Prosinec 2007

Lidé v nemocnicích trpí hlady

Lenka Petrášová, Pavla Kubálková

Čtyřicet procent pacientů v nemocnicích trpí podvýživou. A někteří umírají hlady. Vyplynulo to ze zveřejněných výsledků rozsáhlé studie, kterou provedla Evropská společnost pro klinickou výživu a metabolismus na 31 tisících pacientech. Její členové jeden den sledovali ve třiceti zemích včetně Česka, co pacienti dostávají k jídlu a zda jídlo vůbec snědí. Ukázalo se, že tři čtvrtiny ze sledovaných pacientů nesnědly celý oběd. Co do příjmu energie nejdůležitější jídlo dne. Podle studie podvýživa těsně souvisí s úmrtností. Pacientů, kteří se oběda ani nedotkli, umírá o pět procent více než těch, kteří jej snědli celý.

„Když vidím na úmrtním listě diagnózu terminální zápal plic, tak vím, že ti lidé z velké části zemřeli kvůli podvýživě. Zánět plic se totiž rozvíjí právě u těla s oslabenou imunitou, což je stav, který velmi rychle způsobí hladovění,“ říká přední český odborník na výživu v nemocnicích Zdeněk Zadák. A na zápal plic v českých nemocnicích umírají stovky lidí.

Proto společnost pro výživu bije na poplach. Včera (10. 09. 2007 – pozn. red. CS-magazínu) se na svém mezinárodním zasedání v Praze odborníci z celé Evropy shodli, že se v nemocnicích věnuje víc pozornosti obezitě než tomu, že je řada lidí podvyživených už v době, kdy do nemocnic přijdou - a jejich stav se tam ještě zhorší, místo aby to bylo naopak.

„Náprava je přitom jednoduchá a levná. Stačí, aby sledování toho, co pacient snědl, bylo stejnou samozřejmostí, jakou je dnes třeba měření teploty,“ říká Michael Hiesmayr z Lékařské univerzity ve Vídni, který výzkum jídla v nemocnicích vedl. Aby třeba sestry zapisovaly, kolik z porce pacient snědl. A tyto zápisy aby byly v chorobopise při ruce lékaři při vizitě, tak aby okamžitě viděl, že pacient už dva dny nic nejedl. To však dnes sleduje jen málokterá nemocnice. V pěti zemích Evropy už proto politici přijali plány boje proti podvýživě. Ta totiž až o polovinu prodlužuje dobu strávenou v nemocnici, rány se pacientům hůř hojí a musí se znovu operovat. To vše způsobuje jen v Německu zdravotnictví ztrátu 9 miliard eur. „Je nejvyšší čas, abychom začali výživu považovat za neoddělitelnou součást léčby,“ podotýká Olle Ljungqvist, předseda evropské společnosti pro výživu.

České ministerstvo však jednotlivým nemocnicím nic nařizovat nechce. „Ale chceme, aby všechny nemocnice měly akreditaci, což je certifikát bezpečnosti a kvality. A jeho součástí je i sledování stravy,“ řekl ministr Tomáš Julínek (ODS).

(MFDNES)