Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Říjen 2007


„Hovořil s námi zcela spontánně“

Ondřej Šťastný

Sobec, podrazák a vyděrač. Tak popisoval populární herec Josef Dvořák na schůzkách s příslušníky StB svého kolegu z Divadla Semafor Jiřího Suchého. Říká to spis StB, který MF DNES objevila v archivech bývalé Státní bezpečnosti. Dvořák je vedený jako důvěrník StB s krycím jménem Komik. Podle dokumentů se v letech 1979 až 1981 s příslušníky StB sešel celkem jedenáctkrát. Díky lidem jako on měla Státní bezpečnost detailní přehled, co se v kultovním pražském divadle dělo.

Co Dvořák Státní bezpečnosti řekl? Například to, že Suchý chystá představení ke dvacátému výročí Semaforu a kdo všechno na něj má přijít. „Odbor kultury bude upozorněn na možnost zneužití uvedeného představení pravicovými exponenty,“ zapsali si příslušníci StB po schůzce.

Z Dvořákova spisu vyplývá, že se s StB scházel hlavně proto, aby si vyléval vztek na Suchého, který prý na něj dělá podrazy a snaží se jeho uměleckou skupinu zničit. „Pokud má někdo větší talent než on, musí divadlo opustit,“ řekl Státní bezpečnosti. Tím splnil plán StB, která chtěla rozporů uvnitř divadla využít k získání nových konfidentů mezi herci. „Suchý skoupil převážnou většinu vstupenek a divadlo obsadil svými přáteli. Proto také premiéra neměla mezi diváky úspěch,“ hlásil Dvořák tajné policii v červnu 1979 po premiéře své hry Třešňová alej. Suchý prý měl navíc své přátele navádět, aby o hře rozhlašovali, že má protisocialistický obsah. Státní bezpečnost si od počátku pochvalovala Dvořákovu vstřícnost. Jeho zpráv si velmi považovala: využívala je totiž ve svazku „Egoista“, který vedla proti Jiřímu Suchému. Ten dělal autorské divadlo a byl komunistickému režimu nepohodlný.

Příslušníci StB Dvořáka ocenili, že sám projevil zájem se s nimi opět setkat. „Zcela sám a spontánně hovořil situaci ... a o Jiřím Suchém, který v divadle neustále vyvolává roztržky, svým tvůrčím přístupem nepřispívá k rozvoji socialistického divadelnictví a snaží se jakýmkoli způsobem získávat hmotný prospěch pro vlastní osobu,“ zapsal si Dvořákův řídící důstojník Jiří Karásek po schůzce v restauraci U Zlatého hada 23. března 1979.

Dvořák někdy udával o Suchém velmi detailní informace. Na schůzce v červnu 1979 mluvil o tom, že Suchý se dozvěděl o mediálním embargu na svou osobu a teď jedná s údajně vlivným novinářem Rudého práva Kořínkem o tom, aby zákaz zrušil. Dvořák také podrobně hovořil o Suchého majetku a jeho příjmech.

Jak na obvinění z kontaktů s StB reaguje sám herec? „Nebudu to komentovat,“ řekl rozčileným hlasem herec reportérovi MF DNES a zavěsil telefon. Později poslal zprávu: „StB mě dvakrát kontaktovala, v obou případech jsem ‚kolaboraci‘ razantně odmítl. Nemám co vysvětlovat, mám čisté svědomí.“ Na závěr se pokusil zažertovat: „ČEST VAŠÍ PRÁCI. Josef Dvořák, major StB v. v.“ Žádosti o rozhovor však opakovaně odmítl. Měl by přitom co vysvětlovat. Třeba to, jak vypadala schůzka 2. 4. 1980, kdy policii předal „protistátní“ časopis Spektrum, který se v divadle objevil a který „vychvaluje kapitalistický způsob života“. Nebo proč tajné policii udával intimnosti ze života režisérky Věry Chytilové.

Jiří Suchý byl sdílnější. „O tom, že byl důvěrníkem StB, jsem nevěděl,“ řekl s tím, že Dvořákem udávané informace o jeho osobě jsou zcela nepravdivé. „Byl to jednoduchej kluk, věřím, že tlaku StB mohl snadno podlehnout,“ říká o Dvořákovi Suchý. Co na Dvořákovu spolupráci s StB říkají kolegové, kteří nebyli do sporu Dvořák – Suchý zapojeni? „Že by se snížil k udávání, jsem v životě neslyšel a nechce se mi tomu věřit. Dvořák je nesmírně čestný člověk,“ říká Jiří Krampol, který v Semaforu vystupoval ve skupině Miloslava Šimka. Krampol přitom nepřímo popírá pravdivost Dvořákových udání. „Suchý sice dával najevo, že o nás v divadle nestojí, ale nikdy by nedělal podrazy s cílem nás ze Semaforu vyštvat,“ říká o předrevolučním období Krampol.

StB ztrácí o Dvořáka zájem v listopadu 1981, protože Dvořák prý „radikálně omezil“ vystupování a chtěl ze Semaforu odejít. Ve skutečnosti však z divadla odešel až roku 1990. „Padáka“ dostal od Suchého nejen on, ale i Miloslav Šimek a Jiří Krampol.

Co Dvořák řekl StB, výňatky z jeho spisu

„Suchý pořádá ve svém bytě a rekreačním objektu večírky, na které zve ... pracovníky stranického aparátu. Tyto osoby pak tajně fotografuje v kompromitujících situacích a je rozhodnut tyto materiály použít v případě administrativních zásahů do své umělecké činnosti.“ 13. 7. 1981

(O Suchém) „Hry, které píše, jsou určeny pouze pro jeho uplatnění, a pokud má někdo talentovanější větší úspěch něž on, musí divadlo opustit. ... Má velké příjmy z autorských práv (např. z Kytice je to Kčs 750 000,-) a dále má měsíční plat asi Kčs 4000 a za 1 vystoupení na zájezdě Kčs 700,- . Suchý je milionářem.“ 23. 3. 1979

„Suchý jasně řekl, že pro oba není v divadle místo. Zdůvodňoval to také tím, že zatímco Dvořák prosazuje to, že je třeba diváka bavit, Suchý produkuje samé hry, kde se objevují různé narážky a invektivy proti socialistické linii.“ 23. 3. 1979

(o Chytilové) „Se svým manželem Jaroslavem Kučerou žije pouze ve formálním manželství a udržují ho jenom proto, že lpí na svých dětech. Rovněž zde hraje velkou úlohu otázka majetku, který je značný. ... Jinak mezi nimi dochází k častým rozporům také proto, že Kučera udržuje poměr s mladými dívkami.“ 30. 8. 1979

(MFDNES)



Zpátky