Listopad 2007

České památky zachraňují cizinci

Marek Kerles

Na opravách historických budov v Česku se stále více podílejí především Němci a Rakušané. Bez nich by už řada církevních budov dávno spadla. Zatímco se čeští politici stále dohadují na budoucím modelu financování církví i na možné formě restitucí zabaveného církevního majetku, proudí na záchranu českého kulturního dědictví miliony korun ze zahraničí. Někteří církevního hodnostáři dokonce tvrdí, že si bez zahraničních darů nedovedou činnost například římskokatolické církve a správu jejích budov a kostelů v Česku vůbec představit.

„Prakticky každý projekt na opravu či rekonstrukci některé z našich památek je totiž podmíněn naší finanční spoluúčastí. A kdyby nám na tuto spoluúčast nepřispívali naši partneři z linecké diecéze, ale i dalších zahraničích církevních organizací a nadací, některé památky by už asi spadly,“ řekl LN českobudějovický biskup Jiří Paďour.

Peníze, které církev dostává od státu, totiž podle něj na renovaci církevních památek ani zdaleka nestačí. Hornorakouské regionální noviny přitom v pondělí uvedly, že jen linecká diecéze přispěla svým českobudějovickým sousedům hned po sametové revoluci částkou zhruba deset milionů korun, Hornorakušané ale přispívají i nadále.

Jen loni věnovali českobudějovické diecézi 30 000 eur, tedy takřka jeden milion korun. „Přesnou výši této finanční pomoci vám teď neřeknu. Mohu ale potvrdit, že se jedná o významnou pomoc, bez které bychom se těžko obešli,“ řekl Paďour. Peníze ze zahraničí podle něj neslouží jen k opravám památek, ale i k financování běžné duchovní služby.

Protože podobně pomohly a nadále pomáhají zahraniční církve a nadace i ostatním diecézím v Česku, může se podle odborníků jednat v celorepublikovém měřítku o celkovou finanční injekci v řádu desítek až stovek milionů korun. Stát loni pro srovnání přispěl na činnost všech církví a náboženských společností částkou 1,13 miliardy korun.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)