Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Leden 2008


Zakopaný pes

Pavel Jacko

Je krátce po australských volbách a tudíž čas se na tu katastrofu kriticky podívat. Koalice Liberální a Národní strany prohrála federální volby a diskutuje se proč. Politickovědečtí odborníci nabrali druhý dech a v tasmánských lesích po nich zůstane pěkná paseka - toho papíru, co na jejich psaní padne! Rozhodl jsem se k nim, čistě amatérsky a krátce, přidat.

Pro stručnost budu referovat o koalici National party a Liberal Party of Australia jako o Koalici, i když Národní strana byla téměř neviditelná. Někdo řekl, že možná proto, že se soustředili na volební zápas ve svých tradičních, valnou většinou zemědělských okrscích a my ve městech to neviděli. Můj dojem byl, že porážku tušili a od Liberálů se snažili distancovat.

Zjednodušeně se dá napsat, že Koalice ztratila kontakt s lidmi, z čehož okamžitě vyplývá otázka proč. Myslím, že se jedná o principy. Všeobecně se říká, že voličům jde o kapsu a že volí tu stranu, která jim podle jejich odhadu bude materiálně prospěšnější. Je pravdou, že rétorika obou skupin bojujících o moc se ideologicky příliš nelišila a zmiňovat se o ideologii v souvislosti s touto volební kampaní… Koalice, kdysi bleděmodrá, a Labor Party, kdysi růžová, se k sobě svými sliby přiblížily natolik, že volič žádný odstín fialové ani nerozeznal. Jak se Strana práce vybarví u moci, je ovšem otázka jiná. Rudohnědá? (Hnědí si stále ještě říkají Zelení) Doufejme, že ne.

Koalice už ani neví, kde zakopala mršinu ratlíka svých původních ideálů. Mužem principů John Howard nikdy nebyl. Již jako ministr financí uvedl drastickou změnu daňových zákonů, což již samo o sobě bylo v podstatě zbytečné, neboť problém s vybíráním daní nebyl zapříčiněn chabými daňovými zákony, ale jejich dlouholetou chabou aplikací. Budiž, administrativa policejní, soudní, daňová se vždy vymlouvá na nedostatečné zákony, aby zakryla svou neschopnost. Howard, bohužel učinil nové zákony retroaktivní a tudíž to, co bylo legální, se stalo se zpětnou platností nelegální - do nebe volající porušení jednoho ze základních právních principů!

Pak přišel tasmánský masakr s duševně vyšinutým mladíkem a přestože střelná zbraň, kterou použil, byla kdysi policií zabavena a pak se z jejich držení nevysvětlitelně dostala do psychopatových rukou, ministerský předseda John Howard se rozhodl zachránit naše životy výkupem střelných zbraní od zákony dodržujících občanů a zpřísněním (jak jinak) zákonů. Opět ukázal, že logika musí jít stranou, aby se uspokojila většina žurnalistů a hlučná menšina voličů. Princip netrestání nevinných byl porušen.

Podle mého názoru toto většině konzervativních voličů potvrdilo, že se na Koalici nedá v základních věcech spolehnout, že bude dělat to, k čemu ji budou tlačit sdělovací prostředky a chiméra snadno manipulovatelného veřejného mínění.

Ústupky vřískající menšině pokračovaly. Tlak tzv. veřejného mínění přiměl Koalici k přiznání platnosti lidstvem zapříčiněného globální oteplování, bez ohledu na důkazy nebo logiku. Možná, že by udělali líp, kdyby ten do nebe volající podfuk pranýřovali. Ztratili by tím asi finanční podporu důlních a energetických společností, a “carbon trading” makléřů, kteří se již těší na větší zisky pramenící z lidské hlouposti. Nyní tedy všechny větší politické strany poroučejí větru dešti.

Na poslední chvíli před volbami a přes jasně vyjádřené dlouhodobě opačné stanovisko, začal Howard mluvit o případné omluvě domorodcům. Omluva za špatné zacházení v minulosti je uměle vytvořený sporný bod, který naprostou většinu domorodců nezajímá. Je důležitý jen pro některé jejich vůdce, ale hlavně pro právníky, kteří očekávají lavinu kompenzačních pří. Podle mého názoru, mohu a měl bych se omluvit za to, co špatného jsem udělal já, ne za to, co možná, možná udělal můj pradědeček. Navíc, třetina Australanů se zde ani nenarodila a pokus svést případnou vinu na naše hlavy je ještě nesmyslnější, než dávat Židům vinu za ukřižování Ježíše. Principy? Jaké principy?

Partaje, spoléhající přespříliš na sobeckou část člověka, mají omezenou životnost. Občané sice rádi pohodlný život, ale ta druhá část člověka, ta, která nás rozlišuje od ovcí, se přece jen občas projeví. Ideály jsou důležité. Voliči budou těžko následovat rotující korouhvičku na radnici přejedených blazeovaných konšelů.

Sokrates myslel, že žít podle názorů jiných je nemoc. Koalice bude k přežití potřebovat silnou injekci.



Zpátky