Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Listopad 2007


Make love after war

Miroslav Václavek

Když se hovoří o míru začínají se kopat hromadné hroby. Evropa začíná silně připomínat západní demokracie na konci třicátých let kdy se v zájmu "míru" ustupovalo nacismu a pak do Hitlerova chřtánu spadla Evropa celá - k čemuž mu velmi pomohl Sovětský svaz, jenž byl spoluautorem II. světové války jakožto spojenec v útoku na Polsko a který nacistický režim dlouhou dobu zásoboval ropou, ocelí a uhlím a ukázal „panu Hitlerovi" jak se hromadně a po milionech vyhlazují lidé - vydávání uprchlíků do rukou Gestapa ze strany NKVD a společná přehlídka elitních tankistů z SS a gardových tankistů sovětských v Brestu Litevském po porážce Polska vítězství socialistických armád definitivně zpečetila. A „úvahy" velké části evropské veřejnosti byly, že „pan Hitler" přece hovoří o míru - tak jim dejme to pohraničí v jakémsi Československu, aby byl „mír", a „pan Stalin", že jde k demokracii, tak kdo by věřil zvěstem o tom, že by představoval jakési nebezpečí. A přitom stačilo vzít několik francouzských a britských divizí a nacistům zavřít hubu - samozřejmě, že v době, kdy to ještě šlo. Ale humanisté, komunisté, socialisté, levicoví intelektuálové i nacisté - infiltrovaní coby pátá kolona - by byli proti, troufám si říci, že reakce v médiích by byla podobná reakci dnešní, kdy reportérka Novy zvýšeným hlasem skřehotá o lidovém odporu proti radarové základně US Army, obklopena několika desítkami výše zmíněných motivovaných k odporu jednak hloupostí a jednak profesionální třídní nenávistí.

Zdá se, že Evropa (jíž je ČR a Brdy součástí) je nepoučitelná, že ani desítky milionů mrtvých nejsou argumentem pro obranu, ani motivem k jednání, které by hrůzám genocidy, tentokráte islámské, dokázalo zabránit. Jak by také mohly být, když tento stát je vnitřně rozvrácen a zamořen kovanými komunisty - rozvědce ještě donedávna veleli důstojníci StB a veřejnoprávní ČT vedou komunista, udavač StB a milicionář, takový triumvirát abys jinde pohledal. Do toho je dáván prostor takovým dlouholetým a zasloužilým komunistům jako je kandidát na prezidenta ČR Jiří Dienstbier, který veřejně prohlašuje, že Lidové milice byly jen takoví neškodní strejci, kteří chodili v pracovní době na výlety do lesa - rok 1969 a střelba do lidí soudruha Dienstbiera usvědčuje z hnusné lži.

A jakožto třešnička na dortu - udavač StB a předseda KSČ před nedávnou dobou zcela veřejně vyzýval komunistickou stranu k návratu k Leninovi - že by bestiím svítalo nad Íránem, který je jen krok od mezikontinentálních balistických raket? Jen na okraj, poté, co tak obludný režim jakým je islámská náboženská tyranie v Íránu vypustil svoji raketu do kosmu, začíná konec legrace. To, že v této záležitosti - v odporu proti obraně za pomoci armády Spojených států amerických - jsou komunistické a nacistické mládežnické úderky zajedno, je jen naprosto logické. Obě dvě zmíněné tyranie byly vojáky USA na hlavu poraženy. Zde je prapočátek nenávisti vůči silám svobody.

Ale obávám se, že toto slovo nemá v České republice pro většinu obyvatel obsah. Proto místní populaci zblblé laskavým humorem a televizními seriály připomínám - když válčil Irák s Íránem tak íránský režim posílal do minových polí malé děti (poté, co jim na krk islamistické kreatury zavěsily plastikové klíče od ráje, výrobou z Tchaj-wanu), aby vytvořily svými těly průchody v nich, tohle by místní „mírotvůrci" měli určitě vědět. To jen aby věděli, s kým mají tu čest „bojovat za mír".



Zpátky