Říjen 2007

Americká averze vůči občanským průkazům

Ota Ulč

Nikdy je tu nezavedli, jakýkoliv pokus o takovou novotu se okamžitě odmítne s vysvětlením, že by to znamenalo konec demokracie, začátek totality, řádění Velkého bratra. Na námitku, kolik že totalitního hororu existuje v evropských zemích, kde občanské legitimace jsou součástí každodenního života, se reaguje pokrčením ramen, že my s jinou tradicí jsme zkrátka jiní.

USA, stále ten potentní magnet přitahující miliony dalších zájemců, je v očích islámských radikálů hlavním satanem, ohrožujícím hodnoty pravověrných a proto musí být nemilosrdně zničen. Pochybovači nechť zalistují v proklamacích al-Kájdy, seznámí se s názory Usámy bin Ládina o povinnosti každého mohamedána zabít všechno americké včetně nemluvňat, k velké to potěše Alláha a proroka Mohameda. První parádní krok se podařil 11. září 2001 a další, ty již nukleární, budou následovat.

Tento americký satan má tisíce mil pobřeží, k němuž lze připlout a třeskutě si počínat, a na souši dvě rekordně dlouhé hranice s neprodyšností ementálského sýra. Na jihu, vzdor nákladným pokusům postavit jakousi zeď, kterou denně přelezou nebo obejdou tisíce ilegálů z Latinské Ameriky, a na severu neméně dlouhá hranice s Kanadou jsou hranice beznadějně neuhlídatelné. Výsledkem je stav, že vláda USA, země neomezených možností, nemá tušení, kolikže milionů ilegálů jim tam pobývá – snad dvanáct milionů, plus minus. A mezi nimi určitě víc než hrstka Usámových lidí, připravených k akci.

Nasvědčovala by zdravému rozumu snaha postarat se o jakousi evidenci obyvatelstva. Poněvadž zarputilá tradice vylučuje zavedení jednotného systému průkazů totožnosti, aspoň jako hlavní náhražku máme řidičské průkazy, bez nichž v zemi tolik zmotorizované se nelze obejít. Jenže to je v jurisdikci jednotlivých států, jichž je padesát. Nemenší je pak počet praktik a procedur, jak kýžený průkaz získat. Ilegálové z České republiky dosud dávali přednost státu Tennessee, známého svou velkorysostí či lajdáctvím bez cavyků a velkého přeptávání vyhovět.

Kongresem pověřená komise vyšetřovat okolnosti katastrofy 11. 9. 2001 mezi svými doporučeními navrhla zpřísnění podmínek pro vydávání řidičských průkazů. Právě s takovými, podvodně získanými, mohlo devatenáct únosců onoho slunného dne vstoupit na palubu a zmocnit se letadel, zamířivších pak do mrakodrapů v New Yorku a Pentagonu ve Washingtonu.

Návrh nového zákona vyžadoval pro vydání řidičského průkazu předchozí ověření legality žadatele, a státy, které na nové podmínky nepřistoupí, jimi vystavené průkazy nepostačí k právu vstoupit do letadla nebo do kterékoliv budovy federální vlády. Sněmovna reprezentantů v Kongresu tuto novinku schválila většinou 261 proti 161 hlasům.

Vypukla předpokládaná bouře nevole v obou směrech politického spektra. Na levici zejména ultrapokroková ACLU (American Civil Liberties Union), na pravici konzervativní Free Congress Foundation a početné pro-gun lobby, s mnohamilionovou členskou základnou držitelů zbraní, na něž jim stát nesmí sáhnout, ba ani je spočítat, vyjádřily obavu, že taková opatření by pak mohla vést k realizaci totalitní hrozby v podobě national ID cards, oněch demokracii zardousivších občanských průkazů. Opozici proti tolik užitečné federální iniciativě již projevil kovbojský stát Montana, jehož parlament odhlasoval zákon, zakazující respektovat ona Washingtonem vyžadovaná kritéria.

Pod tlakem zejména z kruhů obhájců lidských práv za každou cenu, se Bushova administrativa polekala do té míry, že odstoupila od svého původního záměru užitečného vylepšení kontroly v letecké dopravě (Computer Assisted Passenger Prescreening System). Norman Mineta, ministr dopravy, neslevuje ze své opozice vůči jakémukoliv profilování veřejnosti. Samozřejmě, že ne všichni muslimové jsou teroristé, ale neméně pravdivá je mnohokrát ověřená realita, že téměř všichni teroristé jsou muslimové. Není to přece projev rasové diskriminace, ale statisticky dokázané zkušenosti, že proto je radno se víc soustředit na předpokládaný typ pachatelů a nevěnovat stejnou pozornost eskymáckým babičkám, aby se tak vyhovělo prosazovatelům politické korektnosti za každou cenu.

Michelle Malkin, kurážná publicistka filipínského původu, informuje (Newsmax, únor 2005) o varování z řad strážců zákona v Texasu, že federální orgány zatknou tisíce jedinců podezřelých z terorismu, ale pak je stejně propustí s odůvodněním nedostatku místa ve věznicích. Asa Hutchinson, náměstek ministra v resortu národní bezpečnosti, vyjádřil názor, že nelze od jeho zaměstnanců vyžadovat, aby plnili své povinnosti a rovněž se starali o deportaci porušovatelů zákona.

Ústředí studií imigrace (Center for Immigration Studies), zabývající se kontrolou imigrace v souvislosti se snahou odvrátit nebezpečí teroristických zásahů, uveřejnilo zajímavou zprávu Janice L. Kephartové, pracovnice komise zabývající se 11. 9. 2001, o infiltraci 94 islámských teroristů. Téměř dvě třetiny (59) se provinilo podvodem v souvislosti se svým vstupem do země. Běžnou metodou je získání víza, opravňující k dočasnému pobytu: 18 teroristů získalo víza studentská, 17 teroristů víza návštěvní – buď turistická (B1) nebo označená jako business (B2). V 11 případech se zjistilo padělání cestovního pasu, v 10 případech padělání víza, 34 žadatelů bylo obviněno z uvedení falešných údajů. 17 teroristů požádalo o azyl, 7 předložilo falešné doklady jako například rodný list, 23 jich obdrželo status legálních rezidentů, z toho v 9 případech fingovaným manželstvím s americkou občankou, a 21 teroristů dosáhlo té nejvyšší mety, totiž naturalizace. Stali se americkými občany, poklidně pak vyčkávajícími na pokyn zkázonosně zasáhnout.

V listopadu 2006 ve veřejně přístupné publikaci Federal Register se zájemci mohli dozvědět o předtím utajované novince s písmeny ATS – Automated Targeting System. Je to důkladné sbírání informací osob přijíždějících a odjíždějících z USA, Američanů i cizinců, tedy i občanů České republiky – odkud kdo míří, jak platil za letenku, zda šlo o cestu jednu či opakovanou, atd., atd. – a vše pak zpracují mohutné kompjútry. A k jakému účelu to může být, než další snaze škrtit občanská práva? Tak se strachují obhájci nároku na nedotknutelné soukromí. Každý den je v průměru 45 osobám zabráněno vstoupit na americkou půdu.

Taková opatření třeba porušují lidská práva, ale zcela určitě i zachraňují lidské životy. V červnu 2003 mladík jménem Ra’ed al-Banna, držitel pasu Jordánského království, přistál na letišti O’Hare v Chicagu. Pas a vízum měl v pořádku, jenže dál ho nepustili, kompjútru v miliardě údajů se cosi znelíbilo a odmítnutý Jordánec byl přinucen ke zpátečnímu letu. A v únoru 2005 v Iráku s třaskavinami napěchovaném automobilem vjel do shromáždění mladých policejních rekrutů a 130 jich zabil.

Uzavírám s informací pro vesničany v Podbrdí, bránících se americkému imperialistickému radaru. V případě jeho instalace by se mohli inspirovat Arizoňamem Jimem Chiltonen sídlícím v městečku Arivaca (2.500 obyvatel). Vládní úřad (Department of Homeland Security) má totiž v plánu do konce roku 2007 vybudovat síť věží s kamerou a radarem podél celé arizonské hranice, bránit pronikání ilegálů. A tento občan protestuje, domáhá se záruk, že radar nebude hrozbou jeho zdraví a ani jeho kraviček.