Leden 2008

Vladimir Iljič Novák

Miroslav Václavek

Tak se nám poslední dobou přímo roztrhl pytel s příjmením Novák. Nejrozšířenější české příjmení se přímo vybízí jakožto mimikry průměrnosti, šedi a obyčejnosti, (Novákové prominou) i jakožto poklička, pod níž se ledasco dá ukrýt. Tu si pod ní zaleze spartakiádní sériový vrah a sadistický sexuální deviant Straka, jemuž tento stát dal v záchvatu šílenství svobodu i invalidní důchod. Tam se pod ní schová dvojnásobný vrah Winkelbauer, s jehož dopadením si po jeho útěku nevěděla rady celá Česká policie - za to, že je opět za mřížemi může celá společnost vděčit americkému turistovi, který jej zpacifikoval a poté předal zpět za katr.

Zároveň v tom ale musí být i jiná, hlubší symbolika, že se ze Straky nestal třeba Růžička a z Winkelbauera někdo s poetickým příjmením, například Jabloňský. Dokonce by se to dalo považovat za signál o sepětí zločinu a průměrnosti v tomto státě. V žebříčku zlodějů a krádeží jsme na prvním místě v Evropě. Rovněž co se týká užívání drog, máme zlatou medaili. Nejrozšířenější přísloví zní: kdo nekrade, okrádá sebe a svoji rodinu. Jsme dokonale vytunelovaný stát v řádech stamiliard korun. Kradou téměř všichni. Premiéři (naštěstí již bývalí) mají za přátele pojišťovací podvodnice a majitelky hampejzů - a nikoho to nepohorší.

Zato se ale dá dovědět, že v USA mají justiční krizi a prezident Bush se přeřekl. Ano to mi sdělila před několika dny sotva ochmýřená slečna na Nově zvýšeným hlasem. Přičemž nemám ani stín pochybností, že by měla nejmenšího ponětí o tom, jak byl pan Hučín naší neokomunistickou justicí trestně a vazebně stíhán. Jestli je něco krize justice, pak je to právě tahle česká právní katastrofa.

Ale vraťme se zpět k Novákům. Proč se gauner převléká do jakési nové kůže nejrozšířenějšího českého příjmení? Proto, aby se rozplynul beze stopy. Proto, aby jeho skutky vlastně nebyly zločiny, ale staly se součástí národního folkloru. Je to dokonalé vystižení genia loci České republiky. Země, v níž jsou zločiny zapomínány a netrestány, vrazi jsou na svobodě a hrdinové shnilí v hromadných hrobech komunistických koncentráků. Je to obraz státu, jež zastupují vypasení arogantní zlodějíčkové, zloději a gangsteři zbrunátnělí mocí a vlastní blbostí.

Kdyby tak Uljanov svého času lépe znal průměrného našince, zcela jistě by si nezvolil svůj pseudonym podle řeky Leny - Lenin, ale stal by se Novákem. Vrána k vráně sedá.