Listopad 2007

Válka stála sto tisíc životů

Kolik mrtvých si v letech 1991 až 1995 vyžádala válka v Bosně a Hercegovině? Až dosud se odhady lišily, čísla kolísala v ohromném rozpětí mezi 45 až 350 tisíci obětí. Od konce června je jasno. Bosenské Výzkumné a dokumentační středisko pro populační ztráty zveřejnilo oficiální údaje, prověřené experty na statistiku z Polska, Velké Británie a Belgie. Závěr: během války přišlo na území Bosny a Hercegoviny o život 97 207 osob.

Zprávu prezentoval šéf střediska Mirsad Tokača, národností bosenský Muslim, někdejší profesor statistiky a aplikované matematiky na Sarajevské univerzitě. Tokača tvrdí, že počet nezdokumentovaných obětí může dosáhnout dalších maximálně 5 až 10 tisíc. Z celkového počtu necelých 100 tisíc mrtvých bylo 57 tisíc vojáků včetně válečných zajatců, necelých 40 tisíc obětí tvořili civilní obyvatelé. U osmdesáti tisíc obětí je známo datum a místo smrti, zbylých 17 tisíc je dosud vedeno jako nezvěstných. Téměř pětinu civilních obětí tvořily ženy, během války zahynulo přes 3500 dětí.

Ačkoli jsou zveřejněná čísla nižší, než se dosud předpokládalo a než zejména domácí bosenské zdroje uváděly, ve skutečnosti jde v poměru k celkové populaci v Bosně a Hercegovině o ohromné ztráty. „Pro srovnání, pokud bychom ztráty obyvatelstva přepočítali na Česko, šlo by o nějakých 300 tisíc lidí. To je množství srovnatelné se ztrátami během celé druhé světové války,“ říká český velvyslanec v Sarajevu Jiří Kuděla.

Za oběti války jsou považovány osoby, které zemřely v přímé souvislosti s válečnými akcemi. Tedy i civilní oběti bombardování nebo odstřelovačů, ale také novorozenci, kteří zemřeli kvůli výpadku elektrického proudu v inkubátorech. Zpráva naopak nezapočítává vojáky zemřelé na infekční choroby nebo takzvané demografické ztráty, tedy pokles porodnosti, který válku doprovázel. Do statistik rovněž nebyly zahrnuty oběti bez přímé osobní vazby na Bosnu a Hercegovinu, například příslušníci předválečných diaspor nebo bojující žoldnéři. Jejich počty se nicméně odhadují jen na několik stovek.

Zveřejněné údaje se okamžitě staly předmětem kritiky a politického boje. Největší poprask vyvolala národnostní struktura obětí. Dvě třetiny mrtvých byli bosenští Muslimové, čtvrtina Srbové a méně než desetina Chorvaté. Nejvíce obětí přinesla první polovina roku 1992 a potom letní měsíce roku 1995, doba závěrečných ofenziv a masakru ve Srebrenici.

(rm)

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)