Listopad 2007

Osudy vystěhovaných mě bolí

Jana Machalická

Zaniklé obce Československa po roce 1945 jsou unikátní databází, která již několik let mapuje dramaticky se proměňující paměť naší země a připomíná často i hodně tristní souvislosti. Vznikly zásluhou Pavla Berana, který skromně tvrdí, že se jen podařilo dát dohromady pár lidí se stejným zájmem.

LN Jak, kdy a z jakého popudu jste webové stránky založil?

Myšlenka na vytvoření podobných stránek mě napadla v okamžiku, kdy se mi do ruky dostala kniha od Zdenky Binterové Historičtí svědkové doby, která encyklopedicky mapovala zaniklé obce a osady bývalého chomutovského okresu. V tu chvíli jsem si uvědomil rozměr dané problematiky a začal se více zajímat i o jiné oblasti naší republiky. Díky své zálibě ve sbírání starých pohlednic a fotografií oblasti v okolí Klášterce nad Ohří, odkud pocházím, jsem se znal s řadou sběratelů, u nichž jsem objevil velké množství cenného materiálu zobrazujícího dnes již neexistující místa. Uvědomoval jsem si, jaká je škoda, že takové skvosty zůstávají utajeny širší veřejnosti. Tak mě napadlo vytvořit internetové stránky, kde by různí sběratelé, ale i původní obyvatelé mohli s ostatními sdílet své poklady. Když jsem se pak v roce 2004 ocitl na dvouleté pracovní cestě v Torontu, vytvořil jsem za dlouhých kanadských večerů základní kostru stránek, kterou jsem pak dále ještě doplňoval.

LN Pokud jde o členění serveru, existoval nějaký předobraz?

Přiznám se, že při tvorbě stránek jsem se nechal volně inspirovat výbornými stránkami hrady.cz, které se věnují hradům a jiným zajímavým místům v České republice. Základní pravidlo, které jsem si na začátku stanovil, bylo, že stránky nemohou mít jednoho autora, ale musí být kolektivním dílem, proto je u každého materiálu vždy uveden přispěvatel, resp. zdroj. Každý, koho dané téma zajímá a má co nabídnout, se tak může stát spoluautorem.

LN Máte osobní vztah k dané tematice?

Jak jsem již řekl, pocházím z Klášterce nad Ohří, což je menší město na okraji bývalého chomutovského okresu. Smutné je, že v tomto okresu je možné nalézt kolem sta osad a obcí, které v naší čtyřicetileté socialistické historii zanikly či spíše byly zlikvidovány, a to z mnoha různých důvodů (vystěhování původního německého obyvatelstva, vznik hlídaného pohraničního pásma, budování vodních nádrží, vznik vojenského újezdu, těžba hnědého uhlí, výstavba elektrárny atd.). Naše rodina se sice nikdy z těchto důvodů stěhovat nemusela, ale potkal jsem se s řadou lidí, které to postihlo. A aniž bych chtěl působit nějak sentimentálně, řada těch osudů zněla velmi bolestně, což si asi nikdo, kdo nebyl nucen opustit svou střechu nad hlavou, plně neuvědomí. Neméně bolestivě na mě působí arogance, s jakou se přistupovalo k likvidaci zámků, kostelů a původní architektury vůbec.

LN Jak vypadá statistika přispěvatelů a průměrné návštěvnosti stránek?

V současné době se počet přispěvatelů, kteří přispěli alespoň jedním obrázkem nebo popisem, blíží ke dvěma stům. Průměrný denní počet návštěv se pohybuje kolem dvou set padesáti lidí.

LN Překvapilo vás, že o stránky je značný zájem?

Řekl bych, že značný zájem zní poněkud nadneseně, nicméně podařilo se dát dohromady řadu lidí, kteří se ani třeba neznají, a přesto společně tvoří toto dílo. Když k tomu přidám stovky návštěvníků, myslím, že pro tak specifické téma je to úspěch. Na druhou stranu toto téma je dnes velmi živé. Stačí se podívat do knihkupectví, kolik dnes vychází knih s tematikou historie pohraničí, Sudet, proměny měst a vůbec historického místopisu. Začínáme se čím dál více zajímat o to, jak se krajina proměnila v posledním století. To je možná také trochu podpořeno renesancí aktivní domácí turistiky, při které se lidé aktivně zajímají o historii míst a spíš než staleté historie je zajímají osudy spojené s druhou světovou válkou a obdobím po ní.

LN Spolupracujete aktivně také s německými přispěvateli, například ze Sudet?

Vzhledem k tomu, že řada námi evidovaných zaniklých míst byla do čtyřicátých let minulého století osídlena převážně obyvateli s německou národností, chtěl jsem, aby stránky byly dostupné i pro ně. Navíc jsem předpokládal, že mají velké množství obrazového a jiného materiálu, o který by se tak mohli s ostatními podělit. Proto mají stránky ovládání i v němčině. Ačkoli pár uživatelů ze zahraničí aktivně na stránky přispívá, jejich počet k potenciálu je minimální, což si vysvětluji tím, že většina informací na stránkách je přeci jen v češtině, a hlavně propagace stránek za hranicemi naší republiky je minimální.

LN U některých lokalit jsou odkazy na servery či jiné adresy, které zastávají ne vždy korektní stanoviska sudetoněmecké strany. Jde o jednostranný výklad událostí místy až hrubě zkreslující. Co k tomu můžete říci?

Nechci tady vůbec otevírat téma odsunu původního německého obyvatelstva. Snad bych jen zdůraznil, že naše internetové stránky v žádném případě nemají prezentovat žádné stanovisko k této problematice. A jestli se někde objeví odkaz na nějaké stanovisko, se kterým se jiný návštěvník neztotožňuje, může tento svůj nesouhlas vyjádřit svým příspěvkem, což se občas děje. Stránky mají spíš za cíl upozornit na lidskou aroganci a lhostejnost spojenou s předchozím režimem, který si nevážil původních hodnot.

LN Korigujete někdy příspěvky?

Snažím se sledovat denně, co se na stránkách děje, zejména proto, abych korigoval případné nevhodné příspěvky. V žádném případě je nekoriguji v tom smyslu, že bych nesouhlasil s jiným názorem. Spíše stránky hlídám před nesmyslnými nebo reklamními příspěvky. Naštěstí takových je minimum. Většina našich návštěvníků je velmi kultivovaná.

LN Čeho si nejvíc ceníte?

Osobně si nejvíce cením toho, že jsem se díky tomuto projektu seznámil s řadou zajímavých lidí, kterým tato problematika není lhostejná. A samozřejmě jsem velmi nadšen tím, že se daří úspěšně naplňovat původní myšlenku, tj. pomoci sdílet zajímavý materiál ze soukromých archivů s ostatními lidmi.

Server Zaniklé obce Československa po roce 1945 (www.zanikleobce.cz) vznikl před třemi lety. Funguje jako výtečná databáze i jako diskusní fórum, jehož se účastní jak pamětníci, tak lidé, kteří se o problematiku historického místopisu systematicky zajímají. Dodávají tak často unikátní fotografie a informace, získané na základě mnohdy objevitelského studia. Zájem veřejnosti je velký a stále přibývají noví přispěvatelé.

Mapa serveru je účelná a přehledná, jejím srdcem je databáze zaniklých, částečně zničených a jinak zdevastovaných obcí či lokalit, případně památek a objektů. Databáze tak například zahrnuje dokumentaci severočeského Mostu, který ustoupil těžbě hnědého uhlí, ale i heslo věnované již neexistující železniční trati Jáchymov - Ostrov nad Ohří, která měla primát nejstrmější tratě a byla nesmyslně demontována v roce 1957, zatímco dnes by mohla sloužit jako vítaná turistická atrakce. Hesla obsahují historii sídliště, důvody a dobu zániku, případně současný stav. Místo nepostrádá ani svoje souřadnice a je rovněž zanesené na mapě. Nejatraktivnější částí je pak fotodokumentace - jsou zde snímky z doby, kdy příslušná lokalita existovala a většinou vzkvétala, fotografie z posledních padesáti let a současný stav (vzhledem k minulosti často tragický).

Server je zatím více zaměřený na severozápadní Čechy, ale stále se na něm objevují další lokality. Poskytuje také poučný pohled na mapu České republiky - věnec zaniklých sídel kopíruje celou západní hranici. Zde po vysídlení německého i českého obyvatelstva vznikala území nikoho, kde se ničilo, jak to jen šlo - někde vojsko, jinde milice tu snaživě demolovali. Bílými místy jsou i oblasti zničené povrchovou těžbou jako Mostecko nebo Sokolovsko, kde zmizela města, vesnice i umělecké památky. Díky diskusnímu fóru zde lze najít i zajímavé odkazy, vztahující se k tematice spojené s danou lokalitou. Takže například u zločinecké likvidace Mostu v roce 1982 kvůli těžbě hnědého uhlí není problém najít údaje o tom, jak hospodářsky „výhodná“ byla tato akce. V Duchcově se ani těžit nezačalo, přesto se tu v roce 1958 zboural barokní špitál z 18. století s Reinerovou freskou, která byla sňata a přenesena do ohavného betonového pavilonu. Na místě se našel sotva kbelík uhlí... Takových případů svévole, lhostejnosti, ignorance, pod nimiž je podepsán minulý režim, najdeme na serveru desítky. Zvláštní kapitolu pak tvoří vojenské újezdy jako znepokojivé memento - nejhorší z nich pak jistě Hradiště - Doupovské hory, dnes krajina bez paměti. Anebo Prameny na Sokolovsku. Oblast armáda zničila a po deseti letech opustila. Míst zaniklých kvůli živelným pohromám je minimum.

Stránky mají pak ještě řadu vnitřních členění - například podle krajů, důvodu zániku, doby zániku, stavu. Nechybí ani abecední seznam sudetoněmeckých obcí (server funguje i v německém jazyce) či možnost nahlížet do cenného Chytilova místopisu ČSR z roku 1929.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)