Listopad 2007

Tajemství přívěsku mrtvého vojáka

Magdalena Sodomková

Nález medailonku v Bykowni ukázal, kam zmizely tisíce polských vojáků ve 40. letech. Stalin je nechal zabít na Ukrajině. Je to jen kousek hliníkového plíšku, na němž je napsáno: Josef Naglik, 1899, římský katolík. Přesto je cenný pro celé Polsko. Podobný medailonek totiž sloužil k identifikaci vojáků na bitevním poli. A to, že ho archeologové v těchto dnech našli v masovém hrobě v ukrajinské Bykowni, definitivně potvrdilo podezření, že tisíce lidských ostatků naházených v několika vrstvách patří polským vojákům, které nechal zavraždit Stalin v roce 1940.

Dcera mrtvého: Našli jste mi tatínka!

A ještě pro někoho má objev mimořádný význam. Tereze Rancewitzové bylo pět let, když svého otce viděla naposledy. Psal se rok 1939. „I pak se mi tatínek občas ukázal ve snu jako živý. Tehdy jsem plakávala. Tušili jsme, že mohl zemřít v Bykowni, ale nikdo to nepotvrdil. Našli jste ho. Teď mu tam alespoň mohu zapálit svíčku,“ řekla dcera Josefa Naglika deníku Gazeta Wyborcza, který ji o nálezu informoval. Poddůstojník Naglik byl jedním z více než dvaceti pěti tisíc Poláků, na něž jejich ženy a matky po desetiletí čekaly marně.

Zatím se vědělo jen o masových hrobech v katyňském lese pod Charkovem. Rusové už za války tvrdili, že jsou důkazem zvěrstev nacistů. Jenže ti se to snažili vyvrátit. Proto si k hrobům v roce 1943 pozvali jedenáct evropských spisovatelů, mezi nimi i Františka Kožíka. Měli světu oznámit pravdu. Ale český literát vše považoval za nacistickou lež.

Teprve v 90. letech Rusko přiznalo, že rozkaz k zastřelení důstojníků, polské intelektuální elity z řad civilistů, učitelů či železničářů v Katyni, vydal sovětský vůdce Stalin. Chtěl se tak zbavit svých odpůrců v Polsku. Od „katyňského masakru“ uplyne 5. března už osmašedesát let, přesto je živou ranou v srdci tisíců Poláků. Považují ho za genocidu. K výročí se letos vrátil i známý režisér Andrzej Wajda. „Můj film Katyň je o živých lidech. Byli mezi nimi i moji rodiče,“ řekl jedenaosmdesátiletý muž, jehož otec byl pravděpodobně mezi zavražděnými.

Historické dokumenty o vyvražďování dlouho zůstávaly ukryty v ruských archivech. Poláci proto znali jen osud patnácti tisíc zavražděných v okolí Katyně. Co se stalo s ostatními, nevěděli. Z dvou seznamů, „běloruského“ a „ukrajinského“, se dozvěděli jen jména tisíců osob, které odtud byly deportovány do věznic v Minsku a v Kyjevě.

Právě nález medailonku Josefa Naglika, poddůstojníka, který byl na „ukrajinském seznamu“, definitivně potvrdil, že vězně z Kyjeva zakopávali v Bykowni. „Je to stoprocentní důkaz, že jsou tam pochováni Poláci,“ potvrdil historik Andrzej Przewožnik.

Už léta přitom měli archeologové podezření, že v lese v Bykowni, který je tolik podobný lesu katyňskému, se odehrávala podobná tragédie. Pamětníci vyprávěli o náklaďácích s korbami od krve. Vrahy se však pojmenovat zdráhali. Podle některých pramenů totiž byli tito staří lidé zastrašováni ruskou KGB.

Při příležitosti 60. výročí od katyňského masakru podle BBC prezident Vladimir Putin nečekaně zatelefonoval svému polskému protějšku Aleksandru Kwaśniewskému a vyzval Polsko ke společnému pátraní po nových hrobech.

Jen v Bykowni vloni experti odkryli 170 hrobů, v každém ostatky 50 lidí. „Našli jsme mince, knoflíky z polských uniforem i boty,“ řekl deníku GazetaWyborcza archeolog Andrzej Kola z Univerzity Mikoláše Koperníka v Toruni. Podle odhadů by se na pěti hektarech mohly nacházet kosti 100 až 120 tisíc obětí stalinismu z Ruska, Ukrajiny a Polska.

Masakr v Bykowni V březnu 1940 vydal Stali rozkaz k zabití v ruských koncentračních táborech 25,7 tisíce polských důstojníků, kněží, učitelů, strážníků, železničářů, mladých lidí, dětí, ale i drobných zlodějíčků. Nakonec bylo podle archivních dokumentů údajně zabito 22,5 tisíce lidí. Popravy byly provedeny na třech místech v Katyni, Ostaškově a Starobělsku. Poláci dosud znají osud 15 tisíc lidí. Tři a půl tisíce lidí mělo být deportováno na Ukrajinu, podle všeho jsou pochování v masových hrobech v lese o výměře pěti hektarů v Bykowni. Další oběti zemřely v lágrech v Bělorusku. Do devadesátých let 20. století Rusko nepřiznalo, že vyvražďování nařídil Stalin, a pokoušelo se vinu svalit na nacisty. Až současný prezident Vladimir Putin uznal, že masakry provedli Rusové.

(MFDNES)