Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Listopad 2007


Přestat s diskusí o Mašínech a jejich druzích

Mykola Shatylov

Pokaždé, když se začíná diskutovat, zda jsou bratři Mašínové hrdiny či nikoliv, zločinci či nikoliv, čekám, zda si někdo vzpomene na Milana Paumera. Vzpomenou si, ale zřídka. Prostě jakási kolektivní amnézie. A on, i když nikoliv syn jednoho ze Tří králů, prokázal neméně odvahy, když se probil do svobodného světa. Zraněný, ale přece.

Mirek Topolánek nazval činy Mašínů hrdinskými (LN, 19. 09. 2007: Topolánek chválil Mašíny). A činy Milana Paumera? Je těžké přidat ke dvěma jménům i to třetí? Zaráží mne taková zapomnětlivost. Nejenom Topolánkova. Ani trochu neudivuje, že po ostravském prohlášení premiéra zase vzplanuly staré spory: hrdinové nebo zločinci? Ve společnosti, která se doposud nezmohla na zvěčnění památky Jana Kubiše a Josefa Gabčíka, jsou tyto opakující se otázky jevem přirozeným.

Dnes už je jasné, že ani Milan Paumer, ani Mašínové nepřevezmou české vyznamenání. Převzít je po desetiletích nedůstojných průtahů? Ale odvděčit se slavným bojovníkům, kteří zachránili čest národa, společnost tak či onak musí. V opačném případě to s ní dopadne obdobně jako na Ukrajině, kde dodnes nejsou uznáni za hrdiny vojáci Ukrajinské povstalecké armády (tzv. banderovci), kteří se bili za nezávislost své země. Neuznáni, protože občas zabili toho či jiného „účetního“ jako z případu skupiny kolem bratří Mašínů. Do doby, než budou pokládáni za hrdiny, bude trvat na Ukrajině onen politicko-sociálně-ekonomický zmatek, kvůli kterému je pro Evropu nepříliš seriózním státem. V případě Česka se tomu tak nestane, jelikož českých banderovců nejsou desítky tisíc, ale jen Mašínovi, Paumer a jejich popravení druhové. Nemusíme pro příklady chodit až na Ukrajinu. V Maďarsku nimbem národní hrdinky ověnčili Ilonu Tóth, dívku, která probodnula nožem avoše, maďarského estebáka, protože mohl prozradit (považte, jen mohl, ne že prozradil) povstalce.

Odvděčit se Mašínům, odvděčit se Paumerovi a jejich druhům lze místo „prezidentského metálu“ i pomníkem. Říkáte, že jsou ještě živí a živým stavět pomník se nehodí? Že bude vadit polovině společnosti? A proč jí nevadí pomník sovětskému maršálu Koněvu, osvoboditeli již osvobozené Prahy?



Zpátky