Leden 2008

Sovětský advent 1937

Miroslav Václavek

Za chvíli nám začne posvěcený předvánoční čas, advent. Mladí budou dílem přemítat o nechutném polistopadovém konzumu, o dovolené, na kterou pojedou příští rok, aniž by celnímu orgánu jen před nosem mávli občankou, o nespravedlivostech dnešní společnosti, kdy jeden má víc než druhý a starým se třeba zaleskne oko při vzpomínce na dědu Mráze blahé soudružské paměti pronášejícího pionýrům bláboly špatně artikulované zkonzumovanou družební vodkou. Kdy prý bylo dobře. Kdy bylo všechno laciné a bylo veselo. Zrovna tak jak nám to ukazují ve filmech. Kdy přece bylo více méně laskavých a plných hřejivých lidských slov, jelikož lidi měli k sobě blíž a byli lepší než dnes, kdy je honí Wall Street, a komunisti jsou jen takoví neškodní plyšáčkové, medvídci koala brumlající si cosi pod fousy, přičemž se zúčastnění smíchem mohou rozkrájet. Vždyť ono nebylo tak zle. Lidi měli práci a byla legrace. I ten banán se našel jednou za rok na závodní besídce ROH. Jenže...

Opusťme sféry projekcí a snů. Vraťme se zpět na zem. Vraťme se do doby, kdy komunismus zapřahal dědu Mráze někde na Vorkutě za zvuků pil pracujících otroků kroutících svých 25 let v GULAGu. Vraťme se do doby adventní a Sovětské roku 1937.

12. prosince 1937 přináší lidový komisař bezpečnosti NKVD Ježov (rovněž zmizí ve mlýně, jenž roztočil) jako každý jiný den, kdy pracoval pro lid, seznam. Podívejme se na jeden z tří set osmdesáti tří, které vypracoval. Nese jej Kobovi. Že vy nevíte, mládeži, kdo byl Koba? Ech, vy čerti antiameričtí, Koba je zločinecká přezdívka pro Džugašviliho. A že vy nevíte, nová česká zglajchšaltovaná moloďci, ani kdo byl Džugašvili? No, přece soudruh Stalin! Ano, ten údajně dobrý, jak vás to učí ve školách. Že se mýlím, že se to neučí? Pokud se ale neučí, jaké hrůzy bolševici spáchali, je to jen to samé. Dokument obsahuje následující:

Soudruhu Staline,

zasílám Vám k Vašemu schválení čtyři seznamy lidí souzených vojenským kolegiem:

Seznam č. 1 (celkový)

Seznam č. 2 (bývalí vojenští činitelé)

Seznam č. 3 (bývalí pracovníci NKVD)

Seznam č. 4 (manželky nepřátel lidu)

Prosím, aby byli všichni odsouzeni podle první kategorie.

Ježov

Odsouzení podle první kategorie znamenalo smrt zastřelením. Seznam byl rutinně prohlédnut a odeslán zpět s poznámkou:

Schvaluji - J. Stalin

V. Molotov

V jediný den, 12. prosince 1937 Stalin a Molotov (vlastním jménem Skrjabin) osobně potvrdili rozsudek smrti nad více než 3167 vězni. Pochopitelně, že je rovněž zřejmé, jak se za komunistů „soudilo" - nemám snad jen dojem, že to stalinské „právo" nám soudí dál? Odhady o žádostech o smrt odeslané Stalinovi a jeho kumpánům hovoří o čtyřiceti tisících jmen. Na žádosti o milost odpovídali komunisté jen urážkami. Na zachovaném dokumentu, jímž žádá jeden generál v předvečer popravy o život, jsou tyto poznámky členů politbyra:

Samé lži. Zastřelit. J.Stalin

Souhlasím. Darebák! Pro psa psí smrt. Berija

Maniak. Vorošilov

Svině! Kaganovič

Až budete příště naslouchat zlu sehnáni závistí na Prvního máje, vy padesáti jedna procentní nespokojení, a bude vás levá ruka svrbět u voleb. Až vy mladí po antiamericku vychovaní budete stát v jednom šiku, protože milujete republiku, a snad by vám zněl sladce hlas komunisty - vzpomeňte si na onen adventní den 12. prosince 1937. Na jeden z adventních dnů, kdy smrt mluvila hebce z rádia Moskva, až i Karel Čapek opilý humanismem opěvoval sovětskou ústavu.

Hlas svobody vždy zněl ze Západu. Pamatuj! Socha svobody stojí v New Yorku!