Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Prosinec 2007


Čtvero příkladů z abecedy žvástu

Luděk Frýbort

Komu chybí argumenty, vymyslí si žvást. Stalo se nedávno, že se čínští armádní specialisté nabourali do amerického bezpečnostního systému, ale pekingské ministerstvo zahraničí odmítlo podezření z toho činu prohlášením, v němž se mimo jiné praví: „Někteří lidé bezdůvodně obviňují naši armádu z toho, že napadá systém americké obrany. Tato slova náleží do období studené války.“

Tak, a máte to, váleční štváči. Kdo by se chtěl koukat čínským soudruhům – ale nejen jim – na prsty, jestli se náhodou po zlodějsku nešťourají v cizích šuplatech, vrací se k manýrům studené války! Toho se Američan, jak už je hloupý, zalekne, a hned se za své nactiutrhání začne stydět. Pročež si zaznamenejme první z bezobsažných, ale velmi užitečných žvástů: kritika roztahovačné velmoci - nejen čínské - „náleží do období studené války.“ Divím se, že toho troubu Bushe ještě nenapadlo té znamenité fráze také použít, když mu teď kdekdo nadává: „vaše slova, dámy a pánové, náleží do období studené války“. Takhle maličká by byla nějaká Hillary. Ale snad abych si přestal dělat šprťouchlata, neboť věc je proklatě vážná; jak tak hledím na čínské i jiné soudruhy, mínil bych, že kousek studené války by pro všechny případy nebyl vůbec na škodu.

Si vis pacem, para bellum. Chceš-li mír, připravuj válku, říkali staří Římané, kteří měli v tom ohledu bohatou zkušenost. Dnes ovšem vládne jiný mrav; kdo by se například ve vztahu k svrchu zmíněné velmoci – ale nejen k ní - chtěl prozíravě připravit na jinou alternativu než na úplně optimistickou, dozví se bezpochyby, že „roztáčí spirálu násilí“. Pamatujme si to napříště, kdyby nám nějaký fešák chtěl vykrást chalupu. Jen ho z té činnosti nevyrušovat, nebo na něj dokonce nebrat klacek: to by bylo, vězme, roztáčení spirály násilí. Tážete se, co tedy dělat, když nás na zdraví či majetku ohrožuje nějaký darebák? Nedělat nic, samozřejmě. Nedělat nic je osvědčený recept řešení krizí od dob mnichovských až do dneška. Celé zástupy ušlechtilých myslitelů jej vřele doporučují.

To už porozumíme i třetímu vysoce užitečnému žvástu: kdybychom si na případného zloděje uchystali klacek už předem, bylo by to odsouzeníhodné „rozpoutávání závodů ve zbrojení“. To máte jako teď s tou ruskou bombou, co prý rozseká na maděru všechno široko daleko, a ani nemusí být atomová. Přišel s ní carevič Putin, což, jak každý pochopí, ještě závod ve zbrojení není. Dá se ovšem čekat, že nepotrvá dlouho a Američan si také pořídí něco takového; to už rozpoutávání závodu ve zbrojení nad všechnu pochybnost bude a válkychtivý americký dobrodruh si to ze všech stran příslušně vypije.

Rovněž čtu tadyhle v novinách, jak se teď v Čechách kdekdo cvičí v bojových uměních pro případ, že by ho přepadl nějaký mizera. Probůh! Zadržte, nevědomí! To chcete být silnější než on? Mít nad ním převahu? Neuvědomujete si, že se tím dopouštíte „narušení rovnováhy sil“? Narušení rovnováhy sil jest alfou i omegou abecedy užitečného žvástu; ne mizerové malí i velmocenští jsou vinni patáliemi světa, nýbrž ten, kdo zvýší svou obranyschopnost, aby si na něj nedovolili. Lupič i slušný člověk, demokracie i požíračná tyranie, obojí bezpodmínečně musí disponovat naprosto stejnou sílou, jinak jest svět v troskách. Snad, milí lidé, abychom těch volovinek nechali. Abychom nepadali v pokoře na hýždě, jen co někdo vypustí z úst šlechetnou, ale jako sud dutou frázi. Je tomu přesně naopak, než nám chtějí namluvit kazatelé žvástu: roztahovačným choutkám je užitečno se bránit kouskem studené války, abychom se jednoho rána celí udivení neprobudili ve válce sakramentsky horké. Na útok je třeba odpovědět ještě energičtějším protiútokem, i kdybychom tím měli roztočit spirálu násilí; druhá možnost je vyjít nepříteli vstříc s rukama nad hlavou, účinnost čehož bychom my Češi už měli jaksi znát. Závod ve zbrojení je to jediné, čím může demokratický svět odzbrojit bezohlednou diktaturu, jak úspěšně předvedl už Ronald Reagan; a síly na jevišti světa nesmějí být v rovnováze, ani kdyby se všichni ctní myslitelé po… minuli hrůzou, protože převahou, ne rovnováhou se spoutává démon zla.



Zpátky