Listopad 2007

Bývalí vězňové chtějí lepší reprezentaci

Oldřich Stránský

V červnu 2007 se konal sjezd Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS), který zvolil již potřetí za předsedu paní Andělu Dvořákovou. Pan prezident Václav Klaus jí poslal dopis, ve kterém ji označil mimo jiné za člověka „pevných názorů, nepodléhajících módním vlnám a zkresleným výkladům dějinných událostí“. Skutečnost je ovšem jiná, neboť předsedkyně Dvořáková měla vždy své tvrdé nacionalistické a šovinistické postoje, kterými řídila svaz a každého, kdo s nimi nesouhlasil, označila za člověka, který nehájí „národní zájmy“. Bylo to ale proti stanovám, které říkají, že ČSBS není organizací politickou, ale nadstranickou. Odbojáře musí reprezentovat vyzrálý člověk

Svůj skutečný postoj prokazovala tím, že jednou pozvala na sněm význačné funkcionáře ODS, za necelý rok poté se objevila na sjezdu KSČM, kde měla zase projev, který podle Haló novin byl odvážný a neohrožený. Aby to bylo opravdu přesvědčivé, tak potřetí kandidovala za stranu Politika 21, řízenou paní Bobošíkovou, a tam se chlubila tím, že vyřadila kandidáta za KDU-ČSL. Kde jsou tedy její „pevné názory“? Paní Dvořáková je zvána na každý státní svátek nebo oslavu památného dne jako zástupce odbojářů. Je ale otázka, zda s jejími nesmiřitelnými projevy, které patří do doby před šedesáti lety, jsou spokojeni všichni odbojáři. Na konci války jí bylo teprve sedmnáct let. Její otec zahynul ve věznici Waldheim v roce 1943. Bolest ze ztráty otce zůstala v jejích projevech. Ale tak se nemůže chovat předseda bývalých vězňů. Odbojáře musí reprezentovat vyzrálý člověk, který myslí na budoucnost. V dnešní době je nutno hledat usmíření a spolupráci v nové sjednocené Evropě.

ČSBS pod vedením paní Dvořákové je za své služby šovinistickým politikům dobře odměněn. Dostává 7,5 milionu korun roční dotace. V České republice je to částka nejvyšší. Daleko za tím je dotace Konfederace politických vězňů (vězni z doby komunismu) - 2,8 milionu. Ale celá členská základna ztratila více než jednu polovinu členů. Mimo ČSBS se vytvořily samostatné právní subjekty a paní Dvořáková a ministerstvo financí jim neposkytly ani korunu. Jsou to například zahraniční vojáci soustředění v Československé obci legionářské, Terezínská iniciativa, která je hlavním představitelem židovských obětí, Ukrývané židovské děti, větší část osvobozených politických vězňů z různých koncentračních táborů, jako je Schwarzheide, Osvětimi-Birkenau, Dachau a další. Tímto způsobem se jí podařilo za více než devět let rozložit ČSBS, ale přesto je považována za jejich představitele.

Pan prezident v dopise chválí paní Dvořákovou také za zásluhy o sociální zabezpečení odbojářů. Ani v tomto případě není chvála na místě. O odškodnění bývalých vězňů, kterých bylo v době podpisu Česko-německé deklarace v roce 1997 přibližně 9000, se zasloužilo hlavně vedení ministerstva zahraničí ve spolupráci se Sdružením osvobozených politických vězňů a pozůstalých, které v té době bylo součástí ČSBS, vedené panem Jakubem Čermínem a zástupci bývalých vězňů. Významně se zasloužila i Federace židovských obcí v ČR. Otázka odškodnění byla otázkou finanční. Dnes, kdy odškodnění skončilo, je prokazatelné, že finanční prostředky plynuly z Německa a Rakouska. Je to důkaz, že tyto státy si jsou vědomy své viny. Pokud jde o zákon č 357/2005 Sb., který slouží všem obětem nacismu i komunismu do budoucnosti, na jeho zřízení má hlavní zásluhu parlament a vláda ČR, nikoliv paní Dvořáková, neboť se týká všech obětí nacismu a komunismu.

Když se dnes žijící političtí vězni zamýšlí nad svým osudem a porovnávají ho s osudem svých kamarádů v zahraničí, konstatují, že ani vláda ani národ neocenili důstojně své hrdiny. Oni netouží pouze po penězích, ale postrádají veřejná uznání a osobní vyznamenání. Konstatují, že Česká republika jim odmítla udělit státní vyznamenání, která by si za své činy a utrpení zasluhovali. Zato mnozí z nich obdrželi státní vyznamenání z Německa, Rakouska, Francie, Anglie, Ruska a dalších států. Mnozí z nich si také povšimli, že za dobu svého působení nepřišel pan prezident Klaus ani jednou mezi hrstku těch statečných, kteří zbyli z desetitisíců zahynulých. Povšimli si však také toho, že již třetí volební období podpořil předsedkyni Andělu Dvořákovou, která podle jejich názorů je nevhodně reprezentuje, neboť nebyla přímo vězněna, a navíc byla mnoho let členem KSČ, jak sama teprve letos v červnu přiznala. A navíc ve svých projevech stále rozněcuje nenávist a zlobu vůči bývalým nepřátelům, místo aby se snažila o smíření mezi národy a budování jednotné Evropské unie.

Pro všechno, co se událo v minulých letech a na základě dopisu pana prezidenta paní Dvořákové, se rozhodli bývalí vězňové založit novou svobodnou demokratickou organizaci, nezávislou na komunisty založeném ČSBS. Hodlají ho budovat na základě prvního sjezdu Svazu osvobozených politických vězňů a pozůstalých, který se konal v prosinci 1945. Dnešní členové této organizace požadují, aby je napříště reprezentovali přímí účastníci, kteří se nezkompromitovali spoluprací s totalitními organizacemi. Tento svaz bude důsledně demokratický a svobodný.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)