Říjen 2007

Euro bude, někdy

Tomáš Sachr

Letmý pohled napovídal, že přípravy na přijetí eura běží slušným tempem. Na jaře vyhlásil ministr financí jako pevné datum rok 2012 a nedávno schválená reforma veřejných financí k tomu měla otevřít cestu. Zbývalo jen, aby termín potvrdila vláda. Minulý týden (od 27. 08. 2007 - pozn. red. CS-magazínu) však nastal problém: Topolánkův kabinet se na poslední chvíli rozhodl, že stanovení pevného data by zemi spíš uškodilo. To je překvapivý obrat.

Raději mlčme

Projekt bez pevného data jako by v českých byrokratických vodách neexistoval. Ekonomové tu větu opakují dokolečka a použil ji i Miroslav Kalousek, když poprvé vystoupil s plánem stanovit první leden roku 2012 jako „den D“. Pevný plán je důležitý i proto, že přípravy přechodu na euro trvají podle dosavadních zkušeností zhruba tři roky. Ten čas zaberou úpravy desítek zákonů, změny účetních systémů firem i úřadů a spuštění informační kampaně. A zhruba tři roky dopředu musí každá země svůj plán potvrdit evropské centrální bance. Aby se tedy splnilo datum 2012, musí se vše rozběhnout nejpozději koncem příštího roku.

„Termín je pro veškeré budoucí plány klíčový,“ krčí rameny ve své kanceláři na ministerstvu financí Oldřich Dědek. Ve funkci národního koordinátora pro přijetí eura připravoval klíčový dokument posledního půl roku. Minulý týden jej poslal do vlády, letopočet s dvanáctkou na konci ale musel na poslední chvíli vymazat. „Konečné slovo má vláda,“ konstatuje Dědek a naráží tak na skutečnost, že ministru Kalouskovi se pro termín nepodařilo najít pochopení u občanských demokratů. Uvnitř ODS totiž nepanuje v otázce zavedení eura jasná shoda a k těm, kteří s ním nechtějí nijak pospíchat, se těsně po schválení vládních reforem nahlas přidal i premiér Topolánek. Česko se podle něj musí nejdříve vyrovnat se zásadními otázkami jako sladění trhu práce s Evropou nebo třeba schválení důchodové reformy, euro zatím proto není pro ODS na pořadu dne. Druhým dechem ale občanští demokraté dodávají, že na směřování Česka do eurozóny se nic nemění. „Je třeba ale racionálně zhodnotit, jak se budou vyvíjet veřejné finance a vůbec stav ekonomiky,“ říká místopředseda rozpočtového výboru Pavel Suchánek (ODS) a dodává, že případné nedodržení a posouvání avizovaného data by zemi v očích investorů znevěrohodnilo víc než dnešní neurčitost.

Dobrá pozice

Na hrozící nedůvěru investorů upozorňují i kritici vlády, ovšem opačně. „Znejisťuje to firmy, které chtějí v Česku investovat,“ říká analytik ČSOB Tomáš Sedláček. „S nejasnou představou o termínu se Česko zařazuje po bok politicky nestabilního Polska a ekonomickými problémy sužovaného Maďarska,“ dodává. V minulosti termíny posouvali všichni nováčci v Unii, ale dnes už mají pevné roky kromě Česka, Lotyšska, Maďarska a Polska všichni.

Objektivně vzato, Česko si ale nestojí úplně špatně. „Nebereme-li v úvahu zatím nesplněné kritérium o schodku veřejných financí, je zřejmě Česko v tak výhodné pozici, jakou nikdo z dříve přistoupivších členů neměl,“ říká Oldřich Dědek. Připomeňme jen, že veřejný deficit nesmí být přes tři procenta HDP a Česko se zatím pohybuje na úrovni čtyř procent. K vyřešení tohoto problému se přijímala nedávno schválená reforma. Kvůli poslaneckým „last minute“ zásahům však experti v tuto chvíli nedokážou říct, zda reforma ke kýženému cíli snižování deficitu vůbec povede. První podrobnější propočty naznačují, že spíš ne. V tom případě bychom potřebovali další reformní změny a bez pevného, motivačního data se rok 2012 nestihne.

Proti námitkám, které stále hlasitěji zaznívají i od soukromých firem, má ovšem nejsilnější vládní strana silnou oporu, a sice vedení České národní banky. Z něj (zejména po Klausově posledním rozšíření bankovní rady) zaznívá názor, že v případě rychle rostoucí české ekonomiky může být několikaletý odklad eura výhodný. Oficiální doporučení ČNB proto znělo: pevné datum zatím nestanovovat. „Tím, že přesuneme příliš brzy rozhodování o měnové politice do Frankfurtu, se vzdáváme měnové politiky jako přizpůsobovacího nástroje pro domácí šoky,“ prohlásil v Hospodářských novinách člen rady Mojmír Hampl. Také v ODS převládá názor, že pokud česká ekonomika roste rychleji než eurozóna, není rozumné euro přijímat. Podle některých ekonomů je ale takový pohled krátkozraký: ekonomika neporoste tak rychle věčně a pak může mít Česko problémy.

Vláda se nyní může k debatě o stanovení pevného termínu kdykoli vrátit. Nejpozději se tak ovšem musí stát na konci příštího roku. Právě v tu dobu se bude lámat poslední příležitost, kdy by rok 2012 jako datum „velkého třesku“ ještě přicházel v úvahu.

Kdy přijmou euro:

2008 Kypr, Malta

2009 Slovensko

2010 Bulharsko, Litva

2011 Estonsko

2014 Rumunsko

Neurčeno Česká republika, Lotyšsko, Polsko, Maďarsko

V případě Kypru, Malty a Slovenska se jedná o definitivní termíny potvrzené Evropskou centrální bankou. Pro ostatní země platí závazek, který uzavřely při vstupních rozhovorech, a sice přijmout euro "v nejbližším možném termínu". V praxi to znamená po splnění všech pěti maastrichtských kritérií. Je-li uveden rok, jde o avízo dotyčné vlády. Zdroj: Evropská komise

(Respekt, www.respekt.cz)