládní.

V roce 1990 se tehdejší Slovenská národní rada omluvila za Benešovy dekrety a vyhnání slovenským Němcům. Slovenští Maďaři na omluvu čekají dodnes marně.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)