Listopad 2007

NDR nařizovala střílet „narušitele hranice“

Šárka Daňková

„Neváhejte s použitím zbraně, a to ani tehdy, když se překonání hranic dopustí ženy a děti, což je u zrádců častý případ.“ Tak zněl rozkaz, který byl 1. října 1973 vydán speciální jednotce Stasi v Magdeburku. O víkendu tento dokument objevili historici v archivu této bývalé východoněmecké tajné policie. Jde o první takto jednoznačný důkaz, že východoněmečtí vojáci, kteří střežili hranici mezi NDR a SRN, měli příkaz střílet do lidí.

Představitelé někdejšího Honeckerova režimu přitom až dosud tvrdili, že žádný rozkaz ke střelbě neexistoval. „Právě proto je tento dokument tak důležitý,“ prohlásila pro včerejší Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung Marianne Birthlerová, která stojí v čele Úřadu pro dokumenty Stasi. Podle ní se tak znovu potvrzuje, jak důležité je pokračovat v bádání o minulosti NDR. „Ještě zdaleka nejsme na konci zkoumání.“

Rozkaz ke střelbě objevili překvapení historici spíše náhodou – dokument se totiž nacházel ve složce jednoho poddůstojníka magdeburské jednotky Stasi. Ředitel pobočky Úřadu pro dokumenty Stasi v Magdeburku Jörg Stoye označil nález jako „mimořádně historicky významný“. Z dokumentu však není možné rozeznat, kdo konkrétně příkaz vydal.

Speciální jednotka Stasi v Magdeburku existovala v letech 1968 až 1985. Její členové měli za sebou zvláštní bojový výcvik a v převlečení za běžné vojáky byli nasazeni v řadách východoněmecké pohraniční stráže. Jejich úkolem bylo zabránit příslušníkům armády v útěku do západního Německa. Magdeburské jednotce velel generálporučík Karl Kleinjung. Jak připomíná zpravodajský server Netzeitung, příkaz ke střelbě odporoval i tehdy platnému východoněmeckému právu. Zákon o hranicích z roku 1982 povoloval použití střelných zbraní jako „poslední prostředek“.

Historik Hubertus Knabe je přesvědčen, že rozkaz představoval „licenci k zabíjení“. Knabe, který stojí v čele památníku v Berlíně-Hohenschönhausenu, bývalém vězení Stasi, proto vyzval magdeburskou prokuraturu k zahájení vyšetřování. Nařízení střílet bez váhání na ženy a děti by totiž podle něj mohlo být vyhodnoceno jako podněcování k trestnému činu vraždy, nebo dokonce jako nepřímá účast na ní.

Třetina archivu je neprobádaná

Nalezený dokument přímo neobviňuje špičky východoněmecké politiky. Není ani všeobecným příkazem ke střelbě určeným všem pohraničníkům. Podle Frankfurter Allgemeine Zeitung však tento případ ukazuje, jaké brutality byl někdejší režim schopen. A připomíná také, že osmnáct let po převratu zůstává třetina archivu v Úřadu pro dokumenty Stasi neprobádaná.

Krátce po pádu Berlínské zdi v roce 1989 se totiž Stasi podařilo některé dokumenty zničit a jiné roztrhat. Na archiváře tak čekalo více než 16 000 pytlů naplněných útržky. Při jejich spojování badatelům pomáhá moderní technika.

Zájem veřejnosti o nahlédnutí do archivů Úřadu pro dokumenty Stasi přitom v poslední době vzrůstá. Jak nedávno pro televizi ZDF uvedla Marianne Birthlerová, v loňském roce zaznamenala její instituce o 20 procent více žádostí než v roce předešlém. Hlad po informacích o NDR přitom sílí také na školách. „Přichází nová generace, která klade otázky,“ řekla Birthlerová.

Za komunismu pracovalo pro Stasi na plný úvazek zhruba 95 tisíc lidí, jako neoficiální spolupracovníci bylo označeno dalších 150 tisíc osob.

V objeveném dokumentu se píše: „Je vaší povinností využít svých bojových a čekistických schopností tak, abyste přemohli proradnost narušitele hranice, zadrželi ho, případně ho zlikvidovali, a zabránili mu tak v plánovaném překonání hranice. Jednejte přitom rozvážně a důsledně. Z praxe je prokázáno, jak nebezpečný a záludný zrádce bývá.“ „Neváhejte s použitím zbraně, a to ani tehdy, když se překonání hranic dopustí ženy a děti, což je u zrádců častý případ.“

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)